ČEZ dostal povolení zbavit se svých problémových firem v Bulharsku

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 1. 2021 16:02
Bulharský energetický regulátor povolil české společnosti ČEZ prodat její distribuční firmu v Bulharsku pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Umožnil tak dokončit dohodu za 335 milionů eur (8,8 miliardy Kč). V jejím rámci Eurohold kromě distributora dodávajícího elektřinu více než dvěma milionům lidí získá také další aktiva firmy ČEZ v Bulharsku, uvedla v úterý agentura Reuters.
Logo ČEZ - ilustrační foto.
Logo ČEZ - ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Transakci už loni schválil bulharský antimonopolní úřad. Souhlas energetického regulátora byl ale poslední překážkou, která stála dokončení transakce v cestě. "Oficiální vyjádření od bulharského regulatorního úřadu jsme zatím neobdrželi. Jakmile jej budeme mít, budeme pokračovat v přípravě na vypořádání transakce," řekla mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.

ČEZ podepsal s Euroholdem dohodu o prodeji aktiv předloni v červnu. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil.

Do balíku prodávaných firem patří společnost CEZ Bulgaria, která od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem, dále CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.

Eurohold dnes potvrdil, že už získal všechna povolení regulátorů nutná k dokončení transakce. Dodal, že jeho cílem je vytvořit přední regionální energetický podnik. Firma rovněž uvedla, že akvizici hodlá financovat kombinací vlastního kapitálu a půjček od předních investičních bank. Podle zdrojů Reuters by transakce měla být dokončena ve druhém čtvrtletí. Akcie Euroholdu po zprávě o schválení transakce posílily na burze v Sofii téměř o 13 procent.

"Máme podporu globálních investičních bank s dobrými zkušenostmi s financováním takových dohod. Po dokončení akvizice se zaměříme na vybudování přední regionální energetické společnosti," uvedl Vasil Stefanov, který má v Euroholdu na starosti fúze a akvizice.

ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.

Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ. Společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a také na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Koncem loňského roku ČEZ oznámil, že podepsal dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu ale podniky neuvedly.

Expanzi společnosti ČEZ do zahraničí označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Video: Vláda s dostavbou Dukovan podvádí. Zaplatíme za to a cena bude obrovská, říká Šnobr

Investici řídí lidé, kteří vůbec nevědí, o čem mluví. Je to víc politická propaganda než jaderný energetický projekt, tvrdí minoritní akcionář ČEZ. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy