Praha - Finální návrh Metropolitního plánu hlavního města dorazil na pražský magistrát na konci května. Radní a zastupitelé se jím však budou zabývat nejdříve v září.
Zásadní dokument, který určí, kde bude na území Prahy do budoucna možné stavět, nejprve prověří nezávislí odborníci. Praha schválila vznik speciální sedmičlenné skupiny, kterou povede uznávaný právník na stavební právo František Korbel.
Jeho skupina má za úkol přibližně do poloviny srpna posoudit, nakolik se připravovaný návrh vypořádal s připomínkami městských částí. Současně experti posoudí, zda je Metropolitní plán ve své stávající podobě pro město přínosný z hlediska změn jednotlivých území.
Metropolitní plán pro Prahu zpracovává Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) v čele s jeho ředitelem Petrem Hlaváčkem. Ten byl v minulosti některými komunálními politiky kritizován za nedostatečnou přípravu plánu. Institut musel již plán v některých jeho částech přepracovat. Právě zpoždění příprav se podle vedení metropole odrazí v personálních změnách zmíněného institutu.
„Z pozice ředitele sekce plánování města jsem odvolal Romana Kouckého. V Institutu zatím zůstává,“ říká Hlaváček. IPR již vypsal výběrové řízení na pozici ředitele zmíněné sekce. Tu bude zatím zastávat přímo Hlaváček. Jaké budou další personální a organizační změny, zatím není jisté. Koncem května letošního roku se spekulovalo mimo jiné i o výměně samotného šéfa IPR. Záležet podle vedení magistrátu bude na tom, kolik případných chyb odborný tým v návrhu plánu objeví.
Praze dochází na přípravu metropolitního plánu čas. Dokument musí ze zákona vstoupit v platnost v roce 2020, kdy přestane platit stávající územní plán. Do té doby musí návrh schválit radní, zastupitelé a následně jej čeká několik kol připomínkování ze strany městských částí, státní správy a v neposlední řadě také veřejnosti.
Změny pak musí IPR zapracovat. Pokud Praha nestihne materiál včas schválit, může na nějaký čas nastat plánovací vakuum. Veškerá výstavba by se po tu dobu řídila podle takzvaných územně analytických podkladů. To by mohlo prodloužit už nyní zdlouhavý proces výstavby, který podle developerů v Praze trvá v průměru osm let.
„Zásadní v tuto chvíli je, abychom spory kolem přípravy Metropolitního plánu využili k jeho vylepšení, nikoli k zahození toho, co bylo dosud uděláno,“ vysvětluje náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice).
Metropolitní plán bude podle IPR převratný v několika ohledech. Oproti stávajícímu územnímu plánu například jasně stanoví výškovou regulaci. Pokud v tomto ohledu ještě neprojde změnami, určí v Praze několik lokalit, kde bude možné stavět výškové budovy.
Dokument také vytyčí hraniční čáru, za níž bude výrazně omezena výstavba nových projektů. Urbanisté tímto způsobem chtějí tlačit na developery, aby stavěli především v okolí širšího centra města, díky čemuž nebude muset Praha investovat tolik peněz do rozvoje infrastruktury.
Především však Metropolitní plán určí, na kterých pozemcích bude možné stavět a na kterých naopak ne. To je zásadní informace především pro developerské společnosti, kterým tak Metropolitní plán do určité míry poslouží jako cenová mapa Prahy.
