Online rozhovor – Inflace se v lednu dostala po čtyřech letech nad úroveň dvou procent. Už druhý měsíc po sobě se tak pohybuje na úrovni, kde ji chce mít Česká národní banka, aby mohla upustit od umělého oslabování koruny.
Podle analytiků mohou lednové výsledky inflace opět zvýšit spekulativní nákupy koruny, a centrální banka tak opět bude muset tisknout desítky až stovky miliard korun na ochranu svého kurzového závazku. Už v lednu přitom centrální bankéři vydali na intervence téměř tolik co za celý rok 2016. Analytici mluví zhruba o 400 miliardách korun.
Dává to stále smysl? Neměla by ČNB svůj tvrdý závazek, že s intervencemi skončí nejdříve 1. dubna, opustit? Mají případné budoucí ztráty centrální banky z vysokých devizových rezerv nějaký dopad do reálné ekonomiky? Přijde třeba státní rozpočet o nějaké peníze? Kdy přijde konec intervencí, tedy takzvaný "exit"? A budou ceny dál výrazně růst? Je možné, že se letos inflace dostane třeba i nad tři procenta?
Na tyto a další dotazy čtenářů odpovídal Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Podle něj existují zřejmé důvody k tomu, aby ČNB ukončila intervence ve druhém čtvrtletí roku 2017, konkrétnější nebyl.
"Ekonomice se v tuto chvíli daří a rostou jak mzdy, tak i ceny. V uplynulém roce jsme zažili nejrychlejší růst reálných mezd (očištěný o pohyb cen) od roku 2007. Tento rok bude díky vyšší inflaci o něco horší, reálné mzdy ale kvůli nízké nezaměstnanosti dál porostou a pro ekonomiku je to v tuto chvíli dobře. Podpoří to primárně domácí spotřebu. V takovou chvíli je logické, aby centrální banka začala uvažovat nad přísnější měnovou politikou – silnějším kurzem a vyššími sazbami – tak aby se narůstající inflační tlaky nedostaly mimo kontrolu," reagoval na jeden z dotazů.