Méně domácích brambor, více autonehod. KSČM vyčíslila, jak dopadlo 30 let svobody

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 11. 2019 22:01
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Řepkoland - letecké pohledy na žlutá řepková pole, zabírající více než desetinu orné půdy v České republice
Řepkoland - letecké pohledy na žlutá řepková pole, zabírající více než desetinu orné půdy v České republice | Foto: Tomáš Vocelka

Vzhledná krajina

V grafice Vzhledná krajina komunisté upozorňují na to, že zatímco před 30 lety činila osevní plocha řepky 102 tisíc hektarů, loni to bylo už 412 tisíc hektarů. Z porovnání osevní plochy však není jasné, zda jsou komunisté s touto situací vzhledově spokojení či nikoli.

  • Nicméně ač se to nemusí na první pohled zdát, z ozimých plodin, což jsou plodiny, které se vysazují na podzim a sklízejí v létě následujícího roku, není řepka tou, která by zaujímala v Česku největší plochu. To je pšenice.

K 30. listopadu 2018 byly podle statistiků ozimé obiloviny vysety na 969 tisících hektarech, to je meziroční nárůst o 3,1 procenta. Z toho pšenice ozimá obsadila 795 tisíc hektarů, o 2,7 procenta meziročně více. Řepka ozimá pak obsadila 391 tisíc hektarů, což je o polovinu méně než pšenice.

Plocha, na kterou je řepka vyseta, se skutečně trvale zvyšovala, loni ale nastala změna. "Poprvé od roku 2015 jsme zaznamenali pokles ploch osetých řepkou ozimou, určenou ke sklizni v letošním roce," uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Má-li grafika Vzhledná krajina upozorňovat na nevzhlednost krajiny v Česku, porovnejme ještě několik dalších statistických dat týkajících se této problematiky. Třeba ohledně toho, jak masivní byla těžba uhlí, která českou krajinu za socialismu výrazně poznamenala zejména na severu.

Vývoj těžby hnědého uhlí na území ČR

Rok ČR
1985 94 636 000 t
1986 95 397 000 t
1987 94 763 000 t
1988 92 360 000 t
1989 87 031 000 t
2008 47 563 000 t
2009 45 281 000 t
2010 44 058 000 t
2011 46 782 000 t
2012 43 533 000 t
2018
39 187 000 t

Zdroj: ČSÚ, Česká geologická služba

Investice na ochranu životního prostředí (v mil. Kčs/Kč, běžné ceny)

Rok Celkem ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) ochrana biodiverzity a krajiny
1989 3602 692 2271 639 - - -
2018 31028 9364 9879 5476 2428 907 316

Zdroj: ČSÚ

Emise základních znečišťujících látek do ovzduší v ČR

Rok Tuhé znečišťující látky oxid siřičitý (SO2) oxidy dusíku (NOx) Oxid uhelnatý (CO)
1991 361 700 t 1 495 800 t 477 000 t 316 300 t
2017 7 900 t 86 600 t 76 300 t 158 900 t

Zdroj: ČSÚ

 

Právě se děje

Další zprávy