Řepkoland - letecké pohledy na žlutá řepková pole, zabírající více než desetinu orné půdy v České republice | Foto: Tomáš Vocelka

Vzhledná krajina

V grafice Vzhledná krajina komunisté upozorňují na to, že zatímco před 30 lety činila osevní plocha řepky 102 tisíc hektarů, loni to bylo už 412 tisíc hektarů. Z porovnání osevní plochy však není jasné, zda jsou komunisté s touto situací vzhledově spokojení či nikoli.

• Nicméně ač se to nemusí na první pohled zdát, z ozimých plodin, což jsou plodiny, které se vysazují na podzim a sklízejí v létě následujícího roku, není řepka tou, která by zaujímala v Česku největší plochu. To je pšenice.

K 30. listopadu 2018 byly podle statistiků ozimé obiloviny vysety na 969 tisících hektarech, to je meziroční nárůst o 3,1 procenta. Z toho pšenice ozimá obsadila 795 tisíc hektarů, o 2,7 procenta meziročně více. Řepka ozimá pak obsadila 391 tisíc hektarů, což je o polovinu méně než pšenice.

Plocha, na kterou je řepka vyseta, se skutečně trvale zvyšovala, loni ale nastala změna. "Poprvé od roku 2015 jsme zaznamenali pokles ploch osetých řepkou ozimou, určenou ke sklizni v letošním roce," uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Má-li grafika Vzhledná krajina upozorňovat na nevzhlednost krajiny v Česku, porovnejme ještě několik dalších statistických dat týkajících se této problematiky. Třeba ohledně toho, jak masivní byla těžba uhlí, která českou krajinu za socialismu výrazně poznamenala zejména na severu.

Vývoj těžby hnědého uhlí na území ČR

Zdroj: ČSÚ, Česká geologická služba

Investice na ochranu životního prostředí (v mil. Kčs/Kč, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ

Emise základních znečišťujících látek do ovzduší v ČR

Zdroj: ČSÚ