Zrušení daně z nabytí nemovitosti se komplikuje. Senátorům vadí chyby v odpočtu úroků

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 8. 2020 12:06
Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti se vrací ze Senátu do Sněmovny. Senát v něm chce pozměňovacím návrhem opravit legislativní chyby v té části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Cíl návrhu, zrušení daně z nabytí, však pozměňovací návrh zachovává, stejně jako možnost odpočtu úroků. Předlohu tak dostane opět Sněmovna, která o ní rozhodne pravděpodobně až v září.

Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci. Sněmovna poté při závěrečném schvalování přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku z nynějších 300 000 korun na polovinu.

Podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) i podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však tato část návrhu obsahuje chyby. Podle Vilímce by v konečném důsledku odpočet úroků znemožnily.

"Prošel nám tedy paskvil neprovázaný na celé znění zákona," konstatovala Schillerová. Poukazovala na to, že na dotyčném poslaneckém pozměňovacím návrhu nespolupracovalo ministerstvo financí, které jinak nabízí poslancům, že jim pozměňovací návrhy zpracuje, aby byly legislativně v pořádku.

Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat limit odpočtu úroků 300 000 korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku už jen nový limit 150 000 korun.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.

Ministryně připustila, že se v minulosti vždy bránila zrušení této daně, protože výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 13 miliard korun nebyl zanedbatelný. Fiskální dopad zrušení daně odhadla na deset miliard korun s tím, že část peněz se státu vrátí na jiných daních. Ministryně ujistila, že i kdyby Sněmovna zákon stvrdila až v září, nic se nestane a poplatníci nebudou muset daň platit.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardní cestou jako přeplatek, informovala ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Protesty v Uzbekistánu si vyžádaly několik obětí na životech, uvedl prezident

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. V neděli to oznámil prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Prezident v sobotu večer oznámil, že země s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav. Na sociálních sítích kolují neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, jak střílejí. Hojně se sdílí video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu.

"Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července," napsal na twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Tesla má problémy. V Německu musí do servisu kvůli chybě automatického tísňového volání

Německý spolkový úřad pro motorová vozidla KBA kvůli závadě systému automatického tísňového volání svolává do servisu elektromobily Tesla Model Y a Model 3. V celém světě se problém týká více než 59 tisíc aut, informovala agentura Reuters. Úřad neupřesnil, kolik ze zmíněných vozů má německou registraci.

KBA na svém webu uvádí, že softwarová chyba způsobuje poruchu systému eCall, který je určen k automatickému kontaktování záchranářů v případě vážné nehody.

Tesla v sobotu informovala, že ve druhém čtvrtletí dodala o 17,9 procenta méně elektromobilů než v předcházejícím čtvrtletí. Její výrobu a dodavatelský řetězec narušily protipandemické uzávěry v Číně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy