Mluvčí přesný počet auditorů neuvedla, mělo by jich být několik. Auditní mise zkoumá dokumenty fondu, aby zjistila, zda je možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a firmy Agrofert, kterou předloni v únoru předseda vlády vložil do svěřenských fondů.
"Naši kolegové budou poskytovat součinnost, ale tak to probíhá při každém auditu, kterých máme jako akreditovaná platební agentura v průběhu roku hodně. Jak náročné to pro nás bude, v tuto chvíli nedokážu vyhodnotit," řekla Nováková.
Fond kontrolorům již dříve připravil některé podkladové materiály, jde například o popis přípravy pravidel a vyhlašování výzev Programu rozvoje venkova (PRV), seznam dotací poskytnutých podnikům ze skupiny Agrofert nebo údaje o kontrolách těchto dotací. "Auditoři si mohou pochopitelně vyžádat i dokumenty nad rámec podkladů, které jsme chystali," dodala Nováková.
Podezření, že Babiš porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla Transparency International ČR, připojili se k ní i opoziční Piráti. Podle nich Babiš i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň jako předseda vlády má vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku. Babiš to popírá.
Holding Agrofert podle výročních zpráv získal předloni na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun, o rok dříve pak zhruba 1,5 miliardy korun. Přislíbeny ale měl v daných letech dotace zhruba o sto milionů vyšší.
Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.
Evropský parlament loni v prosinci přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat.
Babiš je také podezřelý z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu v případě padesátimilionvé dotace pro farmu Čapí hnízdo. Česko se nakonec rozhodlo nežádat EU o proplacení poskytnuté dotace a naopak vyzvalo koncern Agrofert, aby tyto peníze státu vrátil. Holding tak učinil, zároveň ale odmítl, že by to znamenalo přiznání, že farma získala dotaci neprávem.
