Nejrizikovější práce v Česku. Když umřete, přispějí na hrob

Tereza Holanová Tereza Holanová
27. 3. 2014 6:00
V práci nejčastěji umírají řidiči a dělníci, jistotu nemohou mít ale ani úředníci. Projděte si nová čísla ze Státního úřadu inspekce práce, který bezpečnost práce sleduje.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Praha - Nejnebezpečnější povolání měli v roce 2013 profesionální řidiči a pomocní či nekvalifikovaní dělníci ve výrobě. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce, které získal online deník Aktuálně.cz.

Při úrazu v zaměstnání loni zemřelo jedenáct řidičů nákladních automobilů, stejný počet úmrtí připadl také na pomocné a nekvalifikované dělníky ve výrobě.

Zmínění dělníci se drží také na smutném prvním místě žebříčku smrtelných pracovních úrazů za posledních pět let. Řidiči jsou podle údajů za roky 2009 až 2013 na druhém místě.

Třetí nejrizikovější práci mají stavební dělníci. Loni jich zemřelo sedm, od roku 2009 celkem 33.

Po čtyřech úmrtích registrují loňské statistiky v profesích řidič motorových vozidel, svářeč a pracovník bezpečnostních orgánů (policisté, strážníci nebo ostraha).

Celkem loni zemřelo při pracovním úrazu v Česku 108 lidí. Podle statistik Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) to bylo nejméně od roku 2009.

Nejvíce smrtelných úrazů v posledních pěti letech:

Zaměstnání 2009 2010 2011 2012 2013
Řidiči nákladních automobilů a tahačů 9 16 14 10 11
Pomocní a nekvalifikovaní dělníci, pracovníci 15 18 20 12 11
Stavební dělníci hlavní stavební výroby 4 5 5 12 7
Pracovníci bezpečnostních orgánů 3 4 0 0 4
Svářeči, řezači plamenem, páječi 1 2 1 1 4
Řidiči motorových vozidel 6 2 5 5 4

Zdroj: SÚIP

Vývoj počtu pracovních úrazů:

Rok Počet pracovních úrazů Z toho smrtelných
2009 50 173 103
2010 51 678 121
2011 47 111 125
2012 44 108 113
2013 39 412 108

Zdroj: VÚBP

Nebezpečí i na cestě za klientem

Práce řemeslníka nebo dělníka patří obecně k nebezpečným. Například v roce 2012 zemřelo v zaměstnání celkem 21 řemeslníků či stavebních dělníků a 13 svářečů, brusičů, kovářů nebo opravářů.

Dlouhodobě nebezpečné jsou také pracovní cesty a s nimi spojené dopravní nehody.

Část smrtelných pracovních úrazů se nestala přímo při výkonu konkrétní profese, ale při přesunu mezi pracovišti, například k zákazníkovi. Výzkumný ústav bezpečnosti práce upozorňuje, že tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví.

Při práci umírají i úředníci

Úřednice

"U jednoho smrtelného pracovního úrazu se jednalo o fyzické napadení neznámým pachatelem a v druhém případě šlo o dopravní nehodu," vyjmenovává Pavel Kramář ze Státního úřadu inspekce práce.

Počet smrtelných úrazů naopak klesl u obsluhy pojízdných strojních zařízení. V roce 2010 jich zemřelo v práci 25, v roce 2011 pak 28, loni se ale tato profese mezi pět nejhorších vůbec nedostala.

Jistotu nemají ani úředníci

Smrtelným úrazům v práci se nevyhnuli ani úředníci, jejichž práce by měla být ve srovnání s dělníky relativně bezpečná. Vážnější úraz jim hrozí, až když opustí počítač a vypraví se například na služební cestu.

Podle Pavla Kramáře ze Státního úřadu inspekce práce loni došlo v této profesi ke dvěma smrtelným, 62 závažným a více než dvěma tisícům dalších úrazů.

"U jednoho smrtelného pracovního úrazu se jednalo o fyzické napadení neznámým pachatelem a v druhém případě šlo o dopravní nehodu," upřesňuje Kramář.

Špatný odhad a nebezpečný postup

Nejčastější příčinou (48 procent) loňských úmrtí v práci je špatný nebo nedostatečný odhad rizika. V dalších téměř šestnácti procentech případů lidé používali nebezpečné postupy a pouštěli se do jednání, k němuž postrádali oprávnění, případně jim ho dokonce někdo zakázal.

Za 4,6 procenta smrtelných pracovních úrazů mohlo též chybějící nebo nedostatečné pracovní zajištění.

K méně častým příčinám patřilo ohrožení zvířaty a přírodními živly, ale také jinými osobami. Podle statistik inspektorátu jde o "odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých".

Firma musí platit nejen pohřeb

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, musí firma podle zákoníku práce uhradit "přiměřené náklady" spojené s pohřbem. Kromě samotného obřadu sem spadají hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení a úpravu pomníku, cestovní výlohy, ale také třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení blízkým osobám.

Stejně tak musí zaměstnavatel odškodnit pozůstalé a později jim přispívat na náklady spojené s obživou. Na to mají nárok pozůstalí, kterým zemřelý pracovník výživu poskytoval, případně měl tu povinnost. V takovém případě musí firma posílat peníze po celou dobu trvání závazku, nejpozději ale do nedožitých 65. narozenin zaměstnance.

Jednorázové odškodnění přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti – každý z nich má nárok na nejméně 240 tisíc korun. Pokud pracovník žil v jedné domácnosti s rodiči, dostanou dohromady také nejméně 240 tisíc.

Úrazů postupně ubývá

Pracovními úrazy obecně (pokud počítáme nejen úmrtí a závažná zranění) jsou nejvíce ohroženi pomocní a nekvalifikovaní dělníci ve výrobě. V práci se jich loni zranilo 2736, na druhém místě je s 1848 úrazy skupina nástrojářů, kovodělníků či zámečníků.

Bezpečná však není ani práce poštovního doručovatele – spolu s úředníky ve třídírnách se jich loni zranilo 942. Za úraz mohlo nejčastěji zakopnutí, klopýtnutí a podvrtnutí kotníků a hlavně pády - buď na rovině, do prohlubně, ze schodů nebo z rampy.

Zaměstnání Počet pracovních úrazů (2013)
Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu nebo ve výrobě 2 736
Nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 1 848
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 1 113
Řidiči nákladních automobilů a tahačů 1 031
Poštovní doručovatelé, úředníci v třídírnách 942

Zdroj: SÚIP

Celkový počet úrazů v práci se za posledních patnáct let snížil. Zatímco v roce 1998 jich inspektorát evidoval 85 469, loni to nebyla ani polovina – podle předběžného odhadu 40 070.

Inspektorát získává tato data z informačního systému o pracovních úrazech, které zaměstnavatelé musí povinně hlásit.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy