V tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů, které budou od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží, uspěla polostátní firma ČEZ. Minulý týden to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
"Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost. Ve spolupráci se Skupinou ČEZ jsme získali část kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku. Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku," uvedl Síkela minulý pátek na Twitteru.
Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost 🇨🇿. Ve spolupráci se @SkupinaCEZ jsme získali čast kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku. Tento krok nám pomůže v zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) June 17, 2022
Ministerstvo průmyslu ani ČEZ ale zatím nechtějí sdělit, jak velkou kapacitu Česko prostřednictvím polostátního podniku v terminálu získalo, protože kontrakt ještě není podepsaný. Věc nechtělo minulý týden komentovat ani ministerstvo průmyslu, na dotaz online deníku Aktuálně.cz z tohoto týdne do vydání článku nereagovalo.
Mluvčí ČEZ Roman Gazdík pro Aktuálně.cz uvedl, že má jít "o významné množství plynu každý rok". "V tuto chvíli nemáme zatím od provozovatele terminálu svolení tyto údaje poskytovat. Smlouva ještě nebyla uzavřena. Bude to trvat několik týdnů," upřesnil Gazdík.
Detaily kontraktu tak zatím chybí. Podle analytika ENA Jiřího Gavora je proto nyní předčasné hovořit o tom, co přesně bude pro Česko dohoda v Nizozemsku znamenat. "Od toho prvotního oznámení minulý týden nebyla žádná další informace zveřejněna," řekl. Že Nizozemci mají terminál uvést do chodu na podzim, také podle Gavora neznamená, že v tu chvíli uvolní veškerou kapacitu.
Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň už dříve označil za výhodu Nizozemska, že má nejen jednu z největších těžeb zemního plynu v Evropské unii, ale také jednu z největších kapacit pro přijímání LNG. Má také rozsáhlou plynovou infrastrukturu.
"Ostatní pobřežní země, například Polsko, většinou ani nebudou stíhat uspokojit vlastní poptávku, natož aby přenechaly část přijímací kapacity nám. Nizozemsko je tak nejlepším kandidátem s nějakou zatím ještě geograficky neurčenou kapacitou, kterou bychom si mohli zarezervovat," řekl v květnu Bartoň.
Jednání s Polskem
Právě pro zmiňované Polsko jsou nyní terminály na zkapalněný zemní plyn rovněž horké téma. Stejně jako jiné státy Evropské unie totiž hledá cesty, jak se co nejrychleji odklonit od ruského zemního plynu.
Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová začátkem měsíce uvedla, že země zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu, který chce postavit na moři blízko přístavu Gdaňsk. Zvýšit se má minimálně na 12 miliard metrů krychlových ročně z původně plánovaných šesti miliard.
Moskwová to zdůvodnila rostoucí poptávkou z Česka a dalších států střední Evropy. V Polsku již jeden terminál funguje - ve Svinoústí. Česká vláda se také podle premiéra Petra Fialy (ODS) dohodla s Varšavou na obnovení projektu plynovodu Stork II. Fiala to uvedl ve středu v televizním projevu.
Cesta k dodávkám je složitá
Podle analytiků ale stojí využití LNG hlavně na tom, zda se podaří dojednat obchodní kontrakty s exportéry. "Samotná kapacita LNG k ničemu nebude, pakliže současně neuzavřeme i kontrakt s některým z vývozců - ať už se Spojenými státy, Katarem, Austrálií…" uvedl Gavor.
Tomu přikyvuje i Kocůrek. "Klíčové jsou kontrakty na dodávky LNG, případně smlouvy na nákup plynu od dovozců, kteří takové kontrakty mají," řekl.
Energetický expert Josef Kotrba z Deloitte zmiňuje také problematiku plynových propojek. "Kapacita plynovodů ze severu Německa je dostatečná, nicméně je zaměřená na dovoz ruského plynu proudícího přes Balt. Chybí nám ovšem efektivní napojení na samotné terminály ať již v Baltu, nebo Severním moři," domnívá se.
"Propojky z těchto plynovodů k LNG terminálům u severního pobřeží Německa a Polska by však nemusely být příliš nákladné. Největší překážkou bude ale proces samotného schvalování a výstavby. Napojení na zbytek západní Evropy je pak obdobný problém," podotýká dále Kotrba.
Gavor vyjednání dodávek LNG obecně označuje za poměrně složitý proces, protože se musí uzavřít hned několik kontraktů. "S exportérem (myslím, že se ale vůbec nepředpokládá, že by Česko mělo v dohledné době vlastní kapacity v exportních LNG terminálech), dále je třeba nasmlouvat kapacitu s provozovatelem terminálu a nakonec zajistit přepravní cestu," vypočítává.
Analytik navíc nevylučuje, že se dovoz LNG podaří nasmlouvat spíše soukromníkovi. A nemusí jít přitom o velkou společnost. Řada soukromých firem se podle něj o nákup zkapalněného zemního plynu už zajímá a podniká příslušné kroky.
Nemusí to také znamenat, že se sem LNG dostane ve fyzické formě, nýbrž může jít o takzvaný swap obchod, kdy se LNG vymění za jiný plyn ve stejném množství.
