Ministerstvo spustilo Národní registr pro finanční vzdělávání před několika týdny, nyní už obsahuje prvních 20 schválených projektů. U nich úřad garantuje, že poskytují nezávislé a objektivní finanční vzdělávání. Projekty schválené v registru jsou zaměřeny především na mládež, ale také na seniory, nezaměstnané či příjemce dávek v hmotné nouzi.
Podobné kurzy totiž mohou mít pochybnou kvalitu a různé společnosti skrze ně často nevybíravě nabízejí finanční produkty. Na nevalnou kvalitu některých dosud dostupných programů finančního vzdělávání upozorňuje i ředitel Finanční poradny při finanční tísni David Šmejkal. "V ČR dosud chyběl přehled o projektech finančního vzdělávání, které by splňovaly kritéria nezávislosti a objektivnosti a zároveň nebyly na hony cítit propagací," řekl Aktuálně.cz Šmejkal.
Naráží přitom na praktiky některých provozovatelů finančního vzdělávání, kteří návštěvníkům primárně jen nabízí produkty své společnosti. Podle něj ministerstvo registrem svůj cíl splnilo. "Pravidla vypadají dobře a teď závisí na tom, kdo a jak je bude vyhodnocovat. Nemám žádný důvod nedůvěřovat odborné veřejnosti, že by se v případě nedodržení stanovených pravidel hlasitě neozvala," doplnil Šmejkal.
"V současnosti mají dostupné finančně vzdělávací projekty na trhu různé zaměření i kvalitu a je obtížné se v nich orientovat. Ministerstvo financí proto definovalo základní kritéria kvality, které prvních 20 zveřejněných projektů splňují. A ředitelé škol či další zájemci mezi nimi mohou bez obav vybírat," uvedla náměstkyně ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci Lenka Dupáková.
Ministerstvu pomůže i policie
Schválené projekty v registru mají různou podobu, jedná se například o vzdělávací aplikace či weby nebo o výukové programy či poradenství. "Z toho vyplývají i obdobně pestré možnosti doručování těchto finančně vzdělávacích projektů jejich příjemcům, kterými nejčastěji budou žáci a studenti základních a středních škol a další prioritní cílové skupiny, na které se ministerstvo financí chce pro příští období zaměřit. Mezi ty patří příjemci dávek v hmotné nouzi, nezaměstnaní a senioři," popsal Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Zacílit na tyto skupiny dospělých chce ministerstvo financí zejména zprostředkovaně, například přes domovy pro seniory, sociální pracovníky nebo policisty, kteří těmto ohroženým osobám pomáhají.
"Výuka finanční gramotnosti na školách je již několik let povinná a nejinak tomu bude nadále. V případě dospělých spoléháme především na těsnou spolupráci s neziskovými organizacemi a spotřebitelskými sdruženími, které nejlépe znají finanční starosti a příběhy českých občanů," doplnil Weiss.
Ministerstvo financí v rámci Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 také jednou za pět let provádí měření finanční gramotnosti dospělých. Výsledky letošního průzkumu ukázaly, že finanční znalosti Čechů jsou ve srovnání se zeměmi OECD jen průměrné.
Vysoké finanční znalosti má 48 procent Čechů, stejně jako před pěti lety. V počítání jednoduchých matematických příkladů si Češi pohoršili, zatímco oproti minulým měřením jsou ekonomicky zodpovědnější. Výsledky měření využívá ministerstvo právě na zacílení budoucích finančně vzdělávacích aktivit.
