reklama
 
 

Co přinese nižší DPH? Levnější knihy nečekejte

20. 4. 2014 8:26
Nakladatelé a knihkupci považují současné podmínky na českém knižním trhu za jedny z nejhorších na světě. Nižší daň jim pomůže přežít.

Praha – Snížení daně přidané hodnoty u knih z patnácti na deset procent bude mít na ceny knih a jejich počet zřejmě jen nepatrný dopad.

Pokles daně, která nyní patří k nejvyšším v Evropské unii, může pomoci k ekonomické stabilizaci vydavatelů. Na druhou stranu vznik třetí sazby DPH rozšíří prostor pro daňové úniky a znepřehlední systém.

Vyplývá to z reakcí odborníků na vládou avizované zavedení třetí sazby DPH ve výši 10 procent. Vedle knih by se měla od roku 2015 týkat i léků, dětských plen a nenahraditelné dětské výživy.

Snížená sazba daně z přidané hodnoty, do níž spadají i knihy, se v uplynulých letech zvyšovala hned čtyřikrát. Na začátku roku 2008 vzrostla z pěti na devět procent, v roce 2010 se pak zvýšila na 10 procent a od začátku roku 2012 na 14 procent. Naposledy – od ledna 2013 – stoupla na 15 procent.

Dostupné údaje ukazují, že to ale počet vydaných knih neovlivnilo. Například loni v Česku – podle údajů Národní knihovny – vyšlo 17 876 titulů, což je o téměř čtyři procenta více než předloni. V roce 2011 sice vyšlo 18 985 knih, ale o rok předtím 17 054. A pro srovnání v roce 2007 se vydalo 18 029 knih.

Nejvyšší po Bulharsku a Dánsku

Nakladatelé a knihkupci považují současné podmínky na českém knižním trhu za jedny z nejhorších na světě. Vyšší DPH na knihy má podle Sdružení knihkupců a nakladatelů jen Dánsko (25 procent) a Bulharsko (20 procent). Dánsko ale poskytuje nakladatelům a autorům dotace odpovídající zhruba devíti miliardám českých korun ročně.

Avizované přesunutí knih ze současné 15% snížené sazby do nově vznikající 10% sazby proto nakladatelé a knihkupci vítají, přestože koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL původně zvažovala jen pětiprocentní sazbu.

Nižší daň by nakladatelům pomohla vrátit se k dlouhodobě ziskovému hospodaření. Předchozí opakované zvýšení DPH totiž výrazně zasáhlo do jejich marží.

„Při zvyšování sazby DPH jsme neměnili koncové ceny knih, které již byly na trhu. To znamená, že jsme reálně snížili brutto cenu bez DPH a tím i svůj zisk,“ říká obchodní a marketingový ředitel nakladatelství Albatros Josef Žák. Daňovým změnám se přizpůsobila pouze cena nových titulů.

Odborné knihy na ústupu

Mizivé výdělky se podle nakladatelů podepsaly na pestrosti vydávaných titulů, zejména v loňském roce. Kvalitnější četbu musela často nahradit méně kvalitní, avšak masovější literatura. „U nás se to dotklo především produkce naučných a odborných knih pro užší okruh čtenářů,“ upřesňuje Žák.

„Vliv zvýšení DPH na knižní trh se projevuje v dlouhodobém měřítku. Kniha se připravuje k vydání v průměru dva roky, takže předchozí zvýšení zastihlo nakladatele v různé fázi rozpracovanosti knižních projektů,“ vysvětluje předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.  

Například jeho nakladatelství Práh ještě loni vydalo 41 knih, což odpovídalo předchozím letům. Na další roky už ale vybírá nové tituly obezřetněji. Jen letos plánuje pouze 25 knih, v roce 2015 patrně ještě méně.

Vopěnka také upozorňuje, že knižní trh je výrazně ovlivněn i existencí veřejných knihoven. Zatímco se v Česku v posledních letech prodá asi 30 milionů knih ročně, počet výpůjček v knihovnách se drží na zhruba 66 milionech. "Přitom nakladatelům z výpůjček neplynou žádné příjmy a pro knihkupce jsou knihovny přímou konkurencí. Což je jedním z dalších důvodů, proč nižší DPH na knihy nutně potřebujeme,“ říká.

Hrozí daňový chaos

Ekonomičtí analytici ale pro daňovou výjimku zrovna u knih pochopení nemají. „Čím si knihy zaslouží být mezi životními nezbytnostmi, důležitějšími než potraviny a voda?“ ptá se například ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„To, že jsou v řadě zemí knihy zařazeny do snížené sazby DPH, ještě nemusí být důvod, proč by měla Česká republika postupovat stejně,“ říká analytik David Marek z Patrie. „Obecně je tvorba výjimek nebo více sazeb většinou kontraproduktivní,“ varuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Podle nich přesunutí knih do druhé snížené sazby nepozvedne vzdělanost Čechů, jak se domnívají knihkupci. Naopak přinese nepřehlednost v daňovém systému a otevře další prostor pro daňové úniky.

„Stát bude muset zaměstnat desítky úředníků, aby daňově definovali knihu a kontrolovali, zda ji poplatníci nezaměňují za jiné tištěné produkty. „Po čase se přijde na to, že zvýšené náklady státu na daňové kontroly překročily částku, o kterou přišel stát přeřazením knih do nižší DPH,“ domnívá se Sobíšek.

David Marek odhaduje, že daňový výpadek státního rozpočtu se bude při zařazení knih do 10% sazby pohybovat mezi 350 až 400 miliony korun ročně. Původně zvažované snížení sazby na pět procent by se podle Radka Ležatky z ministerstva financí projevilo výpadkem 500 milionů korun.

Větší částka k rozdělení

Spíše než snížení ceny knih povede nižší daň ke zvýšení životaschopnosti nakladatelů. To potvrzuje i předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.

"Důležité je, že změna umožní existenci dostatečně pestrého knižního trhu," říká. Snížení sazby podle něj pomůže v mnoha případech také zachránit menší knihkupectví, která nyní stojí před krachem.

Podle Vopěnky ale nelze v případě knižního trhu úplně hovořit o maržích. Snížením DPH se změní částka, kterou si dělí nakladatelé, distributoři a knihkupci. Poměr je podle něj velmi přibližně 35 procent pro knihkupce, 15 procent pro distributora a 50 procent pro nakladatele.

"Jestliže kniha stojí 300 korun, bere si z této ceny v současnosti stát asi 39 korun. Zbylá částka 261 korun se dělí ve výše uvedeném poměru. Pokud by DPH klesla na 10 procent, bude se v tomto poměru dělit částka 273 korun," uvádí pro představu Vopěnka.

Definice? Nebojíme se

Možnost daňových úniků není podle nakladatelů reálná. „Trh s knihami rozhodně není prostor pro zajímavé daňové úniky. Neslyšel jsem o jediném případu, že by v minulosti bylo zneužívání nižší DPH na knihy třeba reklamními materiály,“ říká ředitel nakladatelství Argo Milan Gelnar.

Podle Martina Vopěnky je v české legislativě již nyní naprosto jasně definované, co je kniha. Každá kniha má totiž ISBN, jehož správné přidělení je ještě posléze prověřováno.

„Možná není ani záměna s periodickou publikací, kdy se pod stejným názvem proměňuje různý obsah. Například měsíčník by se každý měsíc musel jmenovat úplně jinak, to by ale jistě byla vydavatelská sebevražda,“ dodává Vopěnka.

Přesto je přesná definice knih předmětem aktuálních analýz ministerstva financí. „V patrnosti se berou i zahraniční modely,“ říká Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva.

Podívejte se, jaké mají DPH u knih vybrané evropské země:

Země Výše DPH u knih
Dánsko 25 % (dotuje ale nakladatele a autory částkou odpovídajícící asi devíti miliardám českých korun)
Bulharsko 20 %
Česká republika 15 %
Rakousko 10 %
Slovensko 10 %
Rumunsko 9 %
Německo 7 %
Belgie 6 %
Francie 5,5 %
Polsko 5 %
Maďarsko 5 %
Itálie 4 %
Velká Británie 0 %
Irsko 0 %

Zdoj: Eurostat

autor: Kateřina Vokurková | 20. 4. 2014 8:26

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama