Česko začne hledat nové bohatství. Stát se vedle uhlí zaměří i na high-tech suroviny

Petr Zenkner Petr Zenkner
14. 6. 2017 18:04
Vláda schválila surovinovou politiku Česka. Ta nově definuje čtyři hlavní strategické suroviny. Jednou z nich je i lithium. Tradice českých geologů má být součástí české ekonomické diplomacie.
Těžba černého uhlí. Ilustrační snímek.
Těžba černého uhlí. Ilustrační snímek. | Foto: Karel Toman

Praha - Česko má nově čtyři hlavní nerostné suroviny, ze kterých chce do budoucna vytěžit maximum. Vláda schválila surovinovou politiku, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ta otevírá možnost pro další geologický průzkum zaměřený hlavně na kovy, které patřily v minulosti spíše k odpadu po těžbě cínu nebo olova a dnes se s nimi počítá při výrobě moderních technologií.

Ke strategickým surovinám, které mohou být důležité pro český průmysl, patří třeba lithium. Na Cínovci v Krušných horách jsou největší zásoby tohoto kovu v Evropě, které odpovídají asi čtyřem procentům světových zásob. V Krušných horách jsou ale i zajímavé zásoby niobu, tantalu nebo rubidia.

"Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z priorit," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Například lithium je důležité pro baterie mobilů a notebooků, stále větší význam má v elektromobilitě nebo při skladování energie. Velkou část strategických surovin přitom na světě kontroluje Čína.

Podle studie společnosti Geomet, která chce lithium těžit, leží pod hřebenem Krušných hor celkem 656 milionů tun lithné rudy. Z rudy by mělo jít získat téměř sedm milionů tun lithného karbonátu.

"Díky lithiu a ostatním surovinám vhodným pro akumulaci energie a zkušenosti z automobilového průmyslu bychom se mohli stát silným hráčem například v elektromobilitě," tvrdí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.

Větší orientaci na moderní suroviny vítají i ekologové. "Byla by škoda stát se druhou latinskoamerickou velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům," řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

‎Čtyři hlavní suroviny

Podle Pavla Kaviny, ředitele odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu, jsou hlavními strategickými surovinami v Česku lithium, wolfram, fluorit a koksovatelné černé uhlí. I proto se stát angažuje při záchraně dolů společnosti OKD na Karvinsku, protože koksovatelné uhlí je důležité pro výrobu oceli. České uhlí potřebují třeba ocelárny ArcelorMittal nebo Třinecké železárny.

V případě hnědého uhlí nová surovinová politika respektuje zachování limitů pro těžbu hnědého uhlí z roku 2015. Vláda tehdy rozhodla, že posune ekologické limity na dole Bílina, který provozují Severočeské doly patřící pod energetickou firmu ČEZ. Naopak u dolu ČSA, který vlastní společnost Severní energetická, jíž vlastní miliardáři Pavel Tykač a Jan Dienstl, limity pro těžbu zachovala. Jejich zásoby ale koncepce považuje za strategickou zásobu státu pro případ rozsáhlé a dlouhotrvající energetické krize.

Jako kritickou surovinu zároveň koncepce uvádí fluorit (kazivec), který u nás zpracovává společnost Fluorit Teplice. Ta do roku 2003 využívala i ložiska v Česku.

Spor o zlato a uran

Na těžbu v Česku má největší vliv ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které surovinovou politiku a využití nerostů prosazuje. Při počáteční fázi je ale důležitější ministerstvo životního prostředí (MŽP), protože uděluje průzkumné licence. Může tak jakýkoli geologický výzkum směřující k těžbě utnout v samotném počátku. V současnosti platí na území Česka celkem 77 licencí pro průzkum.

Obě ministerstva se během posledního roku nejvíce přetahovala v případě zlata a uranu. A teprve po splnění svých podmínek dalo MŽP zelenou pro takzvanou SEA, což je stanovisko pro posouzení vlivu surovinové politiky na životní prostředí.

U obou surovin je nyní těžba nereálná a ekonomicky se nevyplatí. Těžba uranu v posledním českém dole Rožná skončila koncem loňského roku. Otevření nových ložisek uranu koncepce nechystá, nadále ale uran považuje za strategickou surovinu, což znamená, že hodlá jeho ložiska chránit. Ministerstvo však ustoupilo od možnosti přípravy těžby na Jihlavsku, v ložisku Brzkov.

"To ovšem neznamená, že by ložiska strategických surovin neměla být alespoň elementárně ochráněna před jejich znepřístupněním," řekla Pavlína Sachová, tisková mluvčí státního podniku Diamo, který má český uran na starosti.

V případě zlata koncepce jeho těžbu nezavrhuje, ale pouze při splnění řady podmínek. Kromě ekologicky šetrné těžby (vyloučena je například metoda pomocí kyanidu) je to hlavně souhlas místních samospráv, bez něhož k těžbě dojít nemůže. Programové prohlášení vlády také vylučuje jakoukoli těžbu zlata během tohoto volebního období.

Státní peníze na průzkum?

Přijetí dokumentu neznamená, že Českem začnou okamžitě a systematicky pendlovat geologové a hledat nové nerosty. "Větší posun závisí na ochotě státu do průzkumu dále investovat," řekl Jaromír Starý z České geologické služby.

V minulosti stát každoročně vkládal do průzkumu zaměřeného na konkrétní nerosty stamiliony korun. Po roce 2000 se státem podporovaný geologický průzkum fakticky zastavil, na což měly vliv nejen přísnější ekologická pravidla, ale i ekonomická nevýhodnost těžby řady surovin. Zatímco ještě před dvaceti lety šlo z rozpočtu 113 milionů, předloni už ročenka České geologické služby uvádí na ložiskovou geologii necelý milion korun. Podle Starého se v blízké budoucnosti nedá čekat významnější změna.

Geologové doufají, že nová surovinová politika může opět nakopnut jejich obor, který již řadu let stagnuje, a to přes dlouholetou tradici a řadu úspěchů českých geologů v zahraničí. I proto chce stát využít jejich vynikající pověsti i při ekonomické diplomacii.

"Oblastí s opravdu velkým a přitom dosud nepříliš využívaným exportním potenciálem je české know-how v geologickém průzkumu, přípravě ložisek k těžbě nebo dodávkách důlní techniky," uvedl již dříve ředitel odboru surovinové politiky Pavel Kavina. V zahraničí aktuálně pracují na projektech i zaměstnanci České geologické služby, která tím pokrývá asi pět procent svého rozpočtu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Růžička je dalším vyřazeným, v hokejové reprezentaci pokračují tři brankáři

V další fázi přípravy kádru hokejové reprezentace budou od neděle pokračovat jen tři gólmani. Dnes z něj po rozhodnutí trenérů v čele s hlavním koučem Filipem Pešánem vypadl Jan Růžička, o účast na mistrovství světa v Lotyšsku dál usilují Šimon Hrubec, Petr Kváča a Roman Will. Pešán potvrdil, že má velký zájem o Josefa Kořenáře ze San Jose.

před 6 hodinami

Kovář získal s Zugem švýcarský titul a vyhrál bodování play off

Český útočník Jan Kovář se stal s Zugem švýcarským hokejovým mistrem. K rozhodujícímu triumfu EV nad Servette Ženeva 5:1, po němž vítěz základní části vyhrál finálovou sérii 3:0 na zápasy, přispěl asistencí u prvního gólu. Byl to jeho patnáctý bod v play off a s bilancí 1+14 produktivitu vyřazovací části ovládl.

Zug vyhrál ligu podruhé v klubové historii a po 23 letech. Jednatřicetiletý reprezentant Kovář přidal švýcarský titul k jednomu českému, který získal s Plzní v sezoně 2012/13, a dvěma z KHL. V tamní soutěži slavil v letech 2014 a 2016 s Magnitogorskem.

před 6 hodinami

Ve 101 letech zemřel Jegor Ligačov, sovětský tajemník pro ideologii

Ve 101 letech zemřel v Jegor Ligačov, bývalý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu pro ideologii. Agentuře TASS to řekl mluvčí správy Tomské oblasti, odkud zesnulý pocházel. Ligačov byl mužem číslo dvě ve straně na počátku přestavby ve druhé polovině 80. let, kdy stál v čele Sovětského svazu a strany Michail Gorbačov. Později byl tento politik známý jako odpůrce politiky ruského prezidenta Borise Jelcina.

Sovětský a ruský politik byl tajemník ústředního výboru KSSS v letech 1983 až 1990. Od roku 1985 byl členem politbyra a v ÚV KSSS byl odpovědný za otázky ideologie. V té době byl mimo jiné jedním z iniciátorů protialkoholní kampaně v Sovětském svazu.

Když pozdější ruský prezident Jelcin v roce 1988 na stranické konferenci kritizoval, že perestrojka nepokračuje dosti rychle a nepostupuje dostatečně, mluvčí konzervativních stranických funkcionářů Ligačov mu tvrdě odsekl: "Borisi, mýlíš se," připomíná dnes TASS výrok, jímž se Ligačov proslavil.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Augsburgu nepomohl k bundesligovým bodům ani nový trenér

Fotbalistům Augsburgu výměna trenéra nepomohla, v 32. kole německé ligy prohráli ve Stuttgartu 1:2 a zůstali v pásmu ohrožení sestupem. Augsburg získal z posledních pěti bundesligových duelů pouze jediný bod a na třináctém místě tabulky má tříbodový odstup od barážové šestnácté příčky.

Nový trenér Augsburgu Markus Weinzierl zařadil v derby do základní sestavy záložníka Jana Morávka, který odehrál 67 minut. Brankář Tomáš Koubek zůstal na lavičce.

Domácí tým, který toužil utnout sérii čtyř bundesligových porážek, poslal do vedení v 11. minutě střelou zblízka Förster. Krátce po poločase vyrovnal hlavou Niederlechner, ale poslední slovo měl Kalajdžič, který si po centru z pravé strany našel správné místo mezi obránci. V ročníku dal už 15 branek a je nejlepším střelcem Stuttgartu, kterému patří deváté místo.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Stuttgart - Augsburg 2:1 (11. Förster, 74. Kalajdžič - 59. Niederlechner).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
10. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Další zprávy