"Byli jsme přehlasováni u 16 400 i 15 500 korun," řekla Maláčová. Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva asi 140 000 zaměstnanců.
Naposledy se zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun. Ministerstvo připravilo pro jednání vlády čtyři varianty, ta s navýšením o 600 korun mezi nimi nebyla.
Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. "Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti," podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Minimální mzda bude od příštího roku bohužel jen 15.200 Kč. Hnutí ANO přehlasovalo jak návrh @CSSD na 16.400 Kč, tak kompromisní návrh zvýšení na 15.500 Kč. Neznamená to nic jiného než, že krizi zaplatí běžní zaměstnanci.
— Jana Maláčová (@JMalacova) November 16, 2020
