V období od ledna do června se uskutečnilo 81 převzetí, z velké části to ale byly pouze malé obchody.
V Německu, jež se u čínských investorů těšilo velké oblibě, investovaly čínské firmy podle studie EY jen 505 milionů dolarů. Za celý loňský rok to ale bylo přes deset miliard dolarů. Rekord zatím drží rok 2016, kdy čínské firmy vydaly na nákup evropských společností více než 85 miliard dolarů.
Podle analytičky Sun I, která se v EY na Čínu zaměřuje, může být příčinou fakt, že se některé čínské firmy dříve v Evropě "zabývají buď začleňováním získaných podniků do svých aktivit, nebo se je chystají přeprodat dál".
Hlavní důvod ale spatřují odborníci z EY ve slabosti čínského průmyslu stupňované čínsko-americkým obchodním konfliktem. Evropské vlády ale také častěji zamezují čínským firmám ve vstupu do strategicky důležitých odvětví, jako je třeba energetika.
Mnohé transakce byly navíc financovány na dluh, připomíná agentura DPA. Míra zadlužení čínských společností se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) v uplynulých deseti letech výrazně zvýšila. Vláda v Pekingu také zpřísnila kontroly kapitálu, protože bohatí Číňané s oblibou převádějí své peníze do zahraničí.
Že by se čínské investiční aktivity v Evropě měly ještě dále snížit, se ale v EY nedomnívají. "Tohle bylo dno," řekla agentuře DPA Sun I.
