K odpovědnému podnikání české firmy stát nepotřebují

Pavlína Kalousová
22. 5. 2012 18:30
Společnou vizi odpovědného byznysu zatím Česko nemá. Ale brzy se jí bude muset zabývat
Logo CSR summitu
Logo CSR summitu | Foto: PubliCon

Také se vám někdy zdá, že Evropská unie se snaží mluvit do všeho? A že vytváří někdy až nesmyslné administrativní regulace?

Ano, někdy tomu tak skutečně může být, někdy je tato představa uměle vytvářena politickou reprezentací, která staví svoji mediální tvář na polarizaci vůči EU. A naopak někdy může evropská snaha o mírnou regulaci prolomit národní liknavost vůči některým tématům.

Evropský pohled dorazil i do oblasti společensky odpovědného podnikání. Koncem roku 2011 zveřejnila Evropská komise sdělení o obnovené strategii v oblasti společenské odpovědnosti firem 2011-2014 (CSR). Jejím cílem je podnítit členské státy, aby vytvářely a koordinovaly své vlastní strategie CSR, samozřejmě s jasnými prioritami.

Komise správně uvádí, že nositeli CSR jsou podniky, a nezpochybňuje její dobrovolný charakter. Jako by však dobrovolnost tupila své hrany pod vlivem rostoucí nedůvěry v podniky a soudržnost společnosti. Komise snad proto přichází s širší definicí CSR, která hovoří o přímé odpovědnosti podniků vůči společnosti a navrhuje doplnit dobrovolný přístup regulatorními opatřeními.

Podle názorů mnohých podniků a jejich platforem napříč Evropou by tyto nové tendence na úrovni EU mohly do budoucna přinést další administrativní a finanční nároky na podniky a minimálně zbrzdit inovační potenciál a tak jejich konkurenceschopnost.

Jaké témata komise přináší

Nová strategie komise v prvé řadě posouvá definici CSR od odpovědného podnikání k odpovědnosti firem za jejich dopad na společnost. Jako by v širším pohledu evropský pohled předjímal určitou paušální odpovědnost byznysu za stav společnosti.

Komunikace přináší snahu sjednotit pohled na téma CSR a nastavit sdílené standardy pro jeho fungování, jako například v oblasti transparentnosti a povinného reportingu či souladu s mezinárodními standardy. Například pro velké společnosti, s více než 1000 zaměstnanci, navrhuje komise do roku 2014 povinný soulad s certifikacemi jako ISO 26000 či standardy, jako je Global Compact nebo směrnice OECD.

Současná situace v České republice

Společenská odpovědnost firem a udržitelné podnikání se postupně stává i v ČR standardní součástí agendy firem a podniků. Zejména za poslední tři roky se podle dostupných průzkumů a projektů začala firemní odpovědnost postupně rozšiřovat na všechny klíčové oblasti, jako je odpovědný vztah k zaměstnancům, životní prostředí a nové technologie a úspory, podpora komunit a neziskových organizací, odpovědnost v dodavatelsko-odběratelských vztazích a další.

Evropská unie uvažuje o zákonné úpravě společensky odpovědného podnikání. Firmy z toho nadšené nejsou.
Evropská unie uvažuje o zákonné úpravě společensky odpovědného podnikání. Firmy z toho nadšené nejsou. | Foto: Thinkstock

Řada firem se také již na centrální či regionální úrovni zapojuje do rozvoje této oblasti, například formou členství v různých oborových sdruženích či přímo v platformě Byznys pro společnost, která se specializuje právě na problematiku CSR a udržitelného podnikání.

Ale existují i čerstvá a zcela unikátní data, mapující postoje podniků vůči tématům, které Evropská komise ve svém CSR sdělení akcentuje. Platforma Byznys pro společnost ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy uspořádala anketu mezi firmami, které podnikají v České republice. Ankety se zúčastnily 103 podniky, v rámci nichž bylo zastoupeno zhruba 60% velkých firem. Tedy těch, které mají více než 250 zaměstnanců. A necelých 40% firem reprezentují společnosti, které mají český kapitál.

Postoje českých podniků

Česká republika zatím společnou vizi a priority pro tuto oblast nemá. Nicméně nová iniciativa Evropské komise v oblasti CSR přinese do budoucna i tlak na Českou republiku, aby se problematikou zabývala. Vzhledem k tomu, že některé návrhy komise vzbuzují obavy evropské podnikatelské komunity, v jejíchž strukturách fungují i národní zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, je nezbytné definovat základní principy a společné zájmy.

Podniky v České republice nastoupily na cestu odpovědného podnikání a jejich dobrovolné aktivity by neměly být svazovány jednotným modelem a povinným přístupem, ale naopak podpořeny komunikací společných priorit a podporou odpovědného přístupu a zavádění principů udržitelného podnikání.

Pokud se podíváme na diskusi o nové CSR strategii Evropské komise, pak je nutné vidět ji právě v kontextu toho, v jaké fázi se české firmy nalézají. A jistě by hlavním tónem naší národní diskuse mělo být to, jak docílíme toho, aby odpovědné firmy byly za své činy pochváleny, a jak nalákat k tomuto přístupu další firmy a zejména SMEs.

Národní strategii CSR firmy příliš nechtějí

A co vlastně české podniky od státu očekávají? Národní anketa ukázala, že české podniky se k intervenci státu do této oblasti nekloní. Ba naopak. Národní strategii CSR, kterou by vytvořil a aktivně podporoval stát, firmy nechtějí.

Firemní odpovědnost se v posledních letech rozšiřuje na všechny klíčové oblasti - včetně životního prostředí.
Firemní odpovědnost se v posledních letech rozšiřuje na všechny klíčové oblasti - včetně životního prostředí. | Foto: Petr Protivánek

Respektive k této cestě se kloní pouze zhruba 20% z nich. Mnohem více firmy od státu čekají, že se zaměří na propagaci odpovědného podnikání jako běžné praxe firem. Reálně tedy existuje mezi podniky obava z přílišné intervence státu do této oblasti.

Ba co více - podle valné většiny podniků by si otázku odpovědného a udržitelného podnikání měly řešit samy firmy, například formou samoregulace a dobrovolně přijatých standardů v rámci střešních či oborových asociací. Vedle oprávněné obavy z nárůstu administrativy a složitosti procesů jde o bytostné přesvědčení podniků, že pokud má být toto téma dlouhodobě pro firmy zajímavé, musí být spojeno s jasnými ekonomickými a společenskými přínosy. Tedy napojeno na nové modely podnikání, inovace a konkurenceschopnost.

Tlak na veřejné závazky však zaznívá hlasem evropské strategie mnohem více než hledání aktivního zapojení a praktické spolupráce firem. Jako by i v této oblasti rezonovala rostoucí nedůvěra v jakékoliv instituce, firmy nevyjímaje.

Kdo CSR žene kupředu?

CSR je dozajista agendou, která má celospolečenský přesah. Zasahuje řadu skupin, které jsou oprávněnými stakeholdery, jako jsou zaměstnanci, neziskové organizace, veřejný sektor a mnoho jiných. Na druhou stranu, není zdravé a jistě ani příliš možné, aby definice odpovědného podnikání a jeho podpory vznikla bez silného hlasu podnikatelské sféry.

A v tom je jistě pozitivní přínos zmíněné evropské komunikace. Otevírá diskusi v nesmírně důležitém tématu a hledá a modeluje národní priority.

(Článek vznikl pro časopis CSR fórum)

 

Právě se děje

Další zprávy