Ministerstvo práce navrhovalo původně přidání o 2800 korun na 18 000 korun. Odbory to podporovaly. Zaměstnavatelé byli proti, přidali by o 500 korun. Tripartita o částce několikrát jednala, ale nedohodla se.
"Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 korun pod minimální mzdou Polska," napsala ČTK ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Zopakovala, že sociální demokraté prosazovali navýšení na 18 000 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl o 18 procent. Ministryně financí Alena Schillerová už dřív uvedla, že takový nárůst je nereálný. Babiš koncem září před volbami řekl, že by za kompromis považoval 1300 korun.
Ministerstvo kabinetu proto dodalo propočty tří variant navýšení - o 500 korun podle požadavku zaměstnavatelů, o 1300 korun podle premiérova vyjádření a o 2800 korun. Schválená tisícikoruna v podkladech chybí.
S minimálním výdělkem roste i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Pohybuje se od nejnižší mzdy do jejího dvojnásobku. Nyní činí od 15 200 do 30 400 korun, od ledna se dostane na 16 200 až 32 400 korun.
Odbory výraznější růst podporovaly. Poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby a že vyšší minimální mzdu má Slovensko a Polsko. Zaměstnavatelé citelnější navýšení odmítali. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize.
Do potíží by se dostaly hlavně menší podniky. Podle hospodářské komory měla rozhodovat až nová vláda. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo nevyjednalo a neprosadilo.
