Praha - V Praze má brzy začít fungovat unikátní služba, která usnadní přepravu po městě. Skupina španělských investorů chce v českém hlavním městě rozjet byznys s půjčováním elektrických skútrů, které k navigaci využívají signály z družic. Začala hledat partnera, který by její pražskou pobočku rozjel.
V Barceloně, kde je však pro jízdu příznivější počasí, investovali partneři v roce 2014 do rozjezdu služby milion eur (26,5 milionu Kč). Počítají s tím, že díky nízkonákladovému provozu začnou vydělávat po třech letech provozu.
Španělská služba Motit využívá signály z družic, z amerického systému GPS a nově i z evropského sytému Galileo (odtud G-Motit). Data ze satelitů pomáhají přes panel umístěný mezi řidítky navigovat řidiče po městě. Novému zákazníkovi zase v mobilu ukážou přesnou polohu nejbližšího zaparkovaného motocyklu. Stačí k tomu jediné, mít s sebou telefon s potřebnou aplikací.
"Signály systému Galileo jsme do systému pomohli přidat letos v březnu, protože se ukázalo, že je přesnější než GPS a pro provoz v barcelonských úzkých uličkách s vysokými domy je vhodnější," říká Martí Jofre, koordinátor projektu G-Motit, který je financován Agenturou pro evropský Globální družicový polohový systém GSA. Systém Galileo je nyní instalován za prostředky GSA ve 20 skútrech, které jezdí v Barceloně, a počítá se s ním i pro Prahu.
Čtyři kilometry za 50 Kč
Mobil pomůže vyhledat nejbližší zaparkovaný skútr a zároveň ho aktivuje, takže na něm zákazník může odjet. Když dojede na potřebné místo, zaparkuje ho a odešle vzkaz, že jízdu ukončil. Na mobil mu přijde částka, kterou má zaplatit. Účtuje se podle minut strávených na skútru. V Barceloně platí Španělé za jednu minutu 18 centů. Za jednu trasu, která je v průměru dlouhá čtyři kilometry, zaplatí necelá dvě eura, tedy v přepočtu zhruba 50 korun.
Bude taková cena i v Praze? "Cenotvroba vychází z místních podmínek a potřeb. Ovlivňuje ji například to, kolik stojí veřejná doprava či taxíky," přiblížil Valentín Porta ze společnosti Going Green, která se stará o servis motocyklů. Podle jeho prvního odhadu by však mohla být v české metropoli cena nižší.
Ačkoliv skútr, který na jedno dobití dojede 60 kilometrů, váží 85 kilogramů, a je tak těžší než moped, jízdu na něm zvládají bez potíží i ženy. V Barceloně na něm v současnosti jezdí pravidelně 1200 zákazníků, kteří si půjčují celkem 170 skútrů.
"Ženy jezdí na skútrech stejně často jako muži. Nejvíce zákazníků máme ve věku 25 až 45 let, ale hodně je využívají i starší lidé. Při jízdě s rychlostí až 65 km/h jim to vyhovuje," říká Valentín Porta, podle nějž by v Praze mělo jezdit na začátku minimálně 50 skútrů, ale po rozjetí byznysu by se jejich kapacita mohla rozšířit na 150.
Každý skútr má k sobě připoutané dvě helmy, takže pasažéři mohou být dva. Helmy na sobě mají natištěné jméno služby G-Motit, jednak kvůli reklamě a jednak kvůli tomu, aby je někdo neměl tendenci ukrást. "Cena helmy se jménem firmy se při dalším potenciálním prodeji velice snižuje," vysvětluje strategii Porta, který je zároveň menšinovým investorem celého projektu.
V Praze? Po dohodě jde skútry rozjet do několika týdnů
Porta je se svou investicí spokojen i proto, že má rychlou návratnost. Provoz je podle něj nízkonákladový proto, že není třeba budovat místa, kde by se motocykly napájely. Provozovatel sám v systému vidí, která baterie dochází a je ji třeba dobit. "Když každý skútr ujede minimálně 12 kilometrů za den, tak už je rentabilní. Při využití 150 skútrů se počáteční investice vrátí zhruba za tři roky," dodává.
"V Praze můžeme spustit službu do šesti týdnů poté, co najdeme hlavního partnera, který bude znát místní předpisy a podmínky a dokáže vyjednat s městem podmínky ohledně parkování a případně získat podporu na čistou dopravu, která zvyšuje mobilitu ve městě a nezatěžuje ovzduší," dodává Porta s tím, že není problém systém rozšířit na další dopravní prostředky.
V létě začnou sdílet skútry obyvatelé Madridu a za několik měsíců poté se má služba rozšířit v Mexiku, argentinském Buenos Aires, uruguayském Montevideu a také v Londýně.
Podobné služby se sdílením dopravních prostředků už v některých českých městech existují. Jedná se například o půjčování kol, takzvaný bikesharing. Kola však žádný zabudovaný navigační systém nemají, a tak nejdou zaparkovat libovolně. Musí se vyzvednout a zase odložit na vyznačených místech.
