Besançon - Půl dne práce a tři a půl kilogramu zlatého prášku. To jsou základní ingredience, které potřebuje 3D tiskárna na vytištění mistrovského díla - jemného propracovaného náramku. Nová technologie je zatím ve fázi experimentů, ale mohla by do výroby šperků vnést revoluci, píše agentura AFP.
"Nesmíte při tom kýchat," směje se Pascal Hély, který se svým kolegou otevírá přístroj a začíná čistit náramek ještě celý pokrytý drahocenným práškem.
Tento klenot je součástí deseti výjimečných kousků vytvořených v Besançonu na východě Francie ve výzkumné laboratoři Francélat, profesionálního sdružení francouzských klenotníků. "Vycházeli jsme skutečně z nuly, trvalo několik let, než jsme nalezli správné parametry a standardy kvality," říká technický ředitel Francélat Pascal Hély.
Technologie 4D tisku označovaná jako aditivní, kdy se na sebe kladou vrstvy materiálu po počítačové modelaci, se v těžkém průmyslu hojně používá, ale její aplikace na prášky ze vzácných kovů je ještě v plenkách.
Malý tým se v posledních měsících pustil do tištění souboru deseti prstenů, náramků a náušnic, které byly vybrány na základě konkurzu designérů, s cílem ukázat možnosti této tvorby.
Aditivní technologie dává klenotům nové možnosti. "Můžeme vyrábět šperky, které bychom s tradičními technikami nesvedli: například pro dva vzájemně propletené prsteny musíte mít dva oddělené kousky a pak je spojovat. V 3D tiskárně vše vzniká zároveň," zdůrazňuje Hély. Italská tiskárna, kterou používá, má rozměry velkého kotle.
To právě bylo účelem konkurzu: vytvořit zlatý šperk, který by nebylo možné vyrobit klasickými technikami, nebo by to bylo velmi obtížné. Deset šperků bylo vystaveno v polovině října v Paříži, kde dva z nich získaly ocenění.
"Na jeden náramek jsme spotřebovali asi 3,5 kilogramu zlatého prášku. Po očištění vážil 64 gramů. Je složen z více než 2000 zlatých vrstev, z nichž každá měří 15 mikronů (jeden mikron je jedna miliontina metru)," popisuje šperk Sébastien Fontaine, který s Hélym na výrobě spolupracuje.
Každá vrstva byla zkapalněna laserem o 1700 stupních Celsia. "Musejí být homogenní a vazba mezi nimi musí být dokonalá. Na začátku našich experimentů se to však podobalo spíše ementálu," vzpomíná Pascal Hély.
"Příští etapou bude vybudovat zde technologickou platformu, kam si budou společnosti přicházet testovat techniku, než budou samy investovat do přístroje, jehož cena se pohybuje kolem 200 000 eur (asi 5,1 milionu korun)," vysvětluje.
Nový způsob výroby šperků podle něj usnadní práci s klenoty a zároveň umožní rychle modifikovat vyráběný šperk. Při výrobě se také sníží ztráty zlata na minimum, což je při počítání nákladů výroby důležitý parametr. Kilogram ryzího zlata dnes stojí 35 000 eur (zhruba 910 000 korun).
Na 3D tiskárnách se už tisknou výrobky ze skla či domy. Finové chtějí vyrobit automat, který by lidem tiskl na přání trojrozměrné svačiny.
