Dotace obnovitelných zdrojů končí, majitelé se neskryjí

ČTK Petr Kučera ČTK, Petr Kučera
16. 8. 2013 12:15
Poslanci schválili novelu, která má pomoci hlavně velkým odběratelům elektřiny.
Foto: Reuters

Praha - Sněmovna schválila vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v nových elektrárnách uvedených do provozu od příštího roku.

Poslanci do novely při pátečním schvalování vložili požadavek, aby příjemci podpory museli od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu. To má pomoci odkrýt vlastníky elektráren.

Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu. Poslanci často poukazovali na stížnosti firem, kterým kvůli vysokým nákladům na elektřinu hrozí ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické potíže.

Zatímco velké průmyslové podniky - největší odběratelé elektřiny - změnu vítají, zástupci firem a lidí provozujících solární elektrárny jsou proti.

Jen pro malé vodní elektrárny

Návrh ukončí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku. Poslanci ale vložili do novely přechodné období, které se se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona.

Poslanci ale podpořili návrh Robina Böhnische (ČSSD), aby se ukončení podpory netýkalo vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů.

Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu.

Solární daň se prodlouží, ale klesne

Prodlouží se také "dočasná" solární daň, kterou poslanci přijali původně na tři roky. Ta se nyní bude vztahovat na solární elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010 a bude trvat stejnou dobu, po jakou bude trvat právo na podporu. Sazba daně však klesne z dosavadních 26 procent na deset procent.

Poslanci nepodpořili návrh Karla Šidla (KSČM), který navrhoval zvýšit hranici pro osvobození od solární daně ze současných 30 na 300 kilowatt instalovaného výkonu.

"Návrh je pravděpodobně v příkrém rozporu s platnými zákony," uvedl ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Zavedení daně podle něj naruší zákonem garantovanou návratnost investic u všech projektů a zhruba u 30 procent elektráren z roku 2010 poškodí jejich hospodaření natolik, že bude hrozit jejich krach.

Stát dál podpoří jen neekologickou energii

Zastropování poplatků vítají zejména zástupci velkých průmyslových podniků. "Český průmysl platí za obnovitelné zdroje nejvyšší poplatky ze všech evropských zemí. Za posledních deset let se zvýšily třicetinásobně z 1,5 miliardy v roce 2004 na 44,3 miliardy v roce letošním. Zastropování a snížení poplatků je pro český průmysl pozitivní signál, první krok ve snaze pomoci zachovat jeho konkurenceschopnost," říká například Tapas Rajderkar, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík však zdůrazňuje, že sněmovna dala přednost dotacím na spalování komunálního odpadu ve spalovnách, uhlí a zemního plynu ve velkých elektrárnách místo malých decentrálních výroben z obnovitelných zdrojů.

"Poslanci měli při hlasování možnost stabilizovat ceny elektřiny pro zákazníky dvojím způsobem: buď omezit stávající dotace pro velké uhelné a plynové elektrárny anebo zastavit podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rozhodli se pro fosilně-odpadovou cestu," říká Bursík.

Komora je přesvědčena, že hlavní motivací tohoto kroku je ve skutečnosti konkurenční boj. "Velcí hráči na českém energetickém trhu, zejména ČEZ, zneužili s pomocí ministerstva průmyslu a obchodu, vlády a nyní i Poslaneké sněmovny selhání státu při regulaci fotovolatiky k likvidaci budoucí konkurence," domnívá se Bursík.

Vlastníci se neskryjí, ale dostanou čas

Poslanci podpořili i návrh, se kterým přišel původně předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) a který má odkrýt vlastníky elektráren.

Podporu podle něj nemá dostat například akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má i jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích, kteří drží víc než deset procent jejích akcií.

Komora obnovitelných zdrojů však schválené opatření považuje za nedostatečné - zejména proto, že se nevztahuje na majitele do 10% podílu a účinnost je navržena až od 1. července 2014. "To dává nepřiměřeně velký prostor pro možné zamaskování vlastnické struktury. Dlouhodobě požadujeme transparentnost všech vlastníků každého provozovatele. Takováto transparentnost by měla být zavedena nejen u provozovatelů elektráren, ale u všech subjektů přijímajících veřejnou podporu nebo zakázky," říká Bursík.

Poslanec TOP 09 Jan Husák varoval, že zastropováním ceny se dopady financování podpory přesunou do státního rozpočtu. Také exministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil že podpora bude úplně stejná, ale zákon jen změní složení těch, kdo ji platí.

Novela nyní zamíří do Senátu. Pokud by ji Senát zamítl, nebo vrátil poslancům s pozměňovacím návrhem a Sněmovna by už kvůli svému rozpuštění nestačila o zákonu rozhodnout, legislativní pouť předlohy by skončila a už by se o ní nejednalo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 58 minutami

TOP 09 podala podnět vrchnímu státnímu zastupitelství. Chce, aby prošetřilo dotace pro Agrofert

TOP 09 v úterý podala podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby prošetřilo, zda při poskytování dotací firmě Agrofert není páchán trestný čin. Opoziční strana to uvedla v tiskové zprávě. Ve svém podání kritizuje oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), že začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Trestní oznámení kvůli vyplácení dotací podali už před týdnem opoziční Piráti.

TOP 09 kritizuje také dopis tajemníka ministerstva zemědělství Jana Sixty, o kterém informovala média. Tajemník v něm úřadům a firmám spadajícím pod ministerstvo píše, že Agrofert se může účastnit soutěží o veřejné peníze. "Státní úředníci a orgány musí vždy hájit primárně zájmy státu a jeho občanů, a ne zájmy jednoho soukromého holdingu," uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy