Odpovědný byznys chce podporu vlád, ne další pravidla

Pavlína Kalousová
2. 6. 2012 23:10
Vlády nedrží dlouhodobý přístup. Pak je riskantní investovat do udržitelných produktů
"Smysl života ve vydělávání peněz nevidím a ani nepotřebuji být mocný, když to nepřispívá k něčemu dobrému," říká Derek Wilson.
"Smysl života ve vydělávání peněz nevidím a ani nepotřebuji být mocný, když to nepřispívá k něčemu dobrému," říká Derek Wilson. | Foto: Filip Singer

Jedním z hlavních řečníků na nedávném CSR Summitu v pražském DOXu, konferenci věnované budoucnosti odpovědného podnikání, byl i Derek Wilson z týmu CSR Nertherlands.

Jeho organizace sdružuje na dva tisíce firem a je nizozemským odborným centrem pro oblast udržitelnosti a společensky odpovědného byznysu.

Na konferenci jste mluvil o přístupu nadnárodních firem ke společenské odpovědnosti (CSR) a o tom, že pokud změní svůj přístup v rámci svého dodavatelského řetězce, může to mít velký vliv na určitou oblast ve společnosti.

Ano, tento přístup nadnárodních korporací je v Nizozemsku velkým trendem. Korporace tak ve svém řetězci aplikují hodnoty, které samy zastávají. Například začaly požadovat od svých dodavatelů naplňování nových kritérií v oblasti zdraví, pracovních podmínek a životního prostředí.

Dobrým příkladem je společnost Unilever, která ukazuje, jak firma může ovlivnit poměrně významný segment. Jako další příklady bych uvedl firmy InterfaceFlor, BMW, Volkswagen nebo Starbucks. A malé a střední firmy se i díky tomuto vlivu stávají velice odpovědnými.

Pracujete pro nejvýznamnější CSR organizaci v Nizozemsku. Které z tamních firem byste mohl označit za CSR pionýry?

Firem, které bych mohl za pionýry označit, je skutečně mnoho. Ale napadá mě například výrobce piva společnost Gulpener, Wijma, firma, která zpracovává dřevo, nebo výrobce hnojiv Ecostyle. Všechny tyto společnosti musely najít způsob, jak vyrábět dobrou kvalitu za dobrou cenu, a přesto zcela odpovědně. Všechny z nich se zaměřují na snižování nákladů formou snižování energetické náročnosti, znovuvyužitím materiálů a minimalizací odpadu. Ale to je jen příklad.

Pro CSR je strategická také spolupráce s různými stranami. V Nizozemsku běží program Green Deal. Co je jeho podstatou?

Program Green Deal se zaměřil například na beton. V Nizozemsku totiž není běžnou praxí v betonářském průmyslu sdílet know-how a způsoby, jak udržitelně vyrábět beton. A tak jsme dali dohromady betonářské firmy a vláda slíbila poskytnout know-how, lidskou sílu a dokonce upravit pravidla a regulaci tak, aby se mohly tyto firmy chovat udržitelněji. Jde o jasný příklad toho, že samoregulace a odpovědný přístup je to, co by vláda měla podporovat.

Jak se díváte na tendence Evropské komise v regulaci společenské odpovědnosti a jaký je pohled nizozemských firem?

Naše členské firmy se při svých CSR strategiích na přístup Evropské unie nebo nizozemské vlády nedívají. V čem se ale shodnou, je to, že EU i vláda by měly dělat pouze kroky, které vedou k urychlení a zlepšení této oblasti. A také jsou jednotné v tom, že nechtějí žádná nová pravidla, a také v tom, že by se měla více podporovat zelená energetika, zatímco doposud je tomu naopak, a že by se měly daňově zvýhodňovat udržitelné produkty.

Derek Wilson při vystoupení na CSR Summitu 2012 v pražském DOXu. Naslouchá Christine Neumann z týmu CSR Europe.
Derek Wilson při vystoupení na CSR Summitu 2012 v pražském DOXu. Naslouchá Christine Neumann z týmu CSR Europe. | Foto: Filip Singer

Pohled je jasný. Pokud jsou udržitelné výrobky lepší pro zdraví a méně znečišťují, proč by se měly danit stejně jako ty, co dělají pravý opak? Běžné výrobky, které mají negativní dopad, jsou totiž zvýhodněny tím, že se dají vyrobit mnohem levněji a ještě často obsahují materiály, které druhotně znečišťují prostředí.

Takže neexistují žádné daňové benefity pro udržitelnou produkci?

Víte, problém vlád je v tom, že nedrží dlouhodobý přístup. Pro firmy je rizikové vynaložit vysoké investice na vývoj nového udržitelného produktu, když nevědí, zda tento přístup bude vláda v budoucnu podporovat. Například v Nizozemsku máme udržitelná auta, ze kterých se platí nižší daň. To je něco, co naši firemní členové velice oceňují, ale vláda nedávno oznámila, že chce toto daňové zvýhodnění zrušit. A to je pro byznys a jeho odpovědnost velice frustrující.

Začíná se mluvit o změně ekonomiky na ekonomiku smyslu. Je tento koncept firmami přijímán?

Některé firmy berou tento koncept vážně. Dívají se na své produkty a snaží se je přizpůsobit a inovovat a řeší celý životní cyklus výrobku. Prodávají tak spíše využitelnost než produkt samotný. A tak často v těchto nových přístupech zákazníci nevlastní výrobek, ale spíše platí za jeho využívání. Ale je to celé teprve v začátcích.

V éře „Age of Less" lidé dobrovolně volí cestu konzumovat méně. Je vůbec nějaká firma schopna adaptovat se na tyto nové podmínky?

Age of Less je spíše otázka pro zákazníky. Byznys spíše doufá, že se méně konzumovat nebude, ale že se bude konzumovat stejně při využití nových, udržitelných přístupů. Navíc, existují i kritici tohoto konceptu, kteří tvrdí, že velká část lidí méně konzumovat nechce, pokud k tomu nebude okolnostmi donucena.

A jaká je vaše osobní motivace pracovat v oblasti společenské odpovědnosti firem a udržitelného rozvoje?

Pro mě je vlastně nepředstavitelné nepokusit se zlepšit svět, ve kterém žijeme. Vždy to přirovnávám ke zvířecímu světu. Není žádné zvíře, které zabíjí pro zábavu nebo z krutosti. Zvířata neznečišťují svou noru nebo hnízdo. Naopak. Tak proč lidé znečišťují okolí svých domů, jsou krutí na své zaměstnance nebo podvádějí? A já bych chtěl přispět ke změně. Smysl života ve vydělávání peněz nevidím a ani nepotřebuji být mocný, když to nepřispívá k něčemu dobrému.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
Další zprávy