Osobní příplatek nelze sebrat kvůli úsporám, rozhodl soud

Petr Kučera Tomáš Fránek, Petr Kučera
25. 3. 2014 5:30
Nejvyšší soud: Zaměstnavatelé nemohou lidem v nepodnikatelském sektoru odebrat osobní příplatek jen kvůli nedostatku peněz.
Foto: Vojtěch Marek

Brno – Zaměstnavatelé nemohou lidem v nepodnikatelském sektoru odebrat osobní příplatek jen kvůli nedostatku peněz. Přestože jde obecně o nenárokovou složku platu, po jeho přiznání se tento příplatek stává nárokovou složkou a lze jej odebrat jen za podmínek daných zákoníkem práce, tedy při dlouhodobém zhoršení výkonnosti nebo snížení rozsahu práce.

Rozhodl o tom Nejvyšší soud České republiky při rozhodování sporu matrikářky a vedení Obecního úřadu Hazlov z Karlovarského kraje. Podobný verdikt vydal opakovaně, nicméně soudy nižších stupňů v Česku stále nejsou ve sporech o příplatky jednotné.

„Jestliže zaměstnavatel vydá v souladu se zákoníkem práce rozhodnutí o přiznání osobního příplatku jako části platu a o jeho výši, je povinen tuto složku platu zaměstnanci v určené výši poskytovat,“ uvedl senát Nejvyššího soudu vedený Jiřím Doležílkem.

Osobní příplatek dostávají stovky tisíc zaměstnanců státní správy i samosprávy. V nepodnikatelském sektoru jde o rozšířený způsob, jak lidem přidat k základním platům určeným platovými tabulkami. Zjednodušeně řečeno může zvýšit celkový plat až o polovinu.

Už na to nemáme peníze

Vedení Obecního úřadu v Hazlově přiznalo od ledna roku 2010 matrikářce, jejíž plat byl 15 960 korun, osobní příplatek ve výši 6 200 korun měsíčně. Podle zákoníku práce lze příplatek přiznat zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci.

Osobní příplatek jí pak úřad vyplácel dvacet jedna měsíců. Poté o něj přišla. Hlavním argumentem úřadu bylo, že obec už na vyplácení příplatku nemá peníze. Místostarosta jí navíc řekl, že nepracuje víc než ostatní zaměstnanci, takže nemá na příplatek nárok.

Matrikářka ale s tímto krokem nesouhlasila a úřad zažalovala. Tvrdila, že nepracuje méně a ani hůře než v době, kdy příplatek dostávala.

U Krajského soudu v Plzni nejdříve neuspěla. Soudci konstatovali, že příplatek je nenárokovou složkou platu a zaměstnavatel ho může odebrat i v případě, že už na něj nemá peníze. „Zaměstnavatel je oprávněn poskytování osobního příplatku ,upravit' v závislosti na pracovní výkonnosti konkrétního zaměstnance, ale též i na dostatku finančních prostředků,“ uvedli ve svém rozhodnutí.

Matrikářka se ale ještě obrátila na Nejvyšší soud. Kromě již zmíněných argumentů uvedla také, že nedostala žádné písemné odůvodnění, proč vlastně o peníze přišla.

Písemně a podle zákona

Nejvyšší soud dovolání matrikářky vyhověl. Podle něj sice zaměstnavatelé mohou osobní příplatky zvýšit, snížit nebo odebrat, musí to ale být za přesně stanovených podmínek.

„Příplatek lze snížit jen v případě zhoršení výsledků pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality nebo v případě zmenšení rozsahu pracovních úkolů. Odejmout příplatek pak lze jen tehdy, přestane-li zaměstnanec dlouhodobě dosahovat velmi dobrých pracovních výsledků posuzovaných podle množství a kvality nebo plnit větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci,“ uvedli soudci.

Připomněli také loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se zastal zaměstnankyně Krajského úřadu v Ústí nad Labem. Žena měla přijít o osobní příplatek kvůli sporům s nadřízeným a odmítnutí školení, které ke své práci nepotřebovala. Nejvyšší soud tehdy konstatoval, že ojedinělé spory na pracovišti a s tím spojené neplnění některých úkolů nemohou být důvodem pro odebrání příplatku. Dobrou práci ženy navíc potvrdily svědecké výpovědi dalších zaměstnanců úřadu.

V případě matrikářky z Hazlova vytkl Nejvyšší soud kolegům z Krajského soudu v Plzni, že se vůbec nezabývali dokazováním toho, zda se její práce skutečně zhoršila natolik, aby mohla o příplatek přijít. „Veden nesprávným právním názorem, že osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, která je zaručena pouze po dobu, dokud je ze strany zaměstnavatele přiznána, se krajský soud posuzováním kvality práce nezabýval,“ uvedl Nejvyšší soud. Předchozí rozsudek proto zrušil a vrátil mu věc k novému projednání.

Nejvyšší soud se vyjádřil také k tvrzení matrikářky, že důvody pro odebrání příplatku neobdržela písemně. „Zaměstnavatel je povinen své rozhodnutí o snížení nebo odnětí osobního příplatku zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy tato změna nabývá účinnosti. Nesplnění této povinnosti však samo o sobě nemá za následek zachování nároku zaměstnance na osobní příplatek v původně přiznané výši, neboť rozhodující je, zda pro snížení nebo odnětí osobního příplatku byly splněny předpoklady vyplývající ze zákona,“ konstatovali soudci.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy