ČTÚ zamítl žádost České pošty o licenci. V praxi se nic nezmění, podnik ale hrozí zdražením

Ekonomika Petr Zenkner, Ekonomika
Aktualizováno 8. 11. 2017 16:20
"Pro běžného zákazníka se nic nemění. Neznamená to, že od začátku ledna přestanou chodit dopisy," zdůrazňuje mluvčí ČTÚ Martin Drtina.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Milan Bureš

Praha - Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zamítl žádost České pošty o udělení nové poštovní licence na dalších pět let od roku 2018. Důvodem je, že podnik nedoložil "nákladovou orientaci" svých cen u základních poštovních služeb. Na ně Česká pošta dostává peníze od státu. Loni takto státní podnik získal 600 milionů korun, letos to bude maximálně 500 milionů.

"Pro běžného zákazníka se nic nemění. Neznamená to, že od začátku ledna přestanou chodit dopisy," zdůrazňuje mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Podle něj Česká pošta nedoložila náklady, které vyplývají z podmínek výběrového řízení, ani po opakovaných urgencích úřadu. "Jinou možnost jsme ani ze zákona neměli," vysvětluje Drtina.

Státní pošta byla jediným účastníkem výběrového řízení. Zároveň s odmítnutím licence proto regulátor poště nařídil, aby základní poštovní služby zajišťoval i v příštím roce. Tuto povinnost mu umožňuje poštovní zákon.

Česká pošta se brání, že požadavky ČTÚ mohou vést ke zdražení služeb. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka za obyčejný dopis zaplatili 25 korun místo současných 16 korun.

Licence má zajistit celoplošnou dostupnost základních poštovních služeb ve stanovené kvalitě za dostupnou cenu. Patří mezi ně dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů a balíků do deseti kilogramů každý pracovní den na jakoukoli adresu, jedna poštovní schránka na každých 1000 obyvatel (u sídel s méně než 10 tisíci obyvateli) nebo ve vzdálenosti do jednoho kilometru (u sídel s více než 10 tisíci obyvateli), doručování peněžních poukázek, posílání doporučených a cenných zásilek nebo služby pro nevidomé. Minimálně 92 procent listovních zásilek musí pošta doručit do druhého pracovního dne.

Držitel poštovní licence musí provozovat nejméně 3200 poboček - tedy právě tolik, kolik jich Česka pošta nyní má. Část z nich je pro poštu ztrátová.

"ČTÚ v rámci výběrového řízení bezdůvodně odmítlo výpočet nákladů České pošty, které pokrývají všechny obvyklé tržní náklady," říká Vitík.

Podle telekomunikačního úřadu má ale Česká pošta i jinou možnost, a to větší efektivitu u nákladů. "Náš úřad nemůže České poště určit cenu těchto služeb," podotýká Drtina.

Česká pošta má i nadále zájem základní poštovní služby provozovat. "Svoje další kroky budeme realizovat v návaznosti na postup ze strany ČTÚ," říká Vitík.

Podle dřívějších vyjádření generálního ředitele České pošty Martina Elkána bude rozsah poskytovaných služeb záviset na tom, jak je v rámci univerzální služby stát objedná a uhradí. Jako krajní variantu zmiňoval i rušení nejvíce ztrátových poboček.

Minulý rok měl státní podnik tržby kolem 20 miliard korun a zisk před zdaněním 190 milionů, včetně již započteného příspěvku od státu za univerzální poštovní služby. Bez něj by byl ve ztrátě.

A právě o výši jejího pokrytí se dlouhodobě hraje. Za vlády Bohuslava Sobotky se hospodaření České pošty stalo i součástí boje mezi ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) pod jehož resort Česká pošta spadá, a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ten tvrdil, že podnik nehospodaří efektivně.

V minulosti se stát pokoušel část zátěže převést na soukromé zásilkové firmy, které měly České poště přispívat. Firmy - včetně PPL, která je největší v oboru - však na ČTÚ podávaly žaloby. Vláda nakonec v roce 2016 po několika letech právních sporů musela ustoupit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy