České podniky proklouznou koronakrizí ve zdraví, ukazuje studie. Jinde to bude horší

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
10. 11. 2020 6:16
Malé a střední podniky v Česku v porovnání s jinými hospodářsky vyspělými zeměmi patří k těm, které jsou koronakrizí nejméně zranitelné. Vyplývá to z americké studie, kterou nedávno zveřejnil tamní Národní úřad pro ekonomický výzkum. Analytici oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz nicméně upozorňují, že budoucnost firem se odvíjí především od omezujících a následně záchranných opatření vlády.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK, Shutterstock.com

Američtí ekonomové do své nedávné studie vybrali celkem 13 ekonomicky vyspělých zemí Evropy, které sledují data z oblasti malých a středních podniků. Následně vypočítali, jak se změnila pravděpodobnost jejich bankrotu v době letošní koronavirové krize. 

Jako malé a střední podniky autoři definovali ty, které měly méně než 250 zaměstnanců. Do výpočtu zahrnuli dopad nabídkových, poptávkových, sektorových i celkových šoků ve sledovaných zemích.

Následující infografika ukazuje pravděpodobnost rizika bankrotu malých a středních podniků v jednotlivých zemích

Z výsledku lze vyčíst například to, že pravděpodobnost bankrotu podle studie narůstá v Česku nejméně - a to z 8,2 na 13,6 procenta, tedy o 5,4 procentního bodu. Nejvýrazněji ze sledovaných zemí naopak stoupá v Itálii, a sice z 9,9 na 22,7 procenta, což je nárůst o 12,8 procentního bodu. 

Podle ekonomů oslovených on-line deníkem Aktuálně.cz je studie provedena kvalitně a není důvod jí nevěřit. Upozorňují nicméně na to, že autoři pracují se zjednodušeným modelem. Tyto údaje totiž předpokládají, že vlády sledovaných zemí nepřistoupí k podpůrným opatřením. "Hodnotí se odolnost sektoru malých a středních podniků v čase krize, pokud by byl ponechán svému vlastnímu osudu," připomíná ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Důvodem, proč se dopad pandemie v jednotlivých zemích liší, je hlavně struktura daného hospodářství a také vlastní finanční síla hodnocených firem. "Relativně netrpíme tolik orientací na vybrané oblasti hlavně ze sektoru služeb, které jsou postiženy nejvíce. Právě z toho do značné míry vyplývá závěr studie, který favorizuje české podniky. Kromě toho nám pomáhá i výrazná stabilita bankovního sektoru s přebytkem volné likvidity," vysvětluje analytik Komerční banky Michal Brožka.

Kde se vyplatí za koronavirové krize podnikat a kde spíše počítat se ztrátami?

Odvětvími s největším rizikem ztrát jsou podle americké studie právě ubytovací a stravovací služby. Pravděpodobnost bankrotu v tomto případě vzrostla z původních 13,2 procenta během koronavirové krize až na trojnásobek -  tedy na 38,6 procenta.

Naopak nejodolnějším odvětvím je energetika, která si za krize přihoršila pouze o 2 procentní body.

Tento trend se prolíná i do české ekonomiky. "Mezi ta nejrizikovější dlouhodobě patří odvětví dopravy, skladování, stavebnictví, ubytování a stravování. Bohužel, právě poslední dvě jmenovaná budou i drtivě zasažena probíhající pandemií. Tradičně odolné jsou naopak sektory vědeckých a technických činností," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz analytik Vít Hradil z Raiffeisenbank.

Podobné stanovisko zastává také Brožka. "Silná jsou odvětví zaměřující se na nové technologie a IT. Naopak cestovní kanceláře, ubytovací, kulturní a sportovní zařízení mají existenční problém," doplňuje.

Vše je teď na vládě

Podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka jsou Češi vynalézaví. "Toho bychom měli využít a rozvíjet růstová odvětví v rámci technologického a biochemického sektoru. Naopak bychom měli postupně opouštět odvětví 'staré ekonomiky', která se soustřeďovala na těžbu či výrobu s nízkou přidanou hodnotou," domnívá se Křeček.

Podle Brožky se může vysoká odolnost tuzemské ekonomiky odrazit i na dalším vývoji. "V souhrnu počítáme s tím, že česká ekonomika v příštích letech poroste, a z toho vyplývá i pozitivní výhled na malé a střední podniky," říká ekonom.

Šok z pandemie ovšem i tak znamená značnou nejistotu. "Nečekám katastrofu, ale vývoj v nejbližších měsících bude stále komplikovaný. Je těžké odhadnout i vývoj na trhu práce, který je kromě hospodářské nejistoty ovlivněn i vládními opatřeními. Život malých a středních podniků nadále komplikuje nedostatek pracovníků. Zvyšuje se navíc i nejistota v daňové oblasti, kde bude pravděpodobně docházet ke změnám," komentuje dále Brožka.

Razantní opatření proti pandemii v Česku v prvním pololetí vedla k výraznému nárůstu nezaměstnanosti - meziročně o více než čtvrtinu z 1,9 na 2,4 procenta. V srpnu dále vystoupala na 2,8 procenta. Podle odhadů lze do konce roku čekat růst na téměř dvojnásobek oproti loňsku, až na 3,8 procenta. "Jedná se v porovnání s průměrem EU, ale například i se Slovenskem, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2019 na 6,6 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2020, o rychlejší relativní růst," uvádí říjnová analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a společnosti Goldenburg Group.

Naopak dopad na pokles HDP v Česku byl relativně mírný - s poklesem o 3,3 procenta v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 procenta ve čtvrtletí druhém oproti předchozímu čtvrtletí. Tuzemská ekonomika tak vyšla podle autorů analýzy z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozena než většina států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 procenta.

"Ekonomickým vítězem pandemické krize bude ten, kdo udrží v obrátkách spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme, i když je třeba relativně daleko. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé časy, přestanou utrácet, začnou spořit a ty zlé časy - měřeno statistickým porovnáním růstu HDP - skutečně přijdou," říká analytik CETA Michal Hejl.

Budoucnost menších podniků tak nyní do značné míry závisí právě na úspěšnosti vlády v boji s koronavirem. "I pokud budeme předpokládat, že aktuální ekonomický propad je pouze dočasného rázu, firmy jej musí finančně přežít a být tak stále na trhu v okamžiku následného oživení. Pokud se epidemii nepodaří dostat v dohledné době pod kontrolu, velká část menších firem se následné konjuktury již nedožije," uzavírá Hradil z Raiffeisenbank.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Salač odstartuje do Velké ceny San Marina z předposlední řady

Filipu Salačovi kvalifikace na Velkou cenu San Marina silničních motocyklů nevyšla, do nedělního závodu Moto3 odstartuje z předposlední deváté řady. Devatenáctiletý český jezdec byl klasifikován na 26. místě, což je jeho nejhorší kvalifikační výsledek od Malajsie v listopadu 2019.

Salač po vydařeném pátku, kdy v trénincích figuroval v nejlepší desítce, nedokázal v dnešním třetím tréninku na rozdíl od většiny soupeřů zrychlit a musel už do první části kvalifikace. V ní obsadil dvanácté místo a do druhé části pro nejrychlejších osmnáct nepostoupil.

Salačův tým zvolil stejnou strategii jako ve třetím tréninku, vyjel na použitých pneumatikách. "Jen abych si to objel a zjistil, jaké jsou podmínky na trati a jak funguje tlak na té teplotě, jaká zrovna je. Pak jsme dali nové pneumatiky, první kolo jsem měl docela dobře rozjeté, ale pak jsem dostal highsider, tím to kolo pro mě skončilo," popsal.

Ve druhém si prožil totéž. "Bylo ještě rychlejší, ale bohužel jsem dostal další highsider a vyjel jsem mimo track limits. To kolo jsem dojel, myslím si, že i čas by stačil na postup do Q2. Když jsem najížděl do posledního kola, měl jsem dobrý pocit, že to vyjde, ale zase tam byla žlutá vlajka," uvedl. "Kvalifikaci jsme tedy opět prokaučovali, ale myslím si, že není nic ztraceného. Jsem tady hodně silný, dovedu jet rychle sám, to je důležité. Už se těším na zítřejší závod, bude to stíhací jízda," dodal Salač.

V italském Misanu se na prvních čtyřech místech nejslabší třídy seřadili domácí jezdci, třetí pole position v sezoně vybojoval Romano Fenati.

Kvalifikace na Velkou cenu San Marina, závod mistrovství světa silničních motocyklů v Misanu:

Moto3: 1. Fenati (It./Husqvarna) 1:41,756, 2. Foggia (It./Honda) -0,257, 3. Antonelli (It./KTM) -0,264, …26. Salač (ČR/KTM) nepostoupil do druhé části kvalifikace.

Moto2: 1. R. Fernández (Šp./Kalex) 1:36,264, 2. Lowes (Brit./Kalex) -0,351, 3. A. Fernández (Šp./Kalex) -0,524.

MotoGP: 1. Bagnaia (It./Ducati) 1:31,065, 2. Miller (Austr./Ducati) -0,249, 3. Quartararo (Fr./Yamaha) -0,302.

Další zprávy