Panika v Bulharsku: Lidé nevěří bankám, motivy útoku nejasné

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 6. 2014 17:05
Po poplašných zprávách lidé vybírají vklady z bank, finanční sektor potřebuje státní pomoc.
Fronta před pobočkou First Investment Bank v Sofii
Fronta před pobočkou First Investment Bank v Sofii | Foto: Reuters

Sofie - Evropská komise dovolila bulharské centrální bance, aby do tamních finančních ústavů napumpovala 1,68 miliardy eur (přes 46 miliard korun). Bulharské banky potřebují státní pomoc, protože panikařící lidé z nich od minulého týdne hromadně vybírají vklady.

Po Lotyšsku, Kypru či Slovinsku tak zachraňuje svůj bankovní sektor i další země Evropské unie. Bulharský prezident Rosen Plevneliev ale zdůrazňuje, že země netrpí bankovní krizí. "Je to krize důvěry a kriminální útok," říká.

Rovněž guvernér Bulharské národní banky Ivan Iskrov v pátek uvedl, že bankovní systém funguje bez problému.

Varovný bulletin

Takzvaný run na banky odstartovaly poplašné zprávy. Před deseti dny se do problémů dostala čtvrtá největší banka v zemi Corporate Commercial Bank. Centrální banka nad ní následně převzala na tři měsíce kontrolu a do 21. července zmrazila její operace.

O týden později došlo k útokům na třetí největší finanční dům v Bulharsku - First Investment Bank (FIB). Klientům totiž začala chodit prostřednictvím SMS a e-mailů varování, že se potýká s problémy. Podle bulharské Státní agentury pro národní bezpečnost (SANS) šlo o stovky zpráv označených jako Informační bulletin o rizicích vkladů v bulharských bankách.

V pátek zákazníci First Investment Bank během několika hodin vybrali přes 11 miliard korun. Banka následně do pondělí uzavřela všechny své pobočky.

"Minulý týden vyšlo najevo, že několik jedinců cílilo na třetí největší banku a tlačilo na zákazníky, aby vybírali své vklady," potvrzují zástupci Evropské komise. "To vyvolalo starosti, že se problém rozšíří na další instituce - navzdory skutečnosti, že mají banky dostatek kapitálu i vysokou míru likvidity," uvádějí.

Snaha o destabilizaci státu

Bulharská centrální banka označila celou akci za organizovaný útok, jehož cílem má být destabilizace státu.

O víkendu policie zadržela několik mužů, kteří měli run na třetí největší banku spustit. Jejich motiv ale SANS zatím nezveřejnila.

"Situaci, že by někdo takto úmyslně vyvolával run na banky, si z minulosti nevybavuji," říká k tomu analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit.

"Pokud šlo o útok ze zahraničí, tak proč by si vybral zrovna Bulharsko, které není ani v eurozóně, a tudíž útok na něj nedává až takový smysl?" ptá se analytik.

Další možností je, že za útokem stojí přímo Bulhaři, kteří chtějí oslabit tamní měnu a zhodnotit tak svá zahraniční aktiva.

"Pokud kteroukoli banku postihne krize důvěry, krize likvidity okamžitě automaticky následuje. Je přitom celkem lhostejné, zda jádrem krize byla skutečná, nebo smyšlená zpráva," připomíná ale ekonom Partners Pavel Kohout.

Důvěřují i řeckým bankám

Pokud šlo skutečně jen o pokus vyvolat paniku, krize nepotrvá nijak dlouho. Lidé totiž nebudou chtít držet peníze dlouhodobě doma.

"Mají ale více řešení. Mohou vložit své peníze do jiných, bezpečných investic, počínaje státními dluhopisy přes cenné kovy až po alternativní investice typu umění či sběratelství," vyjmenovává Kozub.

Část střadatelů také převedla svoje úspory do poboček zahraničních bank. Podle listu GR Reporter se přitom zvýšil zájem i o řecké finanční domy, například Alpha Bank či Piraeus.

Osmnáct let stará zkušenost

Bulhaři zažili bankovní krizi už v letech 1996 až 1997. Tehdy ji spustily hlavně pomalé reformy, finanční problémy státních podniků, vysoké úrokové sazby odrazující domácnosti i firmy od úvěrů a také nadhodnocená měna - bulharský leva.

Leva drasticky znehodnotil – podle Mezinárodního měnového fondu z 487 leva za jeden dolar na 1588 leva. To vedlo k prudkému zdražení - dovážené zboží najednou stálo téměř třikrát více. V zemi zkrachovalo čtrnáct bank a střadatelé přišli podle studie University of Michigan o více než polovinu úspor jen za rok 1996.

Podle bulharského ministra financí Petara Čobanova ale aktuální problémy nemají s krizí před osmnácti lety nic společného. "Mohu kategoricky prohlásit, že bankám momentálně nehrozí žádné riziko," uvedl v pátek pro Bulharskou státní televizi.

Na chvostu Unie

Dluhové krizi, která dusí eurozónu od podzimu 2009, se přitom Bulharsko zvládlo vyhnout a podobně jako Rumunsko na ní paradoxně spíše vydělalo. Investory tyto země lákají hlavně proto, že jsou levnější než zbytek EU.

"Česká republika začala řešit, že místo Polska nebo Maďarska soutěží třeba s Rumunskem, balkánské země začaly být atraktivnější," vysvětluje expert na ekonomiku Balkánu Milan Damborský z Vysoké školy ekonomické.

Podle evropských statistik se nicméně bulharský hrubý domácí produkt na obyvatele drží na 47 procentech průměru EU, kupní síla odpovídá jen 49 procentům průměru EU. V obou případech jde o nejnižší číslo v rámci Unie.

Od podzimu v deflaci

Od loňského podzimu se navíc země nachází v deflaci, před níž například Česká národní banka dlouhodobě varuje. Kvůli této hrozbě počátkem listopadu také oslabila českou korunu.

Podle Damborského ale Bulhaři zatím vůbec nemají prostor pro to, aby se zabývali podobnými starostmi. "Česká republika je už relativně standardní tržní ekonomika, kdežto Bulharsko je tak v půlce restrukturalizace. My se proto deflací možná zabýváme více, můžeme diskutovat o těchto soft věcech," vysvětlil v květnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy