Kritický je ke Správě železnic i starosta obce Petr Schmied. Ten se o konkrétní ceně za demolici a postavení nového přístřešku dozvěděl až teď, když si částku od SŽ vyžádalo Hnutí Duha. Zbourání výpravní budovy (včetně odstranění skladu a rampy) vyšlo na více než 1,3 milionu korun, do výstavby nové zastávky stát investoval 606 tisíc korun.
O chátrající nádraží přitom usilovala obec, která s prostorem měla jiné plány. Už bývalý starosta Pavel Ondra navrhoval, že by se zrekonstruoval nádražní byt, v němž po odchodu posledních nájemníků nikdo nebydlel a často v něm tak řádili vandalové. Tu rozbili okno, tu počmárali stěny. Ondra plánoval, že by v opraveném bytě mohla bydlet třeba mladá rodina a zbytek objektu by sloužil jako čekárna na vlak.
Krouna usilovala o tom, aby chátrající drážní budovu a přilehlé pozemky dostala od SŽ darem nebo za symbolickou cenu v hodnotě jedné koruny, což se ale nepodařilo dojednat. Podle mluvčího SŽ Dušana Gavendy nebyly tehdy možné bezúplatné převody objektů územním samosprávným celkům. Dnes bezúplatný převod podléhá souhlasu vlády a je podle Gavendy možný pouze ve veřejném zájmu a za stanovených omezujících podmínek. "Těmi mohou být časové omezení převoditelnosti, provedení opravy pláště budovy ve stanovené lhůtě či užívání k deklarovanému účelu," vyjmenoval.
SŽ tak obci stavbu nabídla za 806 tisíc korun. Cenu stanovila podle mluvčího ministerstva dopravy Jakuba Stadlera na základě znaleckého posudku.
Obec na ni ale nepřistoupila. "Pro nás to bylo nepřijatelné, protože ta budova byla už vevnitř plesnivá a ve stavu, kdy by se muselo vynaložit dost peněz na rekonstrukci. A dát za budovu 800 tisíc a pak ještě platit rekonstrukci…" uvádí pro on-line deník Aktuálně.cz Schmied, který se do čela obce dostal po komunálních volbách v roce 2014.
"Jsem mírně šokován"
SŽ tak přišla s dalším plánem - nádraží zbourá a postaví novou zastávku, což zastupitelstvo obce schválilo a stavba šla k zemi v roce 2017. "Nevěděli jsme ale, jaké to byly ceny," říká s odstupem několika let Schmied. Jejich výši se dozvěděl až nyní, když se po nich pídilo Hnutí Duha. "Došli jsme k sumě kolem dvou milionů. Říkal jsem si, že je takové hospodaření státu divné," komentuje to Schmied.
Ten SŽ kritizoval už v tiskové zprávě, kterou Hnutí Duha k tomuto případu vydalo minulý týden.
"Po přečtení informací poskytnutých panem Mgr. Dokoupilem (člen Hnutí Duha, pozn. red.) jsme jednáním SŽ opravdu zklamáni. Domnívali jsme se, že SŽ vyžaduje vysokou cenu za nevyužité nádraží z důvodu priorit hospodárnosti při správě státního majetku. Namísto toho se ukázalo, že nádraží bylo demolováno za cenu odpovídající výstavbě rodinného domu a namísto toho, aby SŽ vyhověla obci, tak státu způsobila ztrátu," uvedl starosta s tím, že je ze situace "mírně šokován".
Cenu za odstranění staré budovy a postavení nové potvrdil pro Hnutí Duha mluvčí resortu dopravy Stadler a následně i Gavenda.
Schmiedovi a ekologům se nelíbí ani to, že místo původního drážního objektu (na titulní fotografii) vznikl jen přístřešek (viz snímek níže). "Věděl jsem, že by bylo hezčí, kdyby se budova opravila a zůstala tam. Myslím si, že tyto budovy vznikly někdy v první republice. Je to škoda, ale když se k tomu majitel stavěl takhle…" míní starosta. Dokoupil označuje nové stavby, které v Krouně, ale i na jiných místech v Česku nahrazují původní objekty, za obludné.
Stavby nemají využití, brání se SŽ
Hnutí Duha státní organizaci dlouhodobě kritizuje za to, jak s některými chátrajícími nádražími zachází. "Snažím se tyto případy dokumentovat a zveřejňovat je, aby se ukázalo, že to opravdu není jen unikátní případ jednoho nádraží, ale že jde o systémový problém," vysvětluje pro Aktuálně.cz Dokoupil.
Postoj SŽ místy naráží nejen na odpor ekologů, ale také vedení měst, obcí či různých lokálních iniciativ, které chtějí stavby zachránit. Podle nich je totiž demolice často zbytečně nákladná a lepší řešení vidí v tom, přeměnit nevyužívané stavby třeba na skautské klubovny, muzea či kavárny.
SŽ se brání tím, že jde mnohdy o prázdné chátrající stavby, které do budoucna nemají žádné využití. Obecně pak u drážních objektů preferuje možnost převést je na obec či město, jenže ty mají často tolik budov k opravám nebo údržbě, že si další již nemohou dovolit.
Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka již dříve pro Aktuálně.cz uvedl, že věří, že je aspoň v některých případech možné dosáhnout kompromisu, který bude přijatelný pro obě strany, a alespoň některé objekty, které měly být bourány, se dočkají smysluplného a dlouhodobě udržitelného využití ve veřejném zájmu. Při řešení využití výpravních budov je podle něj kladen důraz na posouzení možností komerčního využití se zajištěním provozních výnosů, pokud to místní podmínky umožňují.
Z českých nádraží musely nedávno zmizet znělky, nahradil je gong. Připomeňme si je:
