reklama
 
 

Lidí na neschopence, na které přijde kontrola, by mohlo ubýt. Kontrolorů nepřibylo

16. 7. 2019 11:03
Už dva týdny dostávají lidé část mzdy již od prvního dne nemoci. Data, jak se konec karenční doby projevil v počtu stonajících, zatím nejsou dostupná. Jak ale zjišťoval deník Aktuálně.cz, počet těch, kteří zaměstnance na neschopence kontrolují, se nezvýšil. Dosud stíhali zkontrolovat přibližně každého desátého. Česká správa sociálního zabezpečení však upozorňuje, že i sám zaměstnavatel může ověřovat, zda člověk na neschopence skutečně stoná.

"Pokud jde o počet zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), kteří jsou oprávněni provádět kontroly dočasně práceneschopného pojištěnce, jejich počet je dán počtem systemizovaných míst, který se nezměnil," uvedla vedoucí oddělení vnitřních a vnějších vztahů ČSSZ Renáta Provazníková.

Poté, co karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka, poklesl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet případů pracovní neschopnosti o 41 procent. Z dat se ale nedá jasně vyčíst, jestli se na menším využívání nemocenské podepsalo spíše vymizení fiktivní nemocnosti, nebo to, že zaměstnanci často chodili do práce i nemocní. Na poklesu se podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu mohla podepsat kromě zavedení karenční doby také ekonomická krize.

Pokud nyní ale dojde opět k nárůstu nemocných, dá se očekávat, že se sníží procento zkontrolovaných zaměstnanců na neschopence, neboť počet kontrolorů se nemění. Dosud byl zkontrolován přibližně každý desátý.

Zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení potvrzují, že z jejich strany zůstává vše stejné jako doteď. "Pro nás se nic v zásadě nemění, protože jsme kontroly i doposud mohli provádět už v prvních třech dnech nemocenské, takže pro nás nenastane žádná významná změna. Dotkne se to spíše proplácení od zaměstnavatelů," uvedl ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava Michal Zatratil.

Člověk na nemocenské musí dodržovat režim daný lékařem, tedy být na místě svého bydliště, a místo svého pobytu v době nemoci musí viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat. "Každá OSSZ si pak stanovuje svůj plán kontrol a vychází přitom z vlastního výběru, z podnětu zaměstnavatelů a ošetřujících lékařů," uvedla Provazníková.

Kontrola může přijít i večer

V případě důvodného podezření může kontrola přijít i v pozdních hodinách. V prvních čtrnácti dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, mohou rovněž sami zaměstnavatelé kontrolovat své zaměstnance. Zaměstnavatel v případě porušení případného režimu může postupovat v souladu se zákoníkem práce, v krajním případě i výpovědí.

Hospodářská komora zrušení tzv. karenční doby dlouhodobě kritizuje. Podle ní byla před jejím zavedením nemocenská nejvíce zneužívaným sociálním systémem. Nemocnost lidí byla mnohem vyšší než v ostatních zemích EU a nejvyšší byla obvykle v době prázdnin a dovolených. Hospodářská komora odhaduje nárůst nákladů na nemocenskou na 5 miliard korun ročně.

Pokud budou muset podniky přijmout nové zaměstnance, aby měly náhradu za nemocné, mohly by podle Hospodářské komory vzrůst mzdové náklady o 3,3 až 3,6 procenta, tedy asi pět miliard. Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby odvodů na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu tak podle ní nevyváží nově vzniklé finanční zatížení firem. Podle odhadů autorů novely, která zrušila karenční dobu, by totiž zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit 2,6 miliardy korun ročně.

autoři: Matěj Pur, Eliška Halaštová | 16. 7. 2019 11:03

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama