Praha – Zhruba čtyři tisíce horníků se mohou těšit z nové úlevy. Vláda se dnes po měsících sporu mezi ministerstvy práce a financí shodla na tom, že o pět let dříve do důchodu budou moci chodit všichni horníci, kteří v hlubinných dolech odpracovali daný počet směn.
Dosud platné nařízení vlády umožňuje odejít dříve do řádného důchodu jen horníkům, kteří se touto profesí začali živit před rokem 1993, kdy ještě zákon znal takzvané pracovní kategorie.
Úpravu zákona v tomto smyslu horníkům slíbil - podle důvodové zprávy ministerstva práce k navrženému zákonu – na konci roku 2013 tehdejší úřednický premiér Jiří Rusnok. Šlo o opatření, které mělo reagovat na horšící se situaci v OKD a na chystané uzavření Dolu Paskov.
Jsem rád, že vláda schválila předčasné důchody pro horníky z hlubinných dolů. Ti lidé si to zaslouží!
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) November 9, 2015
Většina horníků, kteří budou těžit z podmínek nového zákona (pokud teď úspěšně projde Parlamentem), jsou také zaměstnanci OKD. Podle ministerstva práce je jich zhruba 3690, v dalších firmách je pak zhruba 250.
Už v necelých 58 letech
Novela počítá také s tím, že se horníkům, kteří odejdou do důchodu dříve, budou penze vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění.
Podle vládou schváleného návrhu by horníci mohli odejít do řádného důchodu už v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole.
V případě, že horník musel skončit v dolech dříve kvůli dopadu práce na zdraví, počítá zákon s nižším počtem směn - o 319 v dole a o 219 méně u uranu.
Proti návrhu se dlouho stavilo ministerstvo financí, které se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly po schválení návrhu vznášet i další skupiny zaměstnanců. Úřadu, který spravuje státní pokladnu, se nelíbí ani dopady na ni. Proti se v připomínkovém řízení postavila třeba i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.
Vyšší výdaje na důchody, ale úspora na dávkách
"Úhrnný dopad navrhovaného zákona na skupinu osob, které již v současné době pracují v hornictví, je odhadován na 11,6 miliardy korun. Jde o kumulaci zvýšených nákladů za období let 2016 až 2055," vyčísluje ministerstvo práce, kolik státní rozpočet vyplatí horníkům za dřívější důchody. Výdaje by v čase postupně narůstaly. V nejbližších letech se jedná o částky na úrovni desítek milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady poměrně rychle klesaly.
Část nákladů (zhruba desetinu z celkové sumy, která půjde na předčasné důchody) má stát ušetřit na tom, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nepůjdou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.
Nižší věková hranice pro hornické důchody má podle ministerstva práce své opodstatnění i v tom, že horníci se dožívají v průměru právě o pět let méně než "obecná" populace. "Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v 90. letech 20. století," uvádí ministerská zpráva.
Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
Návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. "Důchodové kategorie byly ze systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry,“ uvedli zástupci svazu.
Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři důchodů, tedy ve spoření na penzi. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu. "Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván. Lze se tedy domnívat, že právě tyto firmy očekávají navrhované řešení na úkor prvního pilíře (státní důchody – pozn. redakce),“ dodává Svaz průmyslu a dopravy.
