Praha - Příprava na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín přišla všechny účastníky tendru draho. Stát i energetický gigant ČEZ ale uklidňují: s jadernou energetikou se v Česku nekončí.

Firmy tak budou moci podle nich s největší pravděpodobností na své úsilí navázat. Nejprve bude ale potřeba přesně stanovit vhodný energetický mix pro Českou republiku a poté vyčkat na lepší podmínky na trzích.

"Doufám, že nový tendr bude vypsán do pěti let," říká k budoucnosti jádra v Česku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že nová soutěž by mohla vrátit do hry francouzskou společnost Areva a dát šanci i dalším novým účastníkům, například jihokorejské firmě Kepco.

Stovky milionů

V nové vypsání tendru doufají také oba dva kandidáti, které ČEZ poslal do finále právě "odpískaného" tendru, japonsko-americká skupina Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200.

"Doufáme, že stát nedopustí, aby tato neopakovatelná příležitost udělat něco s celou českou ekonomikou zůstala nevyužita. Věříme proto, že již brzy budeme informováni o dalším postupu, který bude v souladu se zájmy této země a nebude ohrožovat její energetickou bezpečnost a nezávislost,“ vzkazuje vládě mluvčí konsorcia MIR.1200 Aleš Pospíšil.

Podle něj pět let práce na přípravách tendru konsorcium vyšlo skoro na miliardu korun.

Značné náklady přinesl temelínský tendr také konkurenčnímu Westinghousu, který ale konkrétní být nechce. Firma podle výkonného ředitele českého zastoupení Pavla Janíka do příprav v Česku i zahraničí zapojila asi 200 lidí. A ušetřen nezůstal ani ČEZ, kde na zakázce ještě před zrušením tendru pracovala asi stovka odborníků

"Náklady na přípravu se pohybovaly ve stovkách milionů korun,“ řekl online deníku Aktuálně.cz mluvčí ČEZu Ladislav Kříž s tím, že odhadovaná výše zahrnuje náklady na vedení tendru, na projekt a na veškeré přípravné práce s tím spojené včetně například výkupu pozemků.

Nejdřív Dukovany

Přesto ale firma počítá s tím, že jaderné zdroje v budoucnu stavět bude. "Projekt nekončí, budeme na něm dál pracovat, cítíme se být jadernou společností,“ prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Své postavení v energetickém mixu Česka by mělo jádro najít také podle ministra průmyslu Mládka. Jaký podíl by mělo jádro mít a jakým směrem by se měla vůbec tuzemská energetika ubírat, má Mládek předložit vládě ve svém návrhu do konce letošního roku.

"Do konce roku přijde vláda s návrhem, jak dál rozvíjet energetiku, může to znamenat dopad do toho, kdy a které bloky se dostaví, já jsem ale optimista a věřím, že všechny bloky, o kterých jsme zatím hovořili, se postaví,“ dodává Beneš a připomíná, že prioritou bude pro ČEZ nyní prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany do roku 2025.

Boj o Temelín do pěti let

Ministr Mládek si představuje, že by mohl být temelínský tendr znovu vypsán do pěti let. Podle jeho názoru by ale měla jaderné zdroje stavět ryze státní firma bez jakéhokoli soukromého podílu.

"Pokud se to stihne do pěti let, bude mít posunutí zprovoznění nových bloků jen malý dopad na energetickou soběstačnost ČR. Pokud by se ale tendr už nikdy nevypsal, museli bychom hledat jiné zdroje. Nyní se zdá, že nejvhodnější by byly plynové, ty jsou ale příliš drahé,“ uvažuje Mládek.

Podle Mládka by mohl nový tendr dát šanci většímu počtu firem, než tomu bylo napoprvé. "Do nového tendru by se mohla vrátit francouzská Areva. Zúčastnit by se mohla třeba i jihokorejská firma Kepco, která o podobné projekty projevila zájem," dodává.

Cena elektřiny: 70 eur/MWh

Podle analytiků se stopnutí výběrového řízení na dostavbu Temelína dalo za současné situace očekávat.

"V současných tržních podmínkách, kdy je cena elektřiny na burze na hranici 34 EUR/MWh, je dostavba dvou nových jaderných bloků v temelínské elektrárně nesmysl," míní analytik J&T Banky Bohumil Trampota. Aby se o výstavbě dalo přemýšlet, musela by cena elektřiny být podle něj aspoň na úrovni 70 EUR/MWh.

Podobně zareagoval i analytik společnosti Patria Finance David Marek. Pro úvahy o budoucnosti energetiky jsou podle něj zásadní dvě věci.

"Za prvé, důkladná analýza a odhad budoucí poptávky. Za druhé rozhodnutí vlády o využití jednotlivých zdrojů, tedy struktuře výrobního mixu elektrické energie, přičemž vedle ekonomických důvodů zde vstupují do úvahy také stabilita, bezpečnost, ekologie a energetická politika okolních zemí,“ uzavírá Marek.