"Škody, které by mohly vzniknout (jestli vůbec), jsou nebo budou minimální v poměru k tomu, jaké vznikly v důsledku letošní hraboší apokalypsy. Bohužel většina z vás, hystericky reagujících, má se zemědělstvím, přírodou a venkovem pramálo společného, tak prosím o zdrženlivost v nějakých soudech," uvádí na svém facebookovém profilu v souvislosti s povoleným rozhozem jedu na hubení hlodavců Stutox II Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc.
Všeobecná hysterie kolem plošné aplikace rodenticidů. Pár fotek jak to vypadalo v okolí Olomouce při letošním kalamitním přemnožení hraboše. Do poloviny května to nevypadalo vůbec špatně, potom se začaly objevovat vyžrané fleky v ječmeni a později v pšenici. Nic nenasvědčovalo tomu , že to může nabrat takových rozměrů. Ale teď zpátky k věci. Přípravek stutox se mohl ještě předloni plošně aplikovat kdykoliv a kdekoliv. A k výraznému trávení ptáků a všeho možného tvorstva docházelo ve zcela ojedinělých situacích. To že nějaký blb rozsypal pytel granulí na hromadu a otrávil racky , neznamená že to tak dělané všude a všichni. V současné době je na trhu přípravek stutox 2 , který obsahuje polovinu účinné látky než jeho předchůdce. Všechno stojí peníze a nikdo ze zemědělců nebude zbytečně vyhazovat peníze na pole bez užitku. Škody které by mohly vzniknout údajným ( jestli vůbec) jsou nebo budou minimální v poměru jaké vznikly v důsledku letošní hraboší apokalypsy. Bohužel většina z vás hystericky reagujících má se zemědělstvím , přírodou a venkovem pramálo společného, tak prosím o zdrženlivost v nějakých soudech. Uvědomte si, že nás sedláky musí to pole živit a většina je závislá na tom co sklidí a potom to co sklidíme slouží také k vaší obživě. Nebo chcete, aby jsme nic nedělali na polích a nechali je osudu. Vše chcete zdravé a čisté, ale nejste ochotni za to zaplatit. Vaše představa je, že pouze chemizujeme pole a bereme dotace. Pokud je to tak jednoduché, tak vás vyzývám , pojďte nám to ukázat, jak se to má dělat. A na závěr - Hraboš byl ,je a bude vždycky škůdce!!! ne nějaká ubohá myška.
Zveřejnil(a) Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc, z.s. dne 07. August 2019
"Uvědomte si, že nás, sedláky, musí to pole živit a většina je závislá na tom, co sklidí. A potom to, co sklidíme, slouží také k vaší obživě. Vše chcete zdravé a čisté, ale nejste ochotni za to zaplatit. Vaše představa je, že pouze chemizujeme pole a bereme dotace," pokračuje asociace ve svém příspěvku. "Pokud je to tak jednoduché, tak vás vyzývám, pojďte nám to ukázat, jak se to má dělat. A na závěr - hraboš byl, je a bude vždycky škůdce, ne nějaká ubohá myška," dodává ke kritice postupu, jak problém s tímto hlodavcem řešit.
Jed se rychle odbourá a je drahý, míní analytik
S tím, že se rizikovost povolení aplikace jedu přeceňuje, souhlasí také agrární analytik Petr Havel. "Podle mne opatření nebude mít téměř žádný dopad na kvalitu půdy. Jde totiž o přípravek, který se velmi rychle jak v tělech hrabošů, tak v půdě odbourává, v tělech hrabošů zhruba za dvě hodiny, v půdě řádově v hodinách," uvádí pro Aktuálně.cz.
Podle Havla lze očekávat, že zemědělci nebudou přípravek aplikovat plošně, ale jen lokálně. Jde totiž o poměrně drahý přípravek, který by jim intenzivní aplikací zvyšoval náklady. "Kromě toho je limitní množství deset kilogramů na hektar, což skutečně není moc," podotýká Havel.
Podle analytika by likvidace hrabošů měla mít z pohledu zemědělství spíše pozitivní dopad. "Existuje totiž riziko, že přemnožení hraboši poškodí značnou část ozimů. A ozimá pšenice je dominantně pěstovanou plodinou na našich polích," vysvětluje Havel.
Hlodavci mohou zamířit do měst
Podle šéfa Agrární komory Jandejska dokonce hrozí, že by se hraboši mohli po sklizni přemístit za potravou do měst. "Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob," uvedl s odkazem například na tularémii. Plošné hubení těchto hlodavců, kteří se přemnožili kvůli mírné zimě, je proto podle něj nutné.
Ministerstvo zdravotnictví k riziku jedu pro lidi:
"Povolení přípravku Stutox II v mimořádném režimu nepředstavuje přímé riziko pro zdraví lidí, pokud budou striktně dodržována opatření stanovená v rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského, zejména pak opatření informačního charakteru - tedy - značení ošetřené oblasti, informace o zákazu sběru přípravku a dále minimální vzdálenosti aplikace od obytných oblastí. Jako další opatření lze uvést ochrannou lhůtu, která musí být dodržena mezi aplikací přípravku a možným vstupem člověka na ošetřený pozemek," říká vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jan Brodský.
Zemědělci podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského mohou rozhazovat jed od pondělí až do začátku prosince. Podle Jandejska ovšem zatím plošná aplikace jedu využita nebyla. Tři dny před položením se totiž musí hlásit úřadu. Zemědělci zatím podle něj o povolení nepožádali. "Mohou být lidé, kteří nedodržují postupy, to se může stát," připustil.
Přípravek Stutox II vyrábí německá chemička Detia Degesch, v Česku ho balí a prodává družstvo Agrochema Studenec. Přestože na etiketě Stutoxu II je jasně uvedeno, že z hlediska ochrany ptáků a savců přípravek nemá být aplikován na neobdělávaných plochách bez dřevin a nemá být aplikován volně rozhozem ani rozmetadlem, aplikaci jedu pouze do nor šéf Agrární komory ČR odmítá jako neúčinnou. "Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat," uvedl.
Orba nestačí, tvrdí komora
Podobně neúčinně hodnotí hlubokou orbu, kterou naopak doporučuje například Český svaz ochránců přírody. Tento postup, který by měl podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit, zasáhne podle Jandejska jen malou část. "Naopak se vyorají, najdou si znovu díry a půjde to dál," dodal. Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. "Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku," vysvětluje Jandejsek.
S tím kritici nesouhlasí. Ochránci argumentují tím, že zbylé volně položené granule usmrtí například lovnou zvěř.
"Jsou prokázány otravy bažantů, zajíců i třeba srnčí zvěře po pozření aplikovaných granulí. A co je z pohledu ochrany přírody ještě horší, bezprostředně ohrožení jsou čápi, káňata, poštolky, další dravci i mnoho druhů sov včetně těch supervzácných a chráněných, jako jsou sýčci či pustovky. Ti všichni se totiž hraboši živí. A malátní a motající se otrávení hraboši jsou pro ně tou nejjednodušší kořistí," reaguje Český svaz ochránců přírody na povolení jedu ve své tiskové zprávě. Obavu o život řady druhů ptáků v posledních dnech vyjádřili i ornitologové.
Riziko pro psy i kočky
"Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností - jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých," uvádí David Storch, předseda výboru České společnosti pro ekologii z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Výbor požaduje pozastavení platnosti povolení aplikace jedu a jednání odborníků.
Také ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek rozhodnutí zemědělského úřadu zkritizovalo a plošnou aplikaci jedů na polích označilo za "krok o 50 let zpět". Povolení je podle něj v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny a také extrémně rizikové pro životní prostředí. Ministerstvo zároveň vybídlo Českou inspekci životního prostředí k šetření případného porušení zákona.
Ministerstvo zemědělství již avizovalo, že svolává jednání na pátek. "Inicioval jsem okamžitě jednání odborníků, kteří posoudí, jak nejlépe dál postupovat při eliminaci přemnoženého hraboše. V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
