Ruská invaze na Ukrajinu otřásla trhem s energetickými surovinami. Cena ropy minulý týden na zahájení ruské invaze na Ukrajinu reagovala překonáním hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poprvé od roku 2014. Její zdražování se začalo bleskově negativně promítat i do cen pohonných hmot. Evropské země i Spojené státy tak začaly přijímají nestandardní opatření, aby cenový šok nepoškodil ekonomiku.
Německo, které o použití ropných rezerv informovalo ve středu, navázalo na usnesení Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která se rozhodla, že její členové uvolní celkem 60 milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Na Německo z toho připadá 434 tisíc tun, což odpovídá přibližně třem procentům tamních zásob.
IEA odsouhlasila využití ropných rezerv teprve počtvrté v historii. V minulosti se tak stalo v čase války v Perském zálivu v letech 1990 a 1991, kvůli škodám způsobeným hurikány Katrina a Rita v USA v roce 2005 a kvůli selhání vývozu libyjské ropy v roce 2011.
Desítky milionů barelů ropy uvolňuje ze svých ropných rezerv také USA ve snaze otupit růst cen pohonných hmot.
Česko však podle zjištění Aktuálně.cz v současné chvíli o podobném opatření neuvažuje, přestože je také členem IEA. Rezervy by uvolnilo až v momentě, kdy by došlo k přerušení dodávek ropy. Pro online deník Aktuálně.cz to potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
"Německý krok navazuje na rozhodnutí členů IEA kolektivně dobrovolně uvolnit na trh 60 milionů barelů ropy a zklidnit tak trh. Česko je připraveno se k tomuto kroku připojit, pokud dojde k přerušení dodávek. Ropné rezervy jsou u nás na úrovni 94 dnů denní spotřeby," řekl Srnka.
Česko tak jinými slovy nebude intervenovat směrem ke snížení ceny paliv a ropné rezervy si i přes výzvu IEA ponechá k jejich původnímu účelu - zabezpečení dodávek v případě nouze.
Pohonné hmoty v tuzemsku zdražují od invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo minulý týden, nebývale citelným tempem, denně v rozsahu kolem 30 až 40 haléřů. Ve čtvrtek se ceny vyhouply přes 40 korun za litr. Podle analytiků je na vině právě zdražování ropy na světových trzích a také oslabení koruny v důsledku propuknutí války. Proti propadu koruny už začala centrální banka v pátek bojovat devizovými intervencemi.
Podle analytika ENA Jiřího Gavora ale situace s pohonnými hmotami není tak dramatická, aby Česko muselo na ropné rezervy sáhnout. "Nevidím k tomu bezprostřední důvod. Bylo by to nutné zejména v případě, pokud by došlo k fyzickému přerušení dodávek ropy z Ruska," řekl expert.
Ruský vývoz ropy i plynu je ale prozatím ze sankcí, které západní země uvalily na Moskvu, vyňat. Samotné Rusko tvrdí, že dodávky nepřeruší, export surovin je pro jeho ekonomiku extrémně důležitý. Také Gavor minulý týden pro Aktuálně.cz sdělil, že Moskva podle něj právě z ekonomických důvodů dodávky neutne. Země platí za třetího největšího producenta ropy na světě a největšího vývozce na světové trhy.
Gavor také uvedl, že v současné době je mnohem napjatější situace v plynárenském sektoru než tom ropném. "Myslím si, že co se týče pohonných hmot, tak situace zdaleka není tak kritická, pakliže to srovnáváme s prudkým nárůstem cen zemního plynu a elektřiny," uzavřel.
