Daň z vkladů. Záporný úrok oslabí euro a podpoří inflaci

Tereza Holanová Tereza Holanová
15. 6. 2014 7:00
Záporná depozitní sazba Evropské centrální banky zdraží dolar. To by podle expertů mohlo vést k vytoužené inflaci. Rozhýbat bankovní trh se podle nich zavedením "daně z vkladů" ale nepodaří.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Text vyšel v sesterském Deníku Insider, který jej nyní redakci Aktuálně.cz poskytl v plném znění.

Praha – Od této středy eurozóna využívá novou zbraň, kterou Evropská centrální banka (ECB) představila ve svém boji s deflací – zápornou úrokovou sazbu. Komerční banky tak musí za vklady platit.

Záporný úrok má donutit banky k tomu, aby na penězích „neseděly“ a raději je rozpůjčovaly. Navíc se pravděpodobně zvýší poptávka investorů po dolaru, což by vedlo k oslabení eura vůči americké měně.

Právě díky změně kurzu by pak měla nastat vytoužená dvouprocentní inflace, míní ekonomové.

V Dánsku se oslabení měny povedlo

„Nevyřčeným hlavním cílem všech těchto operací ECB je ve skutečnosti výrazně oslabit euro. Slabší měna pomůže exportérům a pomůže zastavit dezinflační tlaky,“ myslí si například hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

„Teoreticky by takový mechanismus měl působit poměrně rychle, výsledek by měl být patrný po několika málo měsících,“ dodává analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Podobný experiment vyzkoušelo například Dánsko, které drželo depozitní sazbu pod nulou od 5. července 2012 do konce tohoto dubna. Zemi před dvěma lety trápila především posilující měna, o kterou investoři v době krize eurozóny začali mít zvýšený zájem.

Dánská koruna tehdy posílila ze 7,46 DK na 7,42 DK za euro. Země ji přitom už od roku 1999 fixuje na 7,4604 DK za euro s tím, že se koruna může od této hodnoty odchýlit jen o 2,5 procenta. Negativní sazby měly tedy odradit zahraniční podnikatele a oslabit měnu – což se také Dánsku podařilo.

Banky více půjčovat nebudou

Stejně tak má záporná sazba vést k tomu, aby banky přestaly držet peníze, raději je půjčovaly a podpořily tak poptávku domácností i investorů, shodují se ekonomové, které online deník Aktuálně.cz oslovil.

Zatím však není jisté, zda se podobný mechanismus podaří. Jak totiž ukazují čísla z Dánska, v době, kdy měla země zápornou sazbu, se objem soukromých i korporátních úvěrůnaopak snížil. Například hodnota podnikových půjček klesla z 144,54 miliardy korun v roce 2012 na 141,7 miliardy o rok později.

Podobný efekt by mohly mít i záporné úrokové sazby v eurozóně.

„Jak zvýšit objem úvěrů, když domácnosti i podniky ve většině zemí eurozóny jsou již přeúvěrované a další úvěry prostě nechtějí, nebo si je nemohou dovolit splácet? Žádná geniální měnová politika nevykouzlí nové a kvalitní dlužníky,“ reaguje ekonom Pavel Kohout.

Ten navíc upozorňuje, že při nízkých úrokových sazbách budou úspory domácností zhodnocovat pomaleji. „Lidé musí více šetřit, aby si udrželi náležitou výši finančních rezerv,“ vysvětluje. Uvolněná měnová politika podle něj tedy nakonec povede k tomu, že domácnosti omezí své výdaje. Stejný důsledek by podle Kohouta ostatně mělo i zdražení dováženého zboží.

Hrozí zdražení úvěrů?

Podle jiných ekonomů se také banky budou snažit pokrýt náklady na „daň z vkladů“ tím, že zvýší poplatky pro všechny, kteří si půjčují.

V eurozóně by ale zdražení úvěrů bankám prošlo jen těžko, myslí si Mokráš. Důvodem je podle něj vysoká konkurence a skutečnost, že už teď se banky potýkají s nedostatečnou poptávkou po půjčkách.

Podobný názor má i národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek. Zkoušet opatření zhoršující ziskovost bank v době, kdy bankovní sektor v řadě zemí eurozóny zůstává stále oslaben, je podle něj diskutabilní.

„Spíš bych očekával, že banky půjdou metodou nejmenšího odporu, tedy že část nadbytečných rezerv převedou jinam, například do státních dluhopisů,“ říká proto Sklenář. To už se podle něj evidentně děje, jelikož výnosy státních dluhopisů klesají na nová rekordní minima.

Nevyzkoušený boj s deflací

S meziročním poklesem cen má aktuálně v EU problém sedm států, z toho čtyři členové eurozóny a Bulharsko, které svoji měnu na euro pevně navázalo.

„Vzhledem k slabému růstu v řadě zemí eurozóny a klesající inflaci s rostoucím rizikem deflace bylo rozhodnutí ECB adekvátní,“ myslí si ekonom společnosti Patria David Marek.

Ještě účinnější by podle něj bylo, kdyby mohly vlády jednotlivých zemí nalít do ekonomik více peněz. „Bohužel si to většina zemí eurozóny kvůli nezodpovědné politice před krizí, která vyčerpala prostor pro zvýšení rozpočtových deficitů, nemůže dovolit,“ dodává.

Podle Sklenáře ECB prostě zkouší „něco udělat“, aby ekonomiku eurozóny dál rozpohybovala, když nástroje jako snižování sazeb už vyčerpala a pro další kroky, například nákupy aktiv a dluhopisů, nemá možnosti. „Jde vlastně o krok do neznáma. Teoretické poznatky ani praktické zkušenosti téměř nejsou, či jsou minimální a teprve se ukáže časem, co podobný krok přinese,“ říká ekonom.

Hrozí měnová válka?

Další ekonomové ovšem varují před měnovou válkou, která spočívá v tom, že několik ekonomických velmocí naráz oslabuje své měny. Ve světě tak činí například Čína a od loňského jara Japonsko.

Jedním z negativních důsledků měnové války může být například nárůst ochranářství – jednotlivé státy začnou chránit vlastní firmy a odmítat zlevňující zahraniční zboží. Na to by doplatily exportně zaměřené ekonomiky.

„Ve stále větší míře převažuje snaha ze stran tvůrců hospodářské politiky, tedy centrálních bank a vlád, řešit domácí problémy přes slabší měnu,“ uvádí Sklenář, který vlnu celosvětového oslabování měn přirovnává k přehazování si horkého bramboru z ruky do ruky. Zatím si ale nemyslí, že by měl tento trend nějak zesilovat, nebo dokonce eskalovat.

„Jak eurozóna, tak USA jsou ekonomicky poměrně uzavřené, kurz u nich hraje roli, ale ne úplně zásadní, důležitější jsou domácí faktory,“ doplňuje Mokráš, podle kterého žádný zásadní problém v souvislosti s oslabováním světových měn nehrozí.

„O měnové válce bychom mohli hovořit v případě, kdy s kurzem je otevřeně či skrytě manipulováno s cílem získat cenovou konkurenceschopnost, obyčejně na úkor obchodních partnerů. Takovéto závěry by však v případě ECB byly unáhlené, malá razance záporných sazeb nějakému většímu řinčení zbraněmi neodpovídá,“ souhlasí Dědek.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy