Na tuzemských horách přibyly čtyři nové lanovky. Od začátku tisíciletí jich vzniklo téměř sto

ČTK ČTK
12. 12. 2017 17:27
Lyžařské areály preferují lanovky a jsou ochotné do nich investovat miliardy korun. Tento způsob přepravy na horách vyhovuje i lyžařům kvůli větší rychlosti i pohodlí.
Lanová dráha
Lanová dráha | Foto: Skiareál Špindlerův Mlýn

Praha - České lyžařské areály investovaly za posledních pět let dvě miliardy korun do nových lanovek. Těch nyní funguje v tuzemsku 110. Vleků je 1279 a dětských vleků 79. Vyplývá to z aktuálních údajů Asociace horských středisek a Asociace lanové dopravy.

Letos přibyly nové lanovky čtyři - v Krkonoších na Horních Mísečkách, v Černém dole, Deštném v Orlických horách a Kopřivné pod Pradědem. Zatímco v roce 2001 fungovalo v Česku 23 lanovek, v roce 2013 jich bylo už 100. V posledních několika letech ale nové lanovky přibývají už jen velmi pomalu, důvodem je ukončení dotační podpory na projekty v cestovním ruchu.

"Přibývají i nové vleky, odhadem tři až pět za rok o délce nad 300 metrů. Trend je přitom takový, že pokud je délka větší než 500 metrů, snaží se investor postavit spíše již lanovou dráhu než vlek. Rozhodující je totiž přání zákazníků, pro které je lanovka samozřejmě daleko pohodlnější. Kromě toho vleky ubývají i tím, že jsou nahrazovány lanovkami," uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

Nově stavěné lanové dráhy jsou buď zcela nové nebo přenesené a repasované. Nejnovější trendem je podle prezidenta Asociace lanové dopravy Jakuba Juračky komfort zákazníka, ale ten si většina českých provozovatelů nemůže dovolit.

"Je udáván sedačkami či kabinami od věhlasných designerů, kteří jsou velkými výrobci lanových drah přizvání ke spolupráci," dodal. Samozřejmostí u nových sedaček jsou podle něj i vyhřívané sedačky, wi-fi v kabinách a obrovské plochy pro pohodlné nastupování.

"Nahrazování relativně nových lanových drah, tedy do deseti let stáří, v alpských zemích zcela novými otevírá přitom českým provozovatelům možnost zakoupit rozumně opotřebovanou lanovou dráhu. A tou poté většinou nahradit stávající lyžařské vleky," dodal Juračka.

Lanových drah, které fungují jako městské dopravní systémy, jsou v Česku tři. Kromě petřínské lanovky jde o kabinovou lanovku Větruše v Ústí nad Labem a pozemní lanovku Diana v Karlových Varech. Kabinové lanovky jsou tři, vyplývá z údajů Asociace lanové dopravy.

Lyžařské areály investovaly před letošní zimou přes 700 milionů korun, o 200 milionů víc než o rok dříve. Mezi nejvýznamnější investice patří právě nové lanovky. Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn vyrostla čtyřsedačková lanovka v úseku Horní Mísečky - Medvědín.

V krkonošském Černém dole byla vyměněna třísedačková lanovka za delší čtyřsedačkovou, prodloužení se dočkaly i přilehlé sjezdovky. V Peci pod Sněžkou bude nová sjezdovka do Javořího Dolu v délce 600 metrů. V Deštném přibyla lanovka v areálu Marta II.

Novou čtyřsedačkovou lanovku, již druhou, plánují postavit například na Tanvaldském Špičáku. Nahradí vlek a bude obsluhovat černou sjezdovku a novou sjezdovku Kostelní.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Další hromadný úhyn ryb. V nádrži na Mostecku se zřejmě propadlo dno

V nádrži Farského v Horním Jiřetíně na Mostecku hromadně uhynuly stovky až tisíce kilogramů ryb. V nádrži se zřejmě propadlo dno do bývalé podzemní šachty po těžbě uhlí. Hladina klesla o několik centimetrů, voda je zakalená došeda až dobíla a je silně cítit po sirovodíku. Na místě platí dočasný zákaz rybolovu.

"Dneska tam pracují pánové a stále se snaží zachránit část ryb a zbytek se likviduje, bude se muset odvézt do kafilerie," uvedl Jan Skalský, mluvčí Českého rybářského svazu, Severočeského územního svazu. Škody zatím nelze vyčíslit, uhynulé ryby jsou pravděpodobně i na dně nádrže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy