Na otevření berlínského letiště čekají Němci už devět let. Teď jim svitla naděje

ČTK ČTK
29. 11. 2019 17:10
Nové berlínské letiště Willyho Brandta má po letech odkladů konečně zahájit provoz na konci října příštího roku. Oznámil to šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup. Pokud se tak skutečně stane - a řada Berlíňanů je kvůli dosavadním zkušenostem velmi skeptická - otevře se letiště o devět let později, než bylo původně plánováno.
Foto: Reuters

Letiště na jihu německé metropole, s jehož stavbou se začalo před 13 lety, mělo být provozuschopné už v roce 2011, pak o rok později, a pak ještě v několika dalších termínech, z nichž ale žádný nebyl dodržen. V Německu se tak stalo symbolem neschopnosti politiků dotahovat velké stavební projekty.

Chyby ve stavbě a hlavně protipožární ochraně vedly nejen k opakovanému odložení startu provozu, ale také k výraznému zvýšení nákladů, které se podle německých médií vyšplhaly už na více než sedm miliard eur (179 miliard korun). "Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (255 milionů korun) měsíčně," řekl v květnu zahraničním novinářům v Berlíně Daldrup.

I o nefunkční budovu bylo totiž léta nutné pečovat, o což se včetně ostrahy staralo přes 100 lidí. Jejich úkolem bylo mimo jiné čistit jinak léta nepoužívané toalety nebo kompletně připravené odbavovací přepážky, na které ale dlouho jen sedal prach.

Německá média ohlášený nový termín otevření považují za ambiciózní. Stále je totiž potřeba odstranit řadu nedostatků, zejména v elektroinstalacích a protipožární ochraně. Ještě v květnu bylo takových závad přes 11 500.

Pokud se vše podaří a letiště dostane potřebná úřední povolení, budou příští léto provoz na něm simulovat tisíce dobrovolníků. Poslední říjnový den odtud pak odstartuje první letadlo.

Nové letiště do budoucna nahradí dvojici stávajících berlínských vzdušných přístavů - Tegel a Schönefeld.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Prezident Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou na informativní schůzce

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Na Twitteru to bez dalších podrobností uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj o setkání požádala ministryně. Benešová, která Zemanovi dlouhodobě radí v otázkách justice, uvedla, že šlo o pravidelnou informativní schůzku.

"Byla jsem poslední z členek vlády po Aleně Schillerové, Kláře Dostálové a Janě Maláčové. Témata, která jsme probírali: systemizace justice, digitalizace justice a nová jmenovací etapa soudců, která se uskuteční 19. května 2021," napsala Benešová.

Benešová s prezidentem shodně veřejně prohlásili, že ve vrbětické kauze existuje více verzí než ta, která pracuje se zapojením ruských agentů tajné vojenské služby GRU. Zeman v televizním projevu hovořil o dvou verzích, podle Benešové jich je ještě více. Toto ale odmítl jak Babiš, tak i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Babiš následně navštívil prezidenta v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy