Berlín – Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou. V Karlsruhe o tom dnes rozhodl německý ústavní soud. Energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall, které rozhodnutí z roku 2011 napadly, mají tudíž nárok na "přiměřené" odškodnění.
Trojice firem, která požadovala miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátila kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva.
Soud dal dnes firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil za neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.
O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036.
Po neštěstí v japonské Fukušimě však vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.
Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.
Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádali náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun).
Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren, společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.
Zda firmy nakonec žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Podniky totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu a v této věci jsou zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.
Zástupci vlády jsou každopádně přesvědčeni, že rozhodnutí soudu neznamená miliardové náhrady. To připustila i mluvčí společnosti RWE. "Je skutečně pravda, že to není o miliardách eur kompenzací, jak se uvádělo v médiích," uvedla.
Možné odškodnění by podle Spolkového ústavního soudu mohlo mít i jinou formu než jen finanční. Podle německých médií tak není vyloučeno, že by náhrada spočívala třeba v prodloužení provozu některých jaderných elektráren.
V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
