Devět stovek, tři sta, nebo nic. Zvyšování důchodů má háček, potěší hlavně exekutory

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 7. 2019 6:25
Navyšování penzí schválené na příští rok má i svou stinnou stránku. Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tvrdí, jak peníze pomohou seniorům s nižšími důchody, řada z nich se ve skutečnosti z ohlášených devíti stovek radovat nebude. S vyšším příjmem totiž přijdou o část sociálních dávek.
Peníze. Ilustrační foto
Peníze. Ilustrační foto | Foto: Martina Křížová

Důchody se každoročně podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona tak bude od příštího roku představovat kolem 700 korun. K tomu se navíc připočítá příspěvek, jehož přesná výše bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Průměrná penze tak vzroste přibližně o 900 korun na 14 358 korun.

Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun. Na důchody by měl stát v roce 2020 poprvé vydat přes půl bilionu korun, přesněji 509,4 miliardy.

Ze sociálních dávek čeští důchodci pobírají nejčastěji příspěvek na bydlení. A to když vydávají víc než 30 procent (v Praze 35 procent) příjmu na pokrytí nákladů na bydlení. "Pro lidi, kteří příspěvek pobírají, bude navýšení důchodu znamenat, že se jim dávka o něco sníží, zhruba o třetinu. Záleží na složení domácnosti, ve které žijí," říká Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky Spot. 

A uvádí příklad: Důchodkyně žije sama v nájemním bytě v Praze, platí nájemné ve výši 10 500 včetně energií, důchod má průměrný, ve výši 13 300 korun. Správně by měla platit za nájem 4655 korun. Protože jsou náklady vyšší než normativ, použije se k výpočtu příspěvku na bydlení právě normativ a žena získá od státu 3578 korun měsíčně. Po zaplacení bydlení jí tak na živobytí zbude 6378 korun. 

Pokud by se ženě zvedl důchod o slibovaných 900 korun a použijeme pro výpočet normativ platný pro rok 2019, dostane od státu příspěvek na bydlení ve výši 3263 korun. Na živobytí jí po zaplacení těchto výdajů zůstane 6963 korun. Z původních 900 korun navíc jí tak zbude jen 585 korun. 

Pro důchodce v exekuci je to trochu složitější

Kromě ztráty nároku na některé sociální dávky může být problémem i to, že se spolu se zvýšením důchodů zároveň nijak nezvyšují limity nezabavitelného minima seniorů zatížených exekucemi. Řada z nich tak z avizovaných 900 korun neuvidí nic.

"Slyšel jsem názory, že kvůli navýšení důchodů spadne dalších 5000 důchodců do exekuce. Tak to není. Tito důchodci již v exekuci jsou a pouze díky nízkému důchodu jim není nic strháváno. Jejich důchod je nižší než nezabavitelná částka. Exekutor ovšem může volit jiné, více invazivní způsoby exekuce, například prodej majetku," říká Radek Hábl, autor Mapy exekucí.

Podle něj je tak navýšení důchodů naopak dobrá zpráva ve vztahu k důchodcům v exekuci, protože dluh bude splácen srážkami z důchodu místo prodejem majetku. Část navýšení tedy zůstane důchodci a část půjde nově na splátku exekuce.

Lucie Trlifajová vysvětluje, kdo dostane více a kdo méně. "Pokud důchod zůstane po navýšení pořád nižší než je nezabavitelná částka, která je 6429 korun, dostane se k důchodci celá částka. To se ale týká jen malé skupiny důchodců," říká odbornice.

Pokud bude ale důchod vyšší než 6429 korun, zůstane z navýšení jen jedna třetina, pokud je dotyčný důchodce v insolvenci nebo má přednostní exekuci. To jsou dluhy vůči státu, zdravotním pojišťovnám, na alimentech. Naopak dvě třetiny ze slibovaného navýšení zůstanou důchodci, který má exekuce nepřednostní. 

Šanci na zvýšení důchodů minimalizuje také přivýdělek

Pokud má důchodce v exekuci příjem vyšší než 28 911 korun, nezůstane mu z navýšení vůbec nic. To platí, i pokud si důchodce přivydělává a součet čistého výdělku a důchodu je vyšší než tato částka.

"V této situaci důchodci zůstává ze mzdy při přednostní exekuci 12 858, při exekuci nepřednostní o 6429 Kč více. A to jsou maximální částky, nad které není pro jednotlivce v exekuci možné mít vyšší legální příjem," upozorňuje Lucie Trlifajová. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy