Vraťme superhrubou mzdu i EET a vyhoďme úředníky. Experti radí, kde najít 80 miliard

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
1. 2. 2022 6:15
Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že se mu oproti původnímu návrhu rozpočtu, který sestavovala předchozí vláda, podaří snížit výdaje o 80 miliard. Jenže kde škrtat a kde naopak určitě ne? Aktuálně.cz se na to zeptalo ekonomů i šéfů významných firem nebo organizací. Poradili například omezit dotace pro firmy, zrušit některé úřady nebo slevy. Pomoci však může i návrat EET.
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny | Foto: Lukáš Bíba

Ekonom Michal Skořepa - zrušme nepotřebné úřady

1. Poraďte vládě, kde ušetřit 80 miliard.

Identifikovat teď během pár týdnů úspory v desítkách miliard, které by byly všeobecně politicky akceptovatelné, je velmi obtížné. Patří sem platba za státní pojištěnce: vzhledem k mnohamiliardové výši rezerv tohoto sektoru bych si uměl představit snížení příspěvku tak, že by se v letošním rozpočtu ušetřilo řekněme 20 miliard.

Dále se dá odložit část investic, na které nehodlá Česko čerpat peníze z evropských zdrojů, takže tímto odkladem o tyto zdroje nepřijdeme. Plánovaná vlna zvýšených veřejných investic totiž může až příliš na určitou dobu zatížit nabídkovou stranu ekonomiky zejména ve stavebnictví. Takto se dá ušetřit dejme tomu dalších 20 miliard.

Pak už zbývají jen politicky bolestivé možnosti, jako je třeba snížení dotací firmám například na obnovitelné zdroje, omezení rodičovského příspěvku pouze na nízkopříjmové rodiny, zpomalení valorizace důchodů, ukončení dotací na jízdné pro studenty a seniory a podobně. (Pozn. red.: Předminulý týden vláda schválila, že se slevy ve veřejné dopravě sníží ze současných 75 procent na 50 procent z jízdného. Zdůvodnila to právě snahou najít úspory v rozpočtu.)

Velmi žádoucí by byly úspory, které by pocházely z hospodárnějšího fungování veřejné sféry, tedy z odstranění duplicitních nebo zbytečných agend, zrušení nepotřebných úřadů a pracovních míst, přísnější hodnocení přiměřenosti výdajů v oblasti budování dopravní infrastruktury a podobně. Tyto úspory se však dají najít jedině důkladným průzkumem, který by trval měsíce.

2. Na čem by stát naopak za žádných okolností šetřit neměl?

Pokud se shodneme, že je třeba podpořit budoucí prosperitu české ekonomiky a společnosti vůbec, pak úplně nejhorší položkou pro šetření jsou nejspíš platy ve školství. Babišově vládě budiž chvála za to, že tyto platy výrazně zvýšila na současnou, už jakžtakž důstojnou relativní výši. Tu je ale třeba přinejmenším udržovat, a spíše zvyšovat, nikoli snižovat, jak se k tomu chystá nynější vláda tím, že učitelům přidá jen kolem dvou procent.

Za rozumné nepokládám ani zmrazování platů státních zaměstnanců, protože finanční efekt je malý, ale zato jde o nešťastný signál, že za vysoký veřejný dluh můžou ze všech nejvíc státní zaměstnanci. Určitě by se nemělo šetřit ani na digitalizaci a automatizaci státní správy.

 

Právě se děje

Další zprávy