Mít nejmíň lidí bez práce nestačí. Českému trhu vládne zkostnatělost i nerovné mzdy

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 8. 2022 7:33
Český trh práce je patnáctý nejkvalitnější z unijní sedmadvacítky. Má sice nejnižší nezaměstnanost a nabízí nejvíce volných míst, na druhou stranu ale postrádá flexibilní úvazky, produktivita práce je nízká a rozdíly v platech mezi pohlavími jsou stále značné. Ukázal to nový Index prosperity Česka, který zkoumá kvalitu života ve státech Evropské unie.
Zdroj: Shutterstock

S mírou nezaměstnanosti 3,3 procenta nemá Česko mezi státy evropské sedmadvacítky konkurenci. Nejnižší je u nás i počet dlouhodobě nezaměstnaných.

„Zvýšení míry nezaměstnanosti se asi v nejbližších měsících nevyhneme, ale nebojím se, že bude vysoká,“ říká Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze. Vše podle ní závisí na tom, jak se podaří integrace ukrajinských uprchlíků na český trh práce, ale i jak dopadnou podzimní mzdová vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli.

I přes nízkou nezaměstnanost je nabídka práce v Česku bohatá. První příčku jsme totiž získali i díky počtu volných pracovních míst, ve kterých téměř o třetinu překonáváme druhou Belgii. Zjednodušeně řečeno, Česko má podstatně více volných pracovních míst než uchazečů o ně.

Interaktivní verzi infografiky naleznete zde.

„Struktura nabízených pozic odhaluje, že téměř 90 procent volných pracovních míst jsou nabídky práce, které nevyžadují ani ukončený maturitní obor. Jinými slovy, z velké části jde o nabídky s nízkou mzdou,“ vysvětluje ekonom České spořitelny David Navrátil. To, jak klesá pracovní síla kvůli stárnutí obyvatel a zároveň roste vzdělanost, podle něj naznačuje, že tyto pozice už z velké části nebudou nikdy obsazeny. Nebude totiž kým.

„Buď tedy zaniknou, nebo se česká ekonomika otevře migraci levné pracovní síly. Alternativu představuje transformace založená na digitalizaci, robotizaci a automatizaci,“ domnívá se ekonom.

Indikátor srovnávající míru obsazenosti a neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých státech Evropy je tím posledním, ze kterého Česko vychází podle indexu nadmíru dobře. V celkovém unijním srovnání jsme však obsadili 15. místo. Důvodem je to, že v porovnání s ostatními státy do práce nejen že dojíždíme dlouho - průměrně 27 minut, ale zároveň v ní strávíme mnohem více času než třeba Němci či Rakušané.

„Zatímco Češi a Slováci týdně napracují téměř 40 hodin, Němci mají ‚padla‘ už za 34 a třičtvrtě hodiny. Vůbec nejkratší pracovní výkon týdně podávají Nizozemci, kteří v práci nestráví ani 30,5 hodiny týdně. Celkově tak mají Češi 23. nejdelší průměrnou pracovní dobu,“ vysvětluje analytik projektu Evropa v datech Tomáš Odstrčil.

Dalším nešvarem českého trhu práce je nedostatek zkrácených pracovních úvazků. Zatímco například v Nizozemsku dosahuje celkový podíl zkrácených úvazků 42,7 procenta, v tuzemsku je to pouhých 5,7 procenta, což nás dostává v porovnání až na 21. příčku.

„Evropská unie vydala směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Smyslem bylo mimo jiné umožnit ženám vrátit se na pracovní trh po období péče o blízkou osobu. Směrnice obsahuje několik nástrojů, například možnost požádat o flexibilní uspořádání práce, včetně práce na dálku nebo možnosti požádat o zkrácený pracovní úvazek,“ naznačuje možné řešení Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v Česku

Zároveň ale varuje, že při využívání zkráceného úvazku nastává úskalí nižšího příspěvku na sociální zabezpečení, což může vést k nižším nebo neexistujícím nárokům na důchod.

Kratší úvazky pomohou mladým i seniorům

Češi si v porovnání například se severskými státy nemohou sami rozhodovat o tom, kdy a jak budou pracovat. Jen zhruba třetina českých zaměstnavatelů dává svým pracovníkům alespoň částečně vybrat, nakolik chtějí pracovat z domova, v kolik hodin budou svůj pracovní výkon provádět či do jaké míry mohou být samostatní.

„Různé formy zkrácených úvazků zcela určitě mají své místo na trhu práce. Aktuálně zejména pro rodiče, ale i ty, kteří se ocitnou v takzvané sendvičové situaci, tedy starají se o děti a zároveň o své rodiče nebo prarodiče,“ říká Petra Ondrušová z České spořitelny, která má na starost diverzitu a dodává, že právě 9 z 10 zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek tvoří ženy. Do budoucna předpokládá, že zkrácených úvazků kvůli životnímu stylu ještě přibude. „To je vidět i u nově nastupující generace na trh práce,“ doplňuje.

Právě mladým nedostatečná flexibilita zaměstnavatelů komplikuje život - těžko se jim bez kratších úvazků vrací do práce po rodičovské dovolené nebo ještě v jejím průběhu. Kromě žen s malými dětmi jsou „odstrkovanou“ skupinou také důchodci a ti, kteří pečují o své blízké.

S rovností mezd Česko pokulhává

Zřejmá je podle indexu i mzdová nerovnost žen a mužů. Takzvaný „gender pay gap“ ukazuje, o kolik jsou mzdy žen menší než mzdy mužů. V Česku vychází na 16,4 procenta, což Česko dostává až na nelichotivou 23. příčku.

Právě kvůli velkým rozdílům v jednotlivých zemích navrhla Evropská komise směrnici, která se zaměřuje na průhlednější informace o odměňování. „Zaměstnanci by podle ní měli právo požadovat od zaměstnavatele údaje, aby se mohli přesvědčit, že za srovnatelnou práci dostávají srovnatelný plat. A pokud ne, aby měli možnost stejnou odměnu požadovat,“ popisuje nový nástroj Monika Ladmanová.

Podle ekonoma Navrátila mezinárodní studie ukazují, že se klíčovým důvodem mzdových rozdílů mezi muži a ženami stávají děti. Naopak čím dál méně o něm rozhoduje ve vzdělání. „Rozdíl v platech se začíná prudce zvyšovat v neprospěch žen po narození prvního dítěte. Naopak mzdy bezdětných žen jsou dost podobné mzdám mužů,“ říká Navrátil.

Pomyslné „tlačení na pilu“ zaměstnavatelů v podobě pevně nastavené pracovní doby a chybějící flexibility přitom pracovním výkonům nijak neprospívá. Z hlediska produktivity práce na odpracovanou hodinu jsou Češi hluboko pod průměrem Evropské unie.

A pozitivní nejsou ani vyhlídky do budoucnosti. Zatímco v současnosti podíl populace v produktivním věku představuje přibližně 64 procent (20. nejhorší výsledek v EU), v následujících letech se očekává postupný pokles této hodnoty v souvislosti se stárnutím populace.

Konec „montovny Evropy“?

Trh práce v současnosti zásadním způsobem ovlivňuje válka na Ukrajině. „Migrace má celkově pozitivní nebo neutrální dopady na trh práce. Může mít ale i krátkodobé negativní dopady na osoby, které pracují v podobných typech práce jako migranti,“ pokračuje Kalíšková. „Nejčastěji se ale tento negativní dopad na mzdy nebo zaměstnanost týká předchozích vln imigrantů. Pokud tedy hledáme skupinu, která bude nejspíše negativně ovlivněna současnou vlnou migrace, budou to Ukrajinci, kteří u nás už nějakou dobu žijí a pracují, a to především na pozicích s nižší kvalifikací,“ dodává.

Problémy pracovního trhu se promítají i do stavu české ekonomiky. Jak vyplynulo z prvního pilíře Indexu prosperity Česka zaměřeného na ekonomiku, přidané hodnotě české práce náleží jeden z nejhorších výsledků v Evropě. I proto mnozí Česko označují za „montovnu Evropy“.

„Dobrou zprávou je, že lákání montoven již dlouho není prioritou vlády a vlastně k nám už skoro žádné nesměřují,“ tvrdí Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

„Rozvíjí se zahraniční i české investice do výzkumu a vývoje, IT a sektoru služeb. Máme dobře našlápnuto k tomu, aby se ekonomika dokázala transformovat k vyšší přidané hodnotě, dala lidem lépe vydělat i v době, kdy se bude podíl průmyslu v ekonomice snižovat,“ pokračuje.

Halbrštát dodává, že je u řady firem třeba upravit nastavení pro přijímání zahraničních pracovníků. Jejich hlavním zdrojem totiž byla během několika posledních let Ukrajina, což se změnilo propuknutím války. Mezi migranty nyní dominují ženy, a tak český trh potřebuje zaplnit mezery, které vznikly na pozicích řemeslníků, řidičů kamionů či stavařů. „České firmy nyní potřebují, aby se navýšily kvóty pro nábory zaměstnanců z dalších zemí mimo EU, kde jsou nastavené velmi nízké měsíční limity,“ radí dále Halbrštát.

Řešení pro Česko

Posunout Česko v celkovém hodnocení trhu práce na vyšší příčku by mohly vládou nedávno schválené slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří nabídnou zkrácené úvazky.

„To je jistě krok správným směrem, otázka je, zda těch pět procentních bodů slevy bude stačit k ‚prolomení ledů,‘“ podotýká Kalíšková. Hodně zaměstnavatelů totiž podle ní žije v přesvědčení, že zaměstnávání osob na zkrácený úvazek přináší obrovskou administrativní, ale i organizační zátěž.

Situaci by pomohlo také zlepšení podmínek pro ženy vysokoškolačky. Znamenalo by to rozšíření tuzemské základny expertek. Ženy ale od vědeckých profesí nadále odrazují podle indexu často rigidní podmínky na univerzitách či vědeckých pracovištích.

„Představte si ženu, která si udělá doktorát na univerzitě a poté se jí narodí dítě. Její univerzita jí však nijak nevyjde vstříc, co se sladění její rodičovské a pracovní pozice týká. Místo toho, aby tato univerzita dále rozvíjela potenciál a i prostředky, které do toho člověka vložila, nechá ho prostě jít,“ vysvětluje Johana Jonáková, ředitelka neziskové organizace Gender Studies. „Nemotivuje ji k dalšímu zapojení ani nevytváří podmínky pro to, aby se vůbec mohla zapojit,“ uzavírá s tím, že právě vědečtí pracovníci a experti jsou ti, kteří českému trhu práce stále chybí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Z potrubí Nord Stream 1 uniká plyn, varuje Švédsko

Švédsko vydalo varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1. Úniky nastaly ve švédských a dánských vodách.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Salvou čestné stráže začal státní pohřeb japonského expremiéra Šinzóa Abeho

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho. První státní pohřeb po 55 letech začal kolem 14:00 místního času (07:00 SELČ), uvedla agentura Reuters. Abe zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják.

Obřad zahájila Abeho manželka Akie, oblečená v černém kimonu, která do tokijské haly Nippon Budokan za zvuků hudby a výstřelů čestné stráže přinesla Abeho popel. Přivítal ji nynější japonský premiér Fumio Kišida, který od ní urnu vzal a vystoupil s projevem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Covid sílí, za pondělí bylo 4735 nově nakažených, přibývá i hospitalizovaných

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí testy odhalily 4735 nově nakažených, což je nejvíc za jeden den od první poloviny dubna a téměř o 1000 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1928 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Roste i počet hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním covid-19, v pondělí vyžadovalo nemocniční péči 1135 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 150 víc. Víc hospitalizovaných s covidem bylo naposledy v polovině srpna, kdy doznívala nezvyklá letní vlna onemocnění. V těžkém stavu bylo v pondělí 38 pacientů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní přírůstky nakažených se až na několik výjimek o víkendu zvyšují v mezitýdenním srovnání od začátku září. Lékaři varují před zesílením epidemie v dalších měsících a doporučují zejména starším a chronicky nemocným lidem, aby se nechali proti covidu-19 očkovat či přeočkovat.

Rychlejší šíření nákazy je patrné také z nárůstu takzvaného incidenčního čísla. Nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel za poslední týden přibylo 161, před týdnem to bylo 142. Nejvyšší týdenní incidence je nyní v Královéhradeckém kraji se 195 případy, nejnižší v Karlovarském kraji se 116 nově nakaženými na 100 tisíc obyvatel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy