Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu 12,5 procenta. Míra inflace v zemi v červenci činila 17,5 procenta, i když se posledních šest měsíců snižuje z lednového maxima 25,7 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních téměř 15 let.
Střadatelé ve druhém čtvrtletí zvýšili držení domácích vládních dluhopisů téměř o 1,4 bilionu forintů (800 miliard Kč), což je o 13,5 procenta více než ve stejném období loni. Zároveň lidé v Maďarsku měli o 1,9 bilionu forintů méně v hotovosti a na bankovních vkladech, což představuje meziroční pokles o 10,7 procenta, uvedla minulý týden centrální banka.
Data podle Bloombergu ukazují, že přesuny úspor se konaly, už když vláda premiéra Viktora Orbána v červnu oznámila zvláštní 13procentní daň z úroků získaných z bankovních vkladů. Vláda tehdy uvedla, že chce zvýšit poptávku po maďarských vládních dluhopisech.
Orbán obhajoval podle něj vlastenecké nákupy dluhopisů v době, kdy Evropská unie zadržuje asi 28,7 miliardy eur (bezmála 690 miliard Kč) z finančních prostředků vyčleněných pro Maďarsko. Brusel krok zdůvodňuje obavami z úplatků a o stav právního státu v Maďarsku. S tím vláda v Budapešti nesouhlasí a tvrdí, že Brusel ji trestá za to, že na některé otázky v EU má jiný názor.
Vláda v Budapešti také omezila schopnost správců investičních fondů investovat do jiných aktiv, než jsou dluhopisy. Snažila se tak snížit úvěrové náklady.
Maďaři si většinou nakoupili dluhopisy navázané na inflaci. Objem retailových dluhopisů tohoto druhu, tedy těch, které drží drobní investoři, vzrostl v první polovině letošního roku o 37 procent na 5,9 bilionu forintů.
Růst spotřebitelských cen se může ve čtvrtém čtvrtletí dostat pod deset procent, řekl Orbán. Rychlý přesun bankovních vkladů bedlivě sleduje centrální banka, která bankám minulý týden sdělila, aby zintenzivnily řízení likvidity tak, aby se vyhnuly dalším kontrolám.
