Zásluhu na růstu prostředků fondu založeného v roce 1996 pro uchování zisků z těžby ropy i pro budoucí norské generace má růst cen globálních akcií a silné euro a dolar.
"Když jsme fond zakládali, nikdo si nemyslel, že někdy bude spravovat deset bilionů korun. Měli jsme štěstí, že jsme našli ropu," uvedl generální ředitel fondu Yngve Slyngstad. Rekordní hodnotu převýšily prostředky ve fondu uložené poprvé v pátek v 10:57.
Fond tak dalece překonal počáteční očekávání - objem v něm obsažených prostředků nyní podle agentury Reuters představuje téměř trojnásobek norského ročního hrubého domácího produktu (HDP). "Návratnost investic na světových finančních trzích byla tak vysoká, že ji lze přirovnat k tomu, jako bychom znovu objevili ropu," dodal Slyngstad.
Fond řídí divize norské centrální banky. Zhruba 70 procent prostředků ukládá do světových akcií a přibližně 28 procent do aktiv s pevným výnosem. Zbytek tvoří investice do nemovitostí.
Centrální banka navrhla koncem srpna přesunout více než sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) z evropských akciových trhů do Spojených států. Pokud bude tato změna schválena, může podle agentury Reuters trvat roky.
Fond se na evropské cenné papíry historicky zaměřoval proto, že z evropských zemí pochází většina norského dovozu. Jeho zástupci zdůrazňují, že za snahou o odklon od Evropy není nedůvěra v její budoucnost, ale pokus stát se méně závislými na jednom regionu.
