Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily v roce 2022 za 100 kilowatthodin 25,3 eur (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 korun) za 100 kilowatthodin.
Nižší ceny elektřiny měli odběratelé z řad domácností v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Propady v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami. V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.
Podle analytiků se v prudkém růstu cen elektřiny v Česku projevily zejména obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu. V současnosti je ovšem podle nich již situace jiná a ceny na trhu převážně klesají.
"Celá řada států Evropské unie již v první polovině roku zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na obnovitelné zdroje až po daňové úlevy. Česko se dlouho snažilo vyhýbat plošným formám pomoci a omezilo se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti. Situace se ale stala neudržitelnou," uvedl analytik ENA Jiří Gavor.
Ve druhé polovině letošního roku by se však v Česku měly v cenách energií promítnout už některé opatření státu, o kterých rozhodla vláda. Jde hlavně o úsporný tarif a zastropování cen elektřiny a zemního plynu.
Analytik společnosti XTB DM Jiří Tyleček míní, že vysoký růst cen energií zapříčinilo hlavně napojení na německý energetický mix prostřednictvím burzy v Lipsku. "Výslednou cenu určovaly drahé plynové závěrné elektrárny. V prvním pololetí, za které máme data, zároveň neexistovala významná státní pomoc s drahými energiemi. Výsledkem tak byl prudký růst ceny pro domácnosti i firmy," uvedl Tyleček.
V první polovině tohoto roku se v Evropské unii zvyšovaly i ceny plynu. Průměrná cena se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,4 eur za 100 kilowatthodin na 8,6 eur za 100 kilowatthodin.
Mezi prvním pololetím roku 2021 a prvním pololetím roku 2022 se ceny zvýšily ve 23 z 24 členských států, pro které jsou údaje k dispozici. Nejvíce stouply ceny plynu domácnostem v Estonsku (plus 154 procent), v Litvě (plus 110 procent) a Bulharsku (plus 108 procent). Česko je v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti až na desátém místě. Pouze v Maďarsku, kde je zavedená regulace, se ceny plynu o půl procenta snížily.
