Evropa je závislá na dovozu těchto kovů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.

Společnost Rare Earths Norway uvedla, že v komplexu Fen na jihovýchodě země, více než 200 kilometrů jihozápadně od Osla, je 8,8 milionu tun celkových oxidů vzácných zemin (TREO) s přiměřenou perspektivou ekonomické těžby. Z toho 1,5 milionu tun souvisí s magnety, které lze využít v elektromobilech a větrných turbínách.

Tento objev zastiňuje i obrovské ložisko nalezené v loňském roce v sousedním Švédsku.

Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo možné v regionu vytěžit alespoň deset procent kovů vzácných zemin, které unie potřebuje. Rare Earths Norway doufá, že k tomuto cíli přispěje.

V těžbě i zpracování dominuje Čína

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že současná nabídka těchto kovů nedosahuje úrovně potřebné k transformaci energetického sektoru. Důvodem je poměrně vysoká geografická koncentrace produkce mnoha prvků důležitých pro energetickou transformaci. Odhaduje se, že Čína se na celosvětové těžbě kovů vzácných zemin podílí 70 procenty a na jejich zpracování 90 procenty.

Rare Earths Norway očekává, že průzkumné práce v komplexu budou pokračovat. Na příští měsíc jsou naplánovány další vrty. Firma dodala, že pracuje na tom, aby první etapa rozvoje těžby byla dokončena do roku 2030.

Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.