Nová studie KPMG odhaluje „10 nejsilnějších globálních vlivů na udržitelnost", které by mohly v příštích dvaceti letech zcela zničit byznys plány společností. Ze zprávy vyplývá, že by firmy měly zvýšit své úsilí o to, aby se staly odolnými vůči světu, kterému docházejí zdroje. A které vlivy to jsou?
1. Klimatická změna
KPMG ve své studii uvádí, že toto by mohla být jediná globální síla, která má moc ovlivnit úplně každý byznys přímo. Roční ztráta produkce se zde může pohybovat od jednoho procenta (pokud se přistoupí ke včasným a zásadním opatřením proti stoupající teplotě) do pěti procent (pokud politici nebudou jednat).
2. Energie a paliva
Trhy s fosilními palivy se stanou méně předvídatelnými a nestabilními kvůli stoupající poptávce, přesunu geografického vzorce vysoké spotřeby, nejistotě v dodavatelských řetězcích i v produkci a kvůli zvýšené regulaci, nastolené k boji proti klimatické změně.
3. Nedostatek materiálních zdrojů
Spolu s tím, jak se budou rozvojové země rychle industrializovat, globální poptávka po materiálech prudce stoupne, uvádí KPMG. Byznys proto bude zřejmě čelit novým obchodním bariérám a zesílené globální konkurenci na širokou škálu materiálních zdrojů, které již nebudou tak snadno dostupné. Tento nedostatek ovšem na druhé straně vytvoří příležitosti k vývoji náhradních materiálů nebo k lepšímu využívání odpadu.
4. Nedostatek vody
Na základě předpovědi, že globální poptávka po pitné vodě překročí v roce 2030 nabídku o 40%, KPMG varuje, že byznys se může stát kvůli nedostatku vody, kvůli její nízké kvalitě a z toho vyplývajících reputačních problémů, zranitelným.
5. Zánik ekosystémů
Jak budou globální ekosystémy vykazovat stále vyšší známky zhroucení nebo ohrožení, stále více firem zjistí kritickou míru závislosti svých operací na „službách", které jim ekosystémy poskytují. Zánik ekosystémů způsobuje nedostatek přírodních zdrojů, jejich nízkou diverzitu a zároveň rostoucí cenu. Zvyšuje to rovněž cenu vody a množí se škody způsobené invazivními druhy, ohrožující sektory jako zemědělství, rybolov, potravinářství, farmaceutický průmysl a turismus.
6. Rostoucí populace
Světová populace by měla v roce 2032 dosáhnout 8,4 miliard. Tento počet lidí zvýší tlak na ekosystémy a ovlivní zásoby přírodních zdrojů jako vody, potravin, energie a materiálů. KPMG dovozuje, že takový populační boom zároveň přinese byznys příležitosti v oblasti obchodu a rozvíjení nových cest k uspokojení poptávky v oblastech jako zemědělství, hygiena, vzdělávání, technologie, finance a zdravotní péče.
7. Životní úroveň
V rámci rostoucí populace se očekává mezi roky 2010 a 2030 nárůst střední třídy o 172 %. To představuje výzvu pro firmy, neboť se zvýší požadavky na služby a zboží určené pro tuto novou střední třídu - a to v době, kdy zároveň budou ubývat zdroje. Zvyšující se životní úroveň navíc způsobí, že řada společností už nebude moci využívat výhody „levné pracovní síly" v rozvojových zemích, jak tomu byly zvyklé doposud.
8. Urbanizace
V roce 2030 bude většina lidí v rozvojových regionech včetně Asie a Afriky žít v městských oblastech. Takřka veškerý populační růst na planetě se v příštích třiceti letech odehraje ve městech. To zvýší tlak na zlepšování infrastruktury a ovlivní stavebnictví, vodní hospodářství, energetiku, odpadové hospodářství, dopravu, zdravotnictví, bezpečnost, internetovou a telefonní konektivitu.
9. Potraviny
Globální ceny potravin by se měly do roku 2030 zvýšit o 70 až 90 procent; důvodem bude populační exploze, nedostatek vody a odlesňování. Farmáři v regionech chudých na vodu budou muset soutěžit o dodávky vody s elektrárnami, doly a také s domácnostmi.
10. Odlesňování
Výrobky ze dřeva přispívaly ke globální ekonomice v letech 2003 - 2007 sto miliardami dolarů ročně, přičemž lesní potravinářské produkty se odhadovaly v roce 2005 na 18,5 miliard dolarů. OECD ale odhaduje, že v letech 2005 - 2030 zmizí globálně 13 % lesů, což ohrozí převážně byznys v jižní Asii a v Africe.
