Dýchnutí zatím nebude pro nastartování auta povinné, detekce ospalosti však ano

Adam Váchal Adam Váchal
Aktualizováno 28. 3. 2019 9:50
Evropská unie během tohoto týdne výrazně změnila směr, jakým se bude v příštích letech ubírat automobilový průmysl. Kromě nových pravidel, podle kterých budou muset výrobci aut výrazně snížit emise u svých vozů, se zákonodárci dohodli na povinnosti montovat do vozů moderní bezpečnostní prvky, které jsou dosud zpravidla součástí nadstandardní výbavy.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Všechny automobily mají být vybaveny asistentem, který bude řidiče varovat v případě, že překročí povolenou rychlost. Ve voze budou také nově systémy, které ohlídají, zda se auto drží ve svém jízdním pruhu, či jestli řidič neusíná. V takovém případě jej mohou například pomocí výstražného zvuku probrat.

Aby se situace na evropských silnicích zlepšila, mají být nejnovější automobily mimo jiné vybaveny i programem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových chvílích sám zastavit. V každém autě bude po roce 2022 nainstalovaná černá skříňka, která zaznamená údaje o případné havárii.

"První fáze bezpečnostních opatření začne být do nových modelů instalována nejdříve za tři roky, v případě vyspělých technologií ještě později," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Podle posledních dostupných údajů v roce 2017 zemřelo na silnicích Evropské unie 25 300 lidí. Toto číslo se v posledních čtyřech letech nedaří snižovat.

Ze seznamu bezpečnostních prvků, na kterých se již dříve shodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady ministrů, nakonec odpadly některé kontroverzní návrhy.

"Shodli jsme se na tom, že takzvaného asistenta rychlosti bude moci řidič kdykoliv vypnout, v textu nejsou ani povinné alkoholové zámky," dodává Sehnalová. Pravidla musí ještě formálně potvrdit ministři dopravy jednotlivých států unie a Evropský parlament. Ten ve středu hlasoval mimo jiné o snižování emisí oxidu uhličitého z osobních aut.

Evropa prudce zvýší emisní limity

Europoslanci se dohodli také na tom, že do roku 2030 budou muset automobilky u svých vozů oproti současnému stavu snížit objem škodlivin vypouštěných do vzduchu na méně než polovinu. Se snižováním CO₂ ze svých aut budou muset výrobci začít již od konce příštího roku.

Pokud se automobilkám nepodaří průměrné škodliviny na jedno auto srazit, budou muset platit vysoké pokuty. Z těchto peněz hodlá Evropský unie podporovat rozvoj alternativních paliv či třeba dobíjecích stanic na elektromobily. Pokud budou výrobci chtít emisní limity splnit, budou muset začít ve velkém vyrábět vozy právě na elektřinu.

Zatímco povinné bezpečnostní prvky podle výrobců v budoucnu příliš ceny nových vozů neovlivní, tlak na snižování emisí ano.

"Je třeba se připravit na to, že individuální automobilová doprava kvůli snižování emisí podraží," prohlásil minulý týden v souvislosti s evropskou regulací předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier.

Foto: Evropský parlament

Evropská asociace výrobců automobilů varovala, že řada automobilek nezvládne plnit ani první kolo zpřísnění. V rámci něj budou muset výrobci od konce příštího roku srazit emise o pětinu oproti dnešku. Problém je také v tom, že například Češi zatím o koupi elektromobilů nemají zájem.

Změny se dotknou i výrobců kamionů a autobusů

■ Do roku 2030 budou muset emise snížit o 30 procent také výrobci kamionů a autobusů. Dohodl se na tom v únoru Evropský parlament s Radou EU. Evropská unie dosud žádné limity na emise u nákladních vozů nemá.

■ Za mírnější limity lobbovalo Evropské sdružení výrobců automobilů. Výrobci nákladních aut podle něj mají mnohem menší možnosti omezit produkci CO₂ oproti automobilkám, které vyrábějí osobní vozy. Navrhovalo proto patnáctiprocentní regulaci.

■ EU plánuje nastavit také nová pravidla pro samotné řidiče kamionů a jejich zaměstnavatele. Europoslanci měli rozhodnout, jakou mzdu mají dopravci vyplácet řidičům, kteří jezdí po území jiných členských států. Hlasování však nakonec odložili na duben.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy