Vraťme superhrubou mzdu i EET a vyhoďme úředníky. Experti radí, kde najít 80 miliard

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
1. 2. 2022 6:15
Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že se mu oproti původnímu návrhu rozpočtu, který sestavovala předchozí vláda, podaří snížit výdaje o 80 miliard. Jenže kde škrtat a kde naopak určitě ne? Aktuálně.cz se na to zeptalo ekonomů i šéfů významných firem nebo organizací. Poradili například omezit dotace pro firmy, zrušit některé úřady nebo slevy. Pomoci však může i návrat EET.
Ekonom Tomáš Havránek
Ekonom Tomáš Havránek | Foto: Tomáš Havránek

Ekonom Tomáš Havránek - financujme přes dlouhodobé dluhopisy

1. Poraďte vládě, kde ušetřit 80 miliard.

Zaprvé, kdo pracoval v nějaké státní instituci, ví, že nejvíc se zbytečně utrácí v listopadu a prosinci. Když útvar nevyčerpá přidělené prostředky na daný rok, přijde o ně. Navíc to pak vypadá, že tolik peněz ani nepotřebuje, a hrozí mu nižší rozpočet v dalším roce. Útvary by měly mít možnost bez omezení převádět ušetřené peníze do dalších let. Vedoucí odboru by měl mít také odměny navázané na úspory, kterých se mu v daném roce podaří dosáhnout oproti předchozímu období.

Zadruhé, stát by se měl financovat zejména přes dlouhodobé, nikoli krátkodobé dluhopisy. Když nám někdo půjčí na 50 let, vezměme to. Když se nám podaří prodat perpetuity (dluhopis, který nemá stanovenou konečnou splatnost - pozn. red.), ještě lepší. Vyděláváme na tom díky tomu, že výnosová křivka je a dlouho bude převrácená. A při dlouhodobém financování státního dluhu hlavně nebude hrozit bankrot, když bude Česká národní banka nucena krátkodobě a výrazně výš zvednout sazby kvůli inflaci.

2. Na čem by stát naopak za žádných okolností šetřit neměl?

Nevyplatí se šetřit na čemkoliv, co je spojené se vzděláváním nebo výzkumem. To jsou úspory, které nás přijdou draho. Velkou chybou je prudké reálné snížení platů učitelů, které uvidíme v letošním roce kvůli škrtům a inflaci. Nevyplatí se šetřit ani na mzdách státních úředníků, kteří spravují velké množství peněz, a kde je tedy nutné přilákat nejlepší talenty ze soukromého sektoru.

Dám příklad. V České národní bance má devizové rezervy v hodnotě čtyř bilionů na starosti sedm lidí, kteří mají tabulkový plat. Ten je mnohem menší, než mají experti na podobných pozicích v soukromém sektoru. Nemůžeme se pak divit, že rezervy České národní banky vydělávají ročně o stamiliardy méně, než vydělává například srovnatelná část rezerv Švýcarské národní banky. Platy v České národní bance sice oficiálně nejdou ze státního rozpočtu, ale reálně je její rozpočet a rozpočet státu jedna nádoba. Mzdová politika ve zbytku státního sektoru je přitom horší než v České národní bance.

 

Právě se děje

Další zprávy