Washington - "Nenechte se ukolébat falešným pocitem bezpečnosti, v příštích letech by mohlo dojít k další finanční krizi,“ upozorňuje švýcarská Banka pro mezinárodní platby (BIS) ve své výroční zprávě určené jednotlivým centrálním bankám.
Banka pro mezinárodní platby, která bývá také označována jako "centrální banka centrálních bank", se mezi odborníky těší vysoké míře důvěry. V minulém desetiletí například jako jedna z mála institucí upozorňovala na neudržitelný finanční vývoj, který následně vyústil v globální ekonomickou krizi.
K dalšímu propadu může podle BIS dojít kvůli pokračujícím měnovým stimulům. Mezi ty patří hlavně tištění peněz a udržování rekordně nízkých úrokových sazeb, které povzbuzují země k ještě většímu půjčování a riskování.
Zároveň ale podobně jako před osmi lety "pomáhají" vytvořit na trhu bublinu. Zatímco v předchozím desetiletí vedly ke kolapsu cen nemovitostí, tentokrát by mohly otřást trhem dluhopisů.
Začněte vracet úroky na normální úroveň
Kromě investorů by přitom na propad opět doplatily i běžné domácnosti. Pokud by totiž zadluženým státům došly peníze, hrozí vedle krachů bank také další vládní škrty, vyšší daně či nárůst nezaměstnanosti.
Současné oživení ekonomiky proto BIS považuje za "vzácnou příležitost, která by neměla být promarněna". Během ní by měly banky začít vracet základní úrokové sazby na "normální úrovně", doporučuje BIS.
Připomínky směřují především na americký Federální rezervní systém, který před dvěma týdny oznámil, že oficiální sazby pravděpodobně zůstanou ještě na značný čas u nuly. FED drží svoji základní sazbu pod hodnotou 0,25 procenta již od prosince 2008. Podobně je na tom Evropská centrální banka, která hlavní sazbu v červnu snížila na rekordně nízkých 0,15 procenta.
Příliš rychlý růst může být nebezpečný
Problém ale hrozí i v případě, že se úrokové sazby zvýší příliš rychle. Jakmile ale dojde k ekonomickému oživení, čekají experti opět růst. Tento krok se ovšem odrazí na trhu státních dluhopisů. Jejich výnos neboli úrok, který vlády platí věřitelům, se totiž rovněž zvýší.
"Aktuální výnos desetiletých amerických dluhopisů je 2,5 procenta. Tedy skoro o 2,5 procenta více, než činí základní sazba Fedu. Pokud by se tato sazba zvýšila na procento, můžeme očekávat, že výnos vzroste na 3,5 procenta," vysvětluje investor Steve Blumenthal.
Dluhopisy zlevní
S rostoucími výnosy ale dojde k poklesu cen dluhopisů - aby roční platba, kterou věřitel dostává, zůstala na stejné úrovni.
Podle výpočtu agentury CMG Investment Research by například platilo, že pokud bude výnos do splatnosti desetiletého vládního dluhopisu činit 2,5 procenta a cena dluhopisu bude 100 dolarů, tak při nárůstu výnosu na 3,5 procenta klesne cena dluhopisu na zhruba 91,6 dolaru. Pokud by výnos činil 4,5 procenta, dluhopis zlevní na 84 dolarů.
"BIS ve zprávě vyčíslila, že globální zvýšení úrokových sazeb o tři procentní body by přineslo investorům ztrátu v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Ztráta investorů z držení amerických dluhopisů by dosahovala osm procent hrubého domácího produktu USA. Ztráta z držení francouzských, britských, italských nebo japonských dluhopisů by se pohybovala v rozmezí 15 a 35 procent HDP jednotlivých států," říká analytik České spořitelny Vít Jedlička.
"Půjde o vůbec nejhorší desetiletí pro trh dluhopisů," varoval investor Peter Schiff, podle kterého je teď dluhopisová bublina "matkou všech bublin".
Na pokles cen by doplatili především investoři, kteří drží veřejně obchodovatelné dluhopisy (prodávají se za tržní ceny), případně cenné papíry s plovoucí úrokovou sazbou. Pokud by se dluhopisů začali hromadně zbavovat, tak by navíc tlačili jejich ceny ještě níž.
Konec bezpečného přístavu
Běžným spotřebitelům se mohou zdát ztráty investorů vzdálené, ale problémy by - stejně jako při předchozí krizi - pocítili i oni. Pokud by totiž dluhopisy přestaly být na finančním trhu považovány za "bezpečný přístav" a poptávka investorů by klesla, přišly by vlády i podniky o zdroj financování.
"Některé firmy by byly nuceny propouštět, ostatní by v obavách lidi nepřijímaly," vysvětluje Martin Krajhanzl z České spořitelny. Pokud by podniky méně vyráběly, tak budou odvádět nižší daně, kromě toho by ze státní pokladny šlo více peněz například na podporu v nezaměstnanosti. To vše by vedlo k dalším dluhům, které by vlády musely zaplatit pomocí vyšších daní či rozpočtových škrtů.
"Půjde o vůbec nejhorší desetiletí pro trh dluhopisů," varoval investor Peter Schiff, který se proslavil tím, že jako jeden z mála s předstihem varoval před pádem amerického realitního trhu. Podle Schiffa je teď dluhopisová bublina "matkou všech bublin".
Zájem o dluhopisy v posledních letech roste hlavně proto, že je investoři považují za bezpečnější a stabilnější nástroj než například akcie.
Důležitější než akcie
Podle společnosti The Securities Industry and Financial Markets Association měl americký trh s dluhopisy v dubnu hodnotu téměř 40 bilionů dolarů.
"To je více než akciový trh, který se pohybuje na 28 bilionech dolarů. Trh s dluhopisy je navíc mnohem více propojený s peněžní politikou, protože úrokové sazby Fedu mají vliv na všechny dluhopisy," zdůrazňuje bývalý ekonom Fedu Andrew Flowers, proč není dobré případné problémy zanedbat.
V Evropské unii loni vlády financovaly 81 procent svých dluhů prostřednictvím dluhopisů. Největší část dluhu držely v těchto cenných papírech Malta (92 procent) a Česká republika (90 procent).
Myslete na dlouhodobá rizika
V určité chvíli se může stát, že se ekonomiky ocitnou v dluhové pasti, uvádí také Banka pro mezinárodní platby (BIS). Jednotlivé státy podle ní dělají chybu v tom, že se zaměřují na krátkodobý vývoj a dlouhodobá rizika ignorují. "Je to podobné jako se dívat na lehce zčeřenou vodu v oceánu a zapomenout na mnohem nebezpečnější vlny," tvrdí vedoucí ekonom banky Claudio Borio.
Optimističtější zůstává například hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Podle něj budou mít investoři dost času na to, aby se na vyšší úrokové sazby připravili.
"Je pravda, že v bilancích bank po celém světě se akumuluje obrovské množství dluhopisů, k čemuž přispívá mimo jiné i přísnější kapitálová regulace. Na druhou stranu vše nasvědčuje tomu, že v dohledné době nehrozí vysoká inflace, a tedy ani rychlé zvyšování sazeb," vysvětluje.
"Šok v podobě prudkého a nečekaného zvýšení sazeb nelze úplně vyloučit, ale je dle mého názoru velmi nepravděpodobný," dodává. Kdyby ovšem k podobnému otřesu skutečně došlo, tak by podle něj globální ekonomika i finanční trhy značně utrpěly.
"Krizi může přiživit neočekávaně rychlý nárůst míry inflace. Na ten by centrální banky pravděpodobně musely reagovat utaženější měnovou politikou," souhlasí Krajhanzl.
