Jak vaši firmu finančně zasáhla koronakrize?
Byli jsme na tom katastrofálně. Po Smartwings jsme byli asi druzí nejpostiženější, obraty nám spadly na osm procent, zůstali jsme doslova bez peněz. Na tržbách jsme ztráceli 10 milionů korun denně.
Propouštěli jste nějaké zaměstnance?
Ne, zatím jsme díky kurzarbeitu (státní podpora, v rámci které zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům jen část mzdy, zbytek dodává stát, pozn. red.) nemuseli. Jakmile skončí, tak se tomu ale nevyhneme.
Dokážete odhadnout, kolika lidí se to může týkat?
To bohužel zatím nedokážu.
Vypadly vám také příjmy ze státních slev v dopravě pro studenty a seniory, v dubnu o 80 procent, to jsou desítky milionů korun měsíčně. Přesto situace, že by firma čelila nedostatku prostředků, cashflow, už nehrozí?
Díky dobrému minulému roku jsme měli dost rezerv, teď už jezdíme v zisku, byť malém.
Dá se říct, že jednou z věcí, které vás zachránily, je tento spoj?
To ne. Ale je pravda, že kdyby nebylo tohoto spoje, tak by tyto vagony možná stály, a tím by ekonomika byla horší.
Využije RegioJet půjčku u banky garantovanou státní zárukou v rámci programu Covid Plus?
Ano, budeme muset. Jsem rád, že i dopravci si budou moci sáhnout na tyto garantované půjčky. Bude to důležité, protože problém s cashflow měly všechny firmy, které stály.
Firmy si v rámci programu mohou půjčit až dvě miliardy korun, maximálně čtvrtinu ročního obratu společnosti. Budete usilovat o získání maximální možné výše úvěru? (Podle výroční zprávy za rok 2019 dosáhl čistý obrat RegioJetu 2,35 miliardy korun. To by znamenalo úvěr až 588 milionů korun. Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost garantuje 80 procent jistiny úvěru, pozn. red.).
Ano.
Objevily se také informace o tom, že chystáte přímé vlaky do Maďarska a na Ukrajinu. Kdy budou spuštěny?
Přímý vlak do Budapešti začne jezdit na konci července, na Ukrajinu bychom měli poprvé jet před Vánocemi, v polovině prosince.
Hovoříme spolu v prvním vlaku, který RegioJet vypravil do Chorvatska. V rozhovoru pro web Zdopravy.cz o tomto spoji jste říkal, že byla komplikovaná koordinace se Slovinskem a Chorvatskem. Teď vlak v Praze vyprovází velvyslankyně obou zemí. V čem byl problém?
Trochu vázla komunikace s chorvatskými i slovinskými státními železnicemi. Mohlo to souviset i s tím, že je covid-19, spousta lidí pracovala z domu, nebo nepracovala. Nakonec je ale musím pochválit.
Kdy vás vlastně napadlo posílat vlaky k moři?
Je to typický náš koronaprodukt. Nejdřív jsme firmu kompletně vypnuli. Druhý měsíc jsem začal řešit, jaká bude budoucnost, a bylo jasné, že nám budou chybět globální cestující, tedy cizinci, kteří jezdí do Česka a na Slovensko. Hledal jsem proto nové příležitosti pro Čechy.
Kdybyste měl nějak shrnout celý proces, jak to domlouvání se zahraničními partnery vypadalo?
Nejdříve jsme oslovili našeho partnera na maďarské straně (soukromá firma Continental Railway Solution, pozn. red.), který je spolehlivý a akční. Pak jsme začali vyjednávat s Chorvaty (státní Hrvatske željeznice) a Slovinci (rovněž státní Slovenske železnice). Asi pětkrát se měnil jízdní řád, takže to bylo hrozně divoké. Chorvaté i Slovinci sháněli lokomotivy. Příští rok to bude jednodušší tím, že pojedeme s naší lokomotivou až k moři.
Mluvíte o typickém koronaproduktu, zároveň chcete spoj provozovat i příští léto. Počítáte s ním tedy dlouhodobě?
Ano, věřím, že dokud nevyschne moře, budou tyhle vlaky jezdit do Chorvatska.
Ptám se proto, že v minulosti jezdil vlak státního dopravce, Českých drah, do Splitu. Ale nevyplácel se a ČD ho zrušily. Nemáte podobné obavy?
Ne, jsem přesvědčen, že naše spoje budou v zisku. Potřebujeme vlaky zaplnit asi z 90 procent, což věřím, že se podaří. Ty první spoje, které jsme dali do prodeje, byly brzy vyprodané.
Za jak dlouho myslíte, že se vám vrátí původní investice?
V podnikaní to může trvat i minutu nebo den. Vlaky se kupují na leasing, který se splácí průběžně, ne za hotové. Ostatní náklady jsou provozní, které se vrátí zpátky. Takže tento vlak je již od prvního dne pravděpodobně ziskový.
Od 11. července má spoj jezdit denně, kvůli tomu jste museli zařídit druhou soupravu. Kde jste vzali vagony, a kolik jich bylo?
Museli jsme pořídit dalších devět lůžkových vozů (jedná se o starší lehátkové vozy německého dopravce Deutsche Bahn, pozn. red.), ty se teď rekonstruují. Bude tam nové čalounění a koberce. Samozřejmě se kontroluje technologie, aby fungovala klimatizace a podobně.
S těmi denními spoji počítáte jak dlouho?
Denně do konce prázdnin, do konce září by se mělo jezdit zase třikrát týdně.
Říkal jste, že základem je mít na palubě 1500 nachlazených piv. Jsou i na tomto prvním spoji?
Slíbili mi to, takže jsou. Možná dokonce víc. To je podle mě krása vlaku, že ta dovolená může začít už v kupé při odjezdu.
Jaké další máte důvody pro to, že spojům k Jadranu věříte?
Asi za to může i ta korona, která cestovatelský svět zúžila na Chorvatsko a posléze Řecko. Jede s námi asi řada lidí, kteří by jinak na Jadran vůbec nejeli.
Já jsem se například ptala, jestli je po cestě zpět možné vystoupit z vlaku v Lublani. Bylo mi řečeno, že ne. Proč?
To nevím.
Napadlo mě, jestli to nesouvisí s pravidly, která platí ve Slovinsku, podle nichž musí cestující i v dálkových spojích udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru. Jak řešíte to, že interpretace tohoto pravidla jsou různé?
My jedeme na výjimku, že ty rozestupy tu být nemusí, byť zastavujeme v Lublani směrem k moři. Kdyby ten problém měl eskalovat, tak bychom tam zastavovat přestali. Tím, že jsme přímý vlak, tak nás slovinské zákony nemají v čem omezovat.
Takže pokud by se měnila epidemiologická situace, jste připraven ty mezizastávky zrušit?
Ano, to není problém. Jezdit jen Praha-Brno-Rijeka. I když je tedy třeba říct, že Chorvatsko je na tom z hlediska covidu-19 mnohem lépe než Česko (v tuto chvíli má země 676 nakažených a 26 mrtvých v přepočtu na milion obyvatel, Česko 1116 nakažených a 33 obětí, pozn. red.).
