Česko odmítá euro hlavně z pohodlnosti. Vláda ani ČNB ho nechce, kritéria jsou alibi

Česká vláda vždy jednou za dva roky hodnotí, zda můžeme přijmout euro a stanovit termín vstupu do eurozóny. Nedávno oznámila, že přijetí nové měny není pro Česko aktuální. Kvůli pandemii koronaviru nesplňuje ekonomika požadovaná kritéria. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz jsou ale vesměs přesvědčení, že jde hlavně o politické téma a kritéria sama o sobě problém nejsou. Vláda jednoduše euro nechce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Aby naše země mohla přijmout euro, musí především splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Jde o kritéria cenové stability, stability měnového kurzu, stavu veřejných financí, veřejného deficitu a konvergence úrokových sazeb.

Česko dlouhodobě všechna kritéria splňovalo, čekalo se jen na politickou vůli, která nepřicházela. Euru v Česku navíc nefandí ani mnozí centrální bankéři, s jeho přijetím by totiž ztratili většinu pravomocí. Letos se ale šance přijmout euro kvůli prudkému růstu zadlužení opět vzdálila - tentokrát z objektivních důvodů. 

"Pandemie koronaviru se negativně podepsala na schopnosti plnit daná kritéria," uvedl na vlogu České národní banky ředitel sekce měnové Petr Král. Podle něj letos neplníme cenovou stabilitu kvůli protiinflačním faktorům. Nesplníme ani kritérium stavu veřejných financí a deficitu, neboť se hospodaření vládního sektoru propadne do hluboce záporných hodnot. 

"Pokud jde o kritérium konvergence úrokových sazeb, tak to dlouhodobě plníme, svědčí o udržitelnosti makroekonomické stability. Kritérium stability měnového kurzu neplníme, ani nemůžeme, nejsme totiž účastníkem tohoto měnového mechanismu," vysvětlit Petr Král. K tomu by totiž bylo nutné vstoupit do speciálního režimu a to je čistě politické rozhodnutí. 

Česká národní banka spolu s ministerstvem financí sleduje plnění maastrichtských kritérií a ekonomickou sladěnost Česka s eurozónou už od roku 2004, kdy se země stala součástí Evropské unie. Letos vydala doporučení, aby se termín přijetí eura kvůli propadu ekonomiky vůbec nestanovoval. Vláda se doporučením řídí. 

Ačkoliv vypadá přijetí eura jako ekonomická otázka, podle ekonomů oslovených Aktuálně.cz jde především o politické téma. Poukazují na to, že i v dobách, kdy jsme kritéria splňovali, tu velká podpora nahrazení koruny eurem nebyla. 

"V aktuální situaci covid-19 je přijetí eura na vedlejší koleji, ale stále platí naše povinnost dělat vše pro to, aby Česko přijalo společnou evropskou měnu. Zavázali jsme se k tomu vstupem do unie. Pro EU by naše země v eurozóně, tedy mezi zeměmi platícími eurem, znamenala vzpruhu, už kvůli jednání s Velkou Británií o obchodní smlouvě po brexitu. Nové kandidátské země se totiž do unie a eurozóny nehrnou," míní Tomáš Volf ze spořitelního družstva Citfin. 

Podle něj je otázka přijetí eura politické téma, protože ekonomicky si Česko mohlo euro už i v minulosti dovolit. "Nyní je situace odlišná. Dnes by přijetí eura bylo nejspíš ekonomicky těžko řešitelné. Politické tlaky nejsou žádné a především by se v Poslanecké sněmovně složitě hledala koalice pro toto rozhodnutí. Důležitým faktorem je i veřejné mínění, které je u nás nastaveno spíše proti společné evropské měně. Stranám podporujícím tento návrh by politické body nepřinesl," tvrdí Volf.

Brexit jako nový argument pro euro

Podobný názor zastává i Michal Skořepa, ekonom České spořitelny. "Přechod z koruny na euro by byl velkou změnou pro mnoho firem i leckterou domácnost, ale celkově by to dlouhodobou prosperitu české ekonomiky nejspíš příliš neovlivnilo. Novým argumentem ve prospěch přechodu na euro je ovšem brexit. V jeho důsledku totiž výrazně zeslábl tábor zemí Evropské unie mimo eurozónu, takže nelze vyloučit, že zbylé země v tomto táboře budou tak trochu šikanovány ze strany členů eurozóny třeba v oblasti finanční regulace," míní Skořepa. 

Upozorňuje ještě na jednu důležitou výhodu přijetí eura: "Moc se o ní nemluví, ale jde o velmi účinný způsob, jak ztížit případné vystoupení Česka z Evropské unie, pokud by se o něm snad někdy v Česku vážně uvažovalo," dodává Skořepa k rétorickým plánům politických extremistů.

Vladimír Pikora z Next Finance je přesvědčen, že nemá smysl stanovovat zbytečné termíny. "Termínů bylo v minulosti mnoho a všechny k ničemu, což jen vedlo k nedůvěře v instituce. Euro je politický projekt. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že český volič euro nechce, a český politik mu ho proto nenabízí. Slovensko je příklad toto, že euro není ani žádný lék, ani žádná tragédie. Nepotřebujeme ho, ale kdybychom ho měli, svět se nezboří. To téma zneužívají politici, kteří ho líčí černobíle," říká Pikora. 

Že Češi o euro příliš nestojí, vyplynulo ze staršího průzkumu Hospodářské komory. "Plné tři čtvrtiny firem nebyly přesvědčeny, že otázka přijetí eura je aktuální. Jednoznačně pro urychlené stanovení pevného data vstupu do eurozóny byla jen necelá čtvrtina respondentů. Domníváme se, že by průzkum dopadl i dnes podobně," říká tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. 

Komora dlouhodobě zastává názor, že je třeba zvážit všechna pro a proti. "Pro firmy by mohlo být přijetí eura výhodné, protože by se jim snížily transakční náklady, nemusely by se také zajišťovat proti kurzovým změnám. Ale společná měna přináší i spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Pokud se tedy některá ze zemí dostane do problémů, jako třeba v minulosti Řecko, poneseme určitým dílem finanční zodpovědnost i my. Je otázkou, jak toto dokážou politici obhájit před občany a jaké podmínky budou schopni vyjednat," dodává Diro. 

Ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ovšem připomíná, že už nyní každá 6. až 7. firma v Česku platí svým dodavatelům či odběratelům v eurech. Česko tedy podle ní již nyní pokradmu prochází tichou "euroizací".

"Mnoho firem se už nyní snaží náklady na směnu peněz eliminovat. Přijetím eura bychom mohli uspořit nemalou část ze stovek milionů korun, na které vyjde směna peněz v celém Česku," říká Helena Horská. 

I ona je přesvědčená, že zatímco projekt Evropské unie - společného trhu - je projekt se silným ekonomickým základem, projekt "euro" - společná měna a společná měnová politika, je projekt spíše politický.

"Při jejím vzniku a následném rozšiřování nehrály ekonomické faktory prim. Spíše sekundovaly. Proto si také myslím, že klíčovým přínosem případného přijetí eura v Česku a vzdání se vlastní měny, která tu je s námi více než 100 let, je politické ukotvení a propojení s vyspělou západní Evropou a méně již pojistkou naší ekonomické prosperity," říká Helena Horská.

Připomíná, že když Itálie, Řecko, Španělsko vstupovaly do eurozóny, těšily se tyto státy a jejich obyvatelé na stabilnější měnu, výrazně nižší náklady na dluh, chytřejší hospodářskou politiku, nové zahraniční investice. "Češi si mnohých výdobytků už užívají bez eura. Náklady na dluh, veřejný a soukromý, nejsou zatím nijak výrazně vyšší než v některých státech eurozóny, zahraničních investic do Česka přiteklo v minulosti hodně a jejich dalšímu růstu spíš než nečlenství v eurozóně vadí nedostatek pracovní síly, nedokončená páteřní síť a podobně," míní známá ekonomka. 

Přesto je tu podle ní prostor pro další pokles nákladů na dluh, a to i z důvodu předpokládaného zlepšení suverénního ratingu země, pokud by vstoupila do stabilní a prosperující eurozóny. "Dluh v Česku máme zatím relativní nízký, v porovnání s jinými státy EMU, a zatím snadno ufinancovatelný. Ochranu před přísnými globálními finančními trhy, které 'školily' v historii Itálii či Řecko za nadměrné zadlužování, jsme zatím nepotřebovali. Vše se ale může změnit," varuje Horská. 

Dodává to, co zmínili i ostatní ekonomové, že euru v Česku chybí veřejná a politická podpora. "Jedna věc je vývoj v samotné eurozóně vyvolávající oprávněné otázky: Jak bude vypadat eurozóna za pět, deset let? A druhá je náš přístup - chceme, nebo nechceme euro? Nejsou politici často proti jen kvůli tomu, že přijetí eura by vyžadovalo přistoupit k některým nepopulárním reformám? Slovensko využilo euro k nakoupení obyvatel pro zásadní reformy. A Česko? Dost možná odmítáme euro jen z pohodlnosti," dodává expertka.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Ruský šéf obrany nařídil, aby se vojáci z jihozápadu země vrátili na základny

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek ukončil vojenská cvičení na jihu a západě země a nařídil vojákům, aby se v pátek začali vracet na své stálé základny. Informovaly o tom tiskové agentury. Šojgu rozhodnutí oznámil z anektovaného poloostrova Krym, kde dohlížel na rozsáhlé vojenské cvičení. Kyjev a Západ posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou v posledních dnech sledují s obavami.

"Vojáci prokázali schopnost poskytnout zemi spolehlivou obranu. V tomto ohledu jsem se rozhodl ukončit prověřovací akce v Jižním a Západním vojenském okruhu," prohlásil ruský ministr obrany několik hodin poté, co na Krymu manévry začaly. Vojáci by se měli na své stálé základny začít vracet od pátku a přesuny dokončit do 1. května.

Agentury Reuters a AP podotkly, že z oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula. AP zároveň píše, že ministr obrany nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, které by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve vojenském výcvikovém prostoru Pogonovo ve Voroněžské oblasti, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy