Ceny rostou, blíží se konec slabé koruny? Ekonom odpovídal čtenářům

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 10. 2. 2017 13:17
Online rozhovor s ekonomem Janem Burešem.
Donutí rostoucí ceny ČNB k "exitu"? Ptali jste se ekonoma
Rozhovor skončil
Jan Bureš odpovídal čtenářům
Přečíst si rozhovor

Online rozhovor – Inflace se v lednu dostala po čtyřech letech nad úroveň dvou procent. Už druhý měsíc po sobě se tak pohybuje na úrovni, kde ji chce mít Česká národní banka, aby mohla upustit od umělého oslabování koruny.

Podle analytiků mohou lednové výsledky inflace opět zvýšit spekulativní nákupy koruny, a centrální banka tak opět bude muset tisknout desítky až stovky miliard korun na ochranu svého kurzového závazku. Už v lednu přitom centrální bankéři vydali na intervence téměř tolik co za celý rok 2016. Analytici mluví zhruba o 400 miliardách korun.

Dává to stále smysl? Neměla by ČNB svůj tvrdý závazek, že s intervencemi skončí nejdříve 1. dubna, opustit? Mají případné budoucí ztráty centrální banky z vysokých devizových rezerv nějaký dopad do reálné ekonomiky? Přijde třeba státní rozpočet o nějaké peníze? Kdy přijde konec intervencí, tedy takzvaný "exit"? A budou ceny dál výrazně růst? Je možné, že se letos inflace dostane třeba i nad tři procenta?

Na tyto a další dotazy čtenářů odpovídal Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Podle něj existují zřejmé důvody k tomu, aby ČNB ukončila intervence ve druhém čtvrtletí roku 2017, konkrétnější nebyl.

"Ekonomice se v tuto chvíli daří a rostou jak mzdy, tak i ceny. V uplynulém roce jsme zažili nejrychlejší růst reálných mezd (očištěný o pohyb cen) od roku 2007. Tento rok bude díky vyšší inflaci o něco horší, reálné mzdy ale kvůli nízké nezaměstnanosti dál porostou a pro ekonomiku je to v tuto chvíli dobře. Podpoří to primárně domácí spotřebu. V takovou chvíli je logické, aby centrální banka začala uvažovat nad přísnější měnovou politikou – silnějším kurzem a vyššími sazbami – tak aby se narůstající inflační tlaky nedostaly mimo kontrolu," reagoval na jeden z dotazů.

Donutí rostoucí ceny ČNB k "exitu"? Ptali jste se ekonoma

Rozhovor skončil
10. 2. 2017
Ptá se: Petr

Co přesně se stane s sto miliardami euro, které ČNB nakoupí? Prodá je s 15% ztrátou, nebo si je ponechá? Pokud je prodá se ztrátou, kdo ji uhradí? Pokud si je nechá, co se stane s těmi biliardami nově vytištěných korun, které budou v oběhu? Není to náhodou ožebračení všech lidí v Česku o 60 % celoživotních úspor? Jako v roce 1953?

Odpovídá: Jan Bureš

ČNB si pravděpodobně ponechá devizové rezervy dlouhodobě v bilanci a pokud koruna posílí, vykáže na nich ztrátu z přecenění devizových rezerv. Bude to ale ztráta nerealizovaná (účetní), kterou nikdo nebude muset přímo uhradit a neohrožuje schopnost centrální banky dostát svým závazkům. Pokud by bylo devizových rezerv extrémně velké množství, existuje riziko, že by eventuální vysoká ztráta na nich mohla omezit schopnost centrální banky cílovat inflaci. To ale podle mého názoru v tuto chvíli nehrozí.

10. 2. 2017
Ptá se: Miroslav

Dobrý den,

zatím to vypadá, že ČNB vůbec nechce za žádných okolností upustit od kurzového závazku a pravděpodobně chce natrvalo udržovat korunu mezi 26-27 Kč/1EUR a tedy prakticky nikdy neopustí umělé intervence. Připomíná mi to socialistické řízení, ale rozhodně ne tržní. Jaký na to máte názor ?

Odpovídá: Jan Bureš

Myslím si, že situace se trochu mění. Sílí inflační tlaky a očekávám, že ČNB může vypnout intervence již na začátku druhého kvartálu 2017....i když sama centrální banka dál hovoří spíše o polovině tohoto roku.

10. 2. 2017
Ptá se: Michal Skacel

Dobry den

Muzete prosim odhadnout jak se konec intervenci projevi na kurzu kuruny vuci americkemu dolaru?

Diky

Odpovídá: Jan Bureš

Je to velice těžké, protože do hry vstupují dva měnové páry - EUR/CZK a EUR/USD. Po vypnutí intervencí počítám s tím, že měnový pár EUR/CZK bude extrémně rozkolísaný na obě strany, ale do roka by koruna na frontě s eurem měla být silnější. Současně ale věřím, že dolar ještě může v následujícím půl roce díky agresivnějšímu Fedu a evropské politice na frontě s eurem zaznamenat zisky a přiblížit se eventuálně paritě. Má opatrná sázka by tedy byla takováto - koruna může v následujících cca 6-9 měsících vůči dolaru ze současných úrovní ještě ztrácet, pak by se měl ale trend otočit a podobně jako vůči euru by koruna měla začít i vůči dolaru zpevňovat....tak uvidíme.

10. 2. 2017
Ptá se: leclerc

Co se stane s nakoupenými EURY? Co by se stalo, kdyby s nimi ČNB po dohodě s vládou vytvořila "fond budoucnosti" jako mají v Norsku a financovalo by se s tím důchodová reforma?

Odpovídá: Jan Bureš

Nakoupená eura podle mého názoru nelze vnímat jako "dar shůry". ČNB je nakoupila v důsledku cílování inflace a teoreticky mohou sloužit v budoucnu i jako nástroj na opačné straně - prodej při vyšší inflaci a snaze podpořit silnější korunu. I proto je hospodaření ČNB odděleno od hospodaření veřejných rozpočtů.

10. 2. 2017
Ptá se: Blanka

Dobrý den, komu toto harakiri s ceskou menou prospiva? Domnívám se, že kurzovni zasahy CNB devalvuji nase platy, uspory, majetek atd. Jak je mozne, ze si CNB dela co chce? Dekuji predem za odpoved

Odpovídá: Jan Bureš

Otázku, jak moc intervence (ne)pomohli české ekonomice při cestě k vyššímu růstu a inflaci, podle mého názoru nedokáže nikdo seriózně zodpovědět. Osobně věřím, že intervence pomohly české ekonomice "pouze" mírně a je otázkou zda to nebude vykompenzováno zvýšenou volatilitou koruny po exitu.
ČNB je optimističtější... viz například odhad přínosu v prezentaci bývalého guvernéra Miroslava Singera. https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20151127_vsfs.pdf (str. 34)

10. 2. 2017
Ptá se: Pavel Michalík

Dobrý den , proč se u nás neustále každý rok zdražuje když platy nerostou tak jak by měli?
Přeci logicky zdravým selským rozumem každý ví že pokud zaměstnanci dostanou víc na platech tak víc utratí a tím posílí celkově ekonomiku a pak se můžeme bavit o zdražovaní. Teď naopak při nízkých mzdách by se mělo vše zlevňovat aby byli větší příjmy obchodníků a více prodaly. Zdražování při nízkých mzdách = tohle je stimul kdy naše děti odchází pracovat do zahraničí a naše řemesla nemají nástupce skrz nízké mzdy a tohle je prostě realita. Přicházíme o chytré lidi a náš životní standart je velmi špatný na průměr EU.
Navíc nízké mzdy odradí lidi od práce a mnoho firem tak nemá zaměstnance kteří by byli ochotni pracovat za určitou mzdu! Slabá koruna podpořila pouze podnikatele nikoli jejich zaměstnance ale my potřebujeme točit peníze u nás nikoli investovat do vývozu a ukládat peníze v daňových rájích !
Proč místo ekonomického růstu po vzoru Německa jdeme opačnou cestou likvidace kupní síly zdražováním komodit na našem trhu???

Odpovídá: Jan Bureš

Ekonomice se v tuto chvíli daří a rostou jak mzdy, tak i ceny. V uplynulém roce jsme zažili nejrychlejší růst reálných mezd (očištěný o pohyb cen) od roku 2007. Tento rok bude díky vyšší inflaci o něco horší, reálné mzdy ale kvůli nízké nezaměstnanosti dál porostou a pro ekonomiku je to v tuto chvíli dobře. Jak správně píšete, podpoří to primárně domácí spotřebu. V takovou chvíli je taky logické, aby centrální banka začala uvažovat nad přísnější měnovou politikou – silnějším kurzem a vyššími sazbami – tak aby se narůstající inflační tlaky nedostaly mimo kontrolu. Počítám proto s ukončením intervencí již v druhém kvartále tohoto roku.

10. 2. 2017
Ptá se: Petr

Dobrý den, prosím můžete mi vysvětlit, proč si český stát půjčuje na svůj rozhazovačný provoz u soukromých bank a pak jim platí přes 54 000 000 000 korun ročně jen za úroky(!), když by si mohl jednoduše půjčit u ČNB, které nedělá nejmenší problém vytisknout 1 000 000 000 000 korun? Pak by nám pan Kalousek nemusel drze posílat složenky, že každý dlužíme 160 tisíc korun, ale mohli by nás o ně jednoduše okrást jedním klikem myši. Děkuji za osvětlení této nesmírné záhady.

Odpovídá: Jan Bureš

Pěkný den. ČNB má přímé financování státu zakázáno – může kupovat pouze jeho dluhopisy na sekundárním trhu. Navíc český stát si dnes půjčuje na trzích velice výhodně - emisí dluhopisů se záporným výnosem (na splatnostech do pěti let). U ČNB peníze naopak ukládá za kladný úrok (0,05 %). Půjčky u ČNB by tak v tuto chvíli byly i méně výhodné.

10. 2. 2017
Ptá se: Tomas

Dobrý den, chci se Vás jako ekonoma a odborníka zeptat. Zda-li se dá zcela vyloučit možnost, že by dosavadní intervenční zásahy ČNB a tím i vygenerovaných obrovských devizových rezerv (60% HDP ), nemohli být taktický využity jako skrytý, přípravný krok k pozdějšímu přijetí Eura. Vzhledem k tomu že se obměnila bankovní rada, ve které teď převládjí lidé kteří jsou pro zavedení Eura, by tyto rezervy mohli být snadno využity pro přechod na evropskou měnu. Pochybuji totiž, že ČNB má plán jak se tak enormnímho množství devíz efektivně zbavit, bez opětovného jojo efektu na kurzu koruny.

Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Jan Bureš

Vnímám intervence a přijetí eura jako dvě odlišné věci. Intervenční režim se původně dal chápat i jako snaha centrální banky ukázat, že "nezávislá" měnová politika má svůj smysl.
Co se týká devizových rezerv v bilanci ČNB, tak nezmění nic na tom, že přijetí eura bude primárně politickým rozhodnutím české vlády - splnit kritéria pro vstup bychom měli dokázat relativně lehce.

10. 2. 2017
Ptá se: Tonda

Dobrý den jeden profesor ekonomie mi řekl že pro ČNB bude nesmírně těžké kurzový závazek opustit domnívá se že v něm více méně ať už implicitně či explicitně bude muset setrvat až do přijetí Eura. Ani Švýcaři si s problematikou intervenci prý nedokázali hodnověrně poradit a to je jejich ekonomika mnohem lépe zkonstruována než naše. Prý bude muset ČNB chtě nechtě nasadit záporné úrokové sazby, které defakto devalvují úspory všech lidí, pokud by se totiž banky pokusili tuto defakto daň pro banky uplatnit na jejich zákaznících, většina lidí by začala hromadné své prostředky vybírat a to by mohlo velmy rychle vyústit v kolaps systému.

Odpovídá: Jan Bureš

Opuštění intervencí je bez nadsázky na celém "experimentu" ta nejtěžší část.
Oproti Švýcarsku však bude probíhat v situaci, kdy na něj bude velká část trhu připravena a jistá "překoupenost" koruny může tlumit zisky koruny.

Záporné sazby ale po vypnutí intervencí zůstávají, jak správně uvádíte, reálným scénářem. V tuto chvíli o nich ČNB neuvažuje, protože extrémní zájem o korunu před koncem intervencí vede k tomu, že řada především zahraničních hráčů je ochotna držet korunu v tržních záporných sazbách. Po vypnutí intervencí se ale situace mohou tržní sazby narovnat a pokud bude chtít ČNB tlumit spekulativní příliv peněz (hledající vyšší výnos), bude možná muset přiblížit základní sazbu té v eurozóně (depozitní sazba ECB je dnes -0,40 %).

10. 2. 2017
Ptá se: Pavel

Dobrý den,
podle toho co se dočítám, tak se koruny i eura tisknou jako na běžícím pasu. Pokukuji po zahraničních měnách a pozoruji jak se hodnota eura propadá. Poznáme to i po odchodu VB na šterlinku. Myslím si že zákonitě nastane měna a znehodnocené eura a korunu použijeme na podpal v kamnech. Co si myslíte vy ? Děkuju Pavel

Odpovídá: Jan Bureš

Máte pravdu, že eura i jiné měny přibývají delší dobu hodně rychle, ale do dneška to pořádně nebylo znát ve spotřebitelské inflaci. Teď se situace mění a i ceny v obchodech začínají mířit vzhůru - inflace jak v Česku, tak v eurozóně je na vzestupu. Bez pohonných hmot a potravin jsou ale spotřebitelské inflační tlaky stále na řadě míst v Evropě relativně hodně nízké (Itálie, Francie).

Já sám se nebojím toho, že by nové peníze roztočily nekontrolovaně spotřebitelskou inflaci. Mám spíše strach, že nadělají (a již se tak děje) nepořádek v ocenění řady aktiv - dluhopisů, akcií, nemovitostí a dalších.

10. 2. 2017
Ptá se: Honza

Dobrý den, na kolik procent si myslíte, že v Česku bude někdy Euro.

Odpovídá: Jan Bureš

To je záludně "vizionářská" otázka. V horizontu tří až šesti let vidím pravděpodobnost tak na 10 % - i když kritéria bychom dokázali splnit relativně lehce. Euro je v Česku málo populární, žádná z politických stran ho aktivně neprosazuje a rozhodnutí o vstupu je ve finále čistě politické.

V delším horizontu šesti až deseti let se neodvažuji budoucnost moc odhadovat, pravděpodobnost je ale vyšší (lehce nad 50 %).

10. 2. 2017
Ptá se: Žižkovák

Dobrý den, působí na Vás jednání rady ČNB dojmem, že její členové mají již teď jasnou představu o scénáři výstupu z devalvačního režimu? Přiznám se, že já vnímám vystupování rady, najmě pak guvernéra, spíše jako snahu "hrnout problém před sebou" kam až to půjde...

Odpovídá: Jan Bureš

Já mám z vyjádření centrálních bankéřů také pocit, že zatím není nic "definitivně" rozhodnuto. ČNB se pravděpodobně snaží připravit na co největší spektrum možných tržních situací. A snaží se asi i proto mít k dispozici co nejvíce nástrojů, jak na konkrétní situaci reagovat (sazby, záporné sazby, intervence pro a proti koruně, verbální intervence) tak, aby dosáhla "žádoucích" měnových podmínek - tj. kombinace kurzu a sazeb.

Děkuji za všechny položené dotazy a přeji pěkný zbytek dne.

 

Právě se děje

Další zprávy