Atény (od naší zpravodajky) - Panika, zda banky zavřou, a lidé tak přijdou o své peníze, se v Řecku nekoná. A na hrozbu, že už začátkem příštího týdne může dojít v zemi k bankrotu, místní zatím příliš nereagují. Alespoň ne v Aténách.
Kolem bankomatů v hlavním městě Řecka to zeje prázdnotou. Ani po včerejším přetahování mezi věřiteli a řeckými politiky v Bruselu se před nimi žádné fronty netvoří. Naopak. Největší skupina, na niž reportérka Aktuálně.cz v Aténách před bankou narazila, byl zahraniční televizní štáb, marně vyhlížející rozrušené Řeky.
Obyčejných lidí, kteří si úspory raději vybrali, je v ulicích minimum. "Moji rodiče to udělali, rozhodli se peníze nechat doma. Takže se cítíme jistěji, kdyby se Řecko vrátilo k drachmě," říká zhruba třicetiletý Michalis. Je ale výjimkou.
Další oslovení Řekové - bez ohledu na věk a na to, zda podnikají, či jsou zaměstnaní - tvrdí, že na podobné opatření zatím nemyslí. Případně že je podobné starosti netíží, protože stejně nemají peníze, a výpadek bank by tím pádem ani nepoznali.
Insolvence, zavedení kontrol kapitálu či kompletní zavření bank Řecku hrozí, pokud jeho vláda do pondělí nepředloží eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu přijatelný návrh úsporných opatření. Bez nich země "vypadne" z evropského záchranného programu, nedostane půjčku, kterou - rovněž už po neděli - potřebuje ke splátce dluhu ve výši 7,2 miliardy eur. Evropská centrální banka ji zároveň odstřihne od programu nouzového financování. A v takovém případě dojdou řeckým bankám peníze.
"Strach nemáme"
"Výběry z bank? To pro nás není nejdůležitější problém," shrnuje člen představenstva řeckých odborů Adedy Georgios Petzopoulis.
Lidé, kteří se bojí o úspory, se sice v zemi rozhodně najdou, více než polovina obyvatel ale podle něj žije pod hranicí chudoby. Anebo je špatně placena.
"Nemají strach o banky, o vklady, o kapitálové kontroly," vysvětluje Petzopoulis. "Je jim jedno, pokud k tomu dojde."
"Zase až tak velkou částku uloženou nemám, takže vlastně ani netuším, jak se na odchod od eura připravovat. Stejně tak neznám nikoho, kdo by něco podnikal," potvrzuje prodavač v hodinářství.
"Když nemáte co ztratit, cítíte se bezpečněji," dodává asi padesátiletý bankéř. V Řecku podle něj sice panuje všeobecný strach, ale celkově nejde o žádné drama.
"Znám pár Řeků, kteří vše vybrali. Jsou to spíš starší lidé. Lidi jako já nemají úspory, často nemáme práci, a pokud ano, platy jsou nízké," tvrdí Thasos, který nedaleko centra Atén provozuje prodejnu pánských košil.
Podobně jako spousta dalších prodejců mimo hlavní turistické uličky nemá ve čtvrtek dopoledne v obchodě žádné zákazníky, takže si může povídat. Sám by prý to málo, co má na účtu, vybral až v případě, že by Řecko opouštělo eurozónu.
"Pravděpodobně bych to poslal do zahraničí, bylo by to bezpečnější," přemýšlí.
Podle Georgiose Argitise, který vyučuje na Fakultě ekonomie na National and Kapodistrian University of Athens, je ale přístup "nemám peníze - zavření bank se mě nedotkne" krátkozraký. Bankovní prázdniny by podle něj neznamenaly problém jen pro ty, kteří mají úspory, ale pro všechny zaměstnance.
"I platy jdou přece přes banky," varuje s tím, že Řekové si neuvědomují všechny možné následky.
Všudypřítomná krize
Pokud se Řekové na možný návrat k drachmě připravují, pak spíše "ve svých hlavách". O probíhající krizi ví každý, koho Aktuálně.cz oslovilo. Ať už jde o mladé Řeky, nebo prodavače v zapadlých krámcích.
I ti, kteří začínají odpověď větou "zase až tolik to nesleduji," mají poměrně dobrý přehled o věřitelích, hrozbě dalších úspor či odchodu z měnové unie.
Někteří lidé v centru se však tváří ochotně jen do chvíle, kdy zaslechnou slovo "novinář" nebo "krize". Poté jen kroutí hlavou a odhání tazatele gestem "sorry". Zvláště náměstí Syntagma před řeckým parlamentem je totiž i během klidného, horkého poledne doslova obležené hned třemi týmy s kamerami, které se spolu s dealery telefonních operátorů a dvojicí žebráků snaží upoutat pozornost kolemjdoucích.
Řekové, kteří příliš neumí anglicky, pronesou alespoň "eurozone - bad".
Řekové už mají dost
Jestli je něco poznat už na první pohled, pak to, že Řekové už jsou z eura unavení. "Pokud začínáte od nuly, nemůžete se už dostat níž," vysvětluje mladík před řeckým parlamentem. Podle něj by bylo nejlepší opustit euro a začít fungovat co nejlépe samostatně.
V historickém centru nedaleko Pantheonu narazíte například na nápisy "Vrať se, drachmo," nebo na hanlivý slogan v angličtině "I do have sex. Europe is fucking me".
Podle profesora Nikolase Charitakise z aténské univerzity je za rostoucí averzí k eurozóně a stále větší podporou Grexitu (vystoupení Řecka z klubu zemí platících eurem) únava a frustrace. "Mají už dost všech těch diskusí. A zřejmě to chtějí podobně radikálními názory vyjádřit," vysvětlil Aktuálně.cz.
Řekům vadí, že krize trvá již šestým rokem a zbytek eurozóny po nich chce stále další a další tvrdá opatření. Ale i to, že jim celý tento proces přijde bez konce.
"Situace v Evropě je bláznivá. Nejsem si jistá, zda nám vážně vůbec chtějí pomoct," říká studentka Eva. "Myslím si, že se nám s drachmou bude žít lépe, už teď jsme chudí," souhlasí další kolemjdoucí s tím, že by si na staronovou měnu zvykl rychle.
"Jsme velmi zklamáni. Proč? Protože věříme Evropě, věříme v solidaritu v Evropě. A po pěti letech je solidarita jediné, co nevidíme," shrnuje profesor Argitis.
Pokud zástupci eurozóny mluví o solidaritě, není to podle něj přesné - protože Řecku nikdo nijak nepomáhá, jen půjčuje. "Občas někde čtu: My jsme už dali Řecku tolik peněz. Ale my musíme rozlišovat mezi penězi a půjčkami!" kritizuje.
Euro už nepomáhá
Podle odboráře Petzopoulise už čas, kdy bylo euro pro zemi výhodné, pominul. "Po roce 2000 pro nás bylo nástrojem prosperity. To už ale rozhodně neplatí," říká v rozhovoru Aktuálně.cz. Teď euro podle něj netáhne Řecko vzhůru, ale ke dnu, a stále více lidí se tak přiklání k národní měně.
"Můžete velmi snadno rozpoznat, že některé současné fotky z Řecka připomínají Anglii v devatenáctém století. Polovina naší populace je pod hranicí chudoby, 26 procent lidí nemá práci a šedesát procent mladých je nezaměstnaných," vyjmenovává. Pokud věřitelé chtějí další úspory, tak je podle něj čas začít se poohlížet i po jiných možnostech.
Za další problém Petzopoulis označuje "úprk mozků", tedy absolventů vysokých škol. Ze země podle něj odešlo už 300 tisíc mladých Řeků.
K podobnému názoru došel i profesor University of Macedonia v Soluni Lois Labrianidis - podle jeho průzkumu odešlo v posledních pěti letech do ciziny 160 až 180 tisíc vzdělaných Řeků, kterým bylo méně než 35 let. "Když je nemůžeme zaměstnat a nabídnout jim odpovídající plat, tak je to logické, že půjdou jinam," reaguje na toto číslo profesor Charitakis.
