Produkce z uhlí a plynu od ledna do května pokrývala 47 procent dodávek v zemi, zatímco jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje o jedno procento více. Zbytek pocházel ze spalování biomasy.
Ještě před deseti lety přitom na ostrovech fosilní paliva generovala tři čtvrtiny elektřiny v síti. Obnovitelné zdroje tehdy představovaly takřka zanedbatelnou položku, nyní však jen větrné elektrárny pokrývají 19 procent výroby, ostatní zelené zdroje dalších pět procent.
"Díky neuvěřitelnému pokroku, který Británie za posledních deset let učinila, můžeme nyní říci, že 2019 bude rokem, kdy bezuhlíková energie poprvé porazí výrobu poháněnou fosilními palivy," citoval deník The Guardian šéfa National Grid Johna Pettigrewa. "Neříkali bychom to, kdybychom nebyli přesvědčeni, že se tak opravdu stane," dodal.
Podle Pettigrewa bude letošní rok pro transformaci energetiky v Británii milníkem. Naznačila to už druhá polovina května, kdy se země celé dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí.
V prvních pěti měsících pocházela z uhelných elektráren jen tři procenta dodávek britské sítě a Británie chce tento zdroj do roku 2025 vyřadit úplně. Podle britských médií také plánuje končící premiérka Theresa Mayová před svým odchodem prosadit závazek na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V Česku představovaly uhelné elektrárny v loňském roce největší zdroj elektřiny, přičemž 43 procent celkové produkce zajišťovalo hnědé uhlí a další čtyři procenta černé uhlí. Zhruba třetinu výroby tvořily jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje pak 11 procent.
Česko v současné době plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě přibližně o deset procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tento měsíc uvedl, že využívání fosilních paliv se v letech 2035 až 2040 dostane ze současných téměř 50 procent na zhruba 15.
