Chcete neschopenku? Dejte se na zemědělství. Odvětví eviduje nejvíce pracovních úrazů

ČTK ČTK
24. 7. 2019 17:32
Zemědělství, lesnictví a rybářství patří k nejrizikovějším odvětvím v Česku. Loni se v těchto oborech přihodilo 2341 pracovních úrazů na 100 000 pojištěnců. V zemědělství je zároveň nejdelší průměrná délka pracovní neschopnosti, která čítá 55,9 dne. Vyplývá to z údajů Českého statistického řadu a Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.
Foto: Thinkstock

Zemědělství, lesnictví a rybářství je nejrizikovější a zároveň 22. nejmenší skupina povolání v Česku, kde v souhrnu pracuje zhruba 100 tisíc lidí. Čtyři z pěti všech úrazů se tu přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.

"Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dýchací masky pro čištění odpadních zemědělských jímek," uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.

Nejvážnější úrazy jsou při manipulaci se zemědělskými stroji, například během vyprošťování zaseknutých předmětů, následuje zacházení s velkými plemennými zvířaty, doplnil školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka. Nebezpečné postupy jsou patrné také při práci se zemědělskou technikou, zejména v blízkosti elektrického vedení.

"Každoročně evidujeme desítky případů s přímým ohrožením života, například když traktorista na poli porazí sloup vysokého napětí. Vedle vážných úrazů vznikají i vysoké majetkové škody, které se při jediné události na zemědělské ploše mohou vyšplhat až na desítky milionů korun," uvedl vedoucí oddělení bezpečnosti práce z energetické společnosti E.ON ČR Stanislav Vodrážka.

Podle něj firma registruje také značné množství případů, kdy nastane kontakt techniky s elektrickými dráty. Zejména při stavbách silnic a dálnic. "I zde hrozí neopatrné obsluze strojů smrtelné úrazy kvůli dotyku s elektrickým vedením," dodal Vodrážka.

Úrazy v práci někdy zaměstnavatelé odmítají uznat jako pracovní. "V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozený složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce," uvedl expert na odškodnění z firmy Vindicia Tomáš Beck.

Ti nejvíc nepoctiví navíc podle něj tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. "A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné," dodal odborník.

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211 tisíc lidí denně.

Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní. Většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána každá desátá neschopenka.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy