Česko začne hledat nové bohatství. Stát se vedle uhlí zaměří i na high-tech suroviny

Petr Zenkner Petr Zenkner
14. 6. 2017 18:04
Vláda schválila surovinovou politiku Česka. Ta nově definuje čtyři hlavní strategické suroviny. Jednou z nich je i lithium. Tradice českých geologů má být součástí české ekonomické diplomacie.
Těžba černého uhlí. Ilustrační snímek.
Těžba černého uhlí. Ilustrační snímek. | Foto: Karel Toman

Praha - Česko má nově čtyři hlavní nerostné suroviny, ze kterých chce do budoucna vytěžit maximum. Vláda schválila surovinovou politiku, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ta otevírá možnost pro další geologický průzkum zaměřený hlavně na kovy, které patřily v minulosti spíše k odpadu po těžbě cínu nebo olova a dnes se s nimi počítá při výrobě moderních technologií.

Ke strategickým surovinám, které mohou být důležité pro český průmysl, patří třeba lithium. Na Cínovci v Krušných horách jsou největší zásoby tohoto kovu v Evropě, které odpovídají asi čtyřem procentům světových zásob. V Krušných horách jsou ale i zajímavé zásoby niobu, tantalu nebo rubidia.

"Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z priorit," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Například lithium je důležité pro baterie mobilů a notebooků, stále větší význam má v elektromobilitě nebo při skladování energie. Velkou část strategických surovin přitom na světě kontroluje Čína.

Podle studie společnosti Geomet, která chce lithium těžit, leží pod hřebenem Krušných hor celkem 656 milionů tun lithné rudy. Z rudy by mělo jít získat téměř sedm milionů tun lithného karbonátu.

"Díky lithiu a ostatním surovinám vhodným pro akumulaci energie a zkušenosti z automobilového průmyslu bychom se mohli stát silným hráčem například v elektromobilitě," tvrdí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.

Větší orientaci na moderní suroviny vítají i ekologové. "Byla by škoda stát se druhou latinskoamerickou velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům," řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

‎Čtyři hlavní suroviny

Podle Pavla Kaviny, ředitele odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu, jsou hlavními strategickými surovinami v Česku lithium, wolfram, fluorit a koksovatelné černé uhlí. I proto se stát angažuje při záchraně dolů společnosti OKD na Karvinsku, protože koksovatelné uhlí je důležité pro výrobu oceli. České uhlí potřebují třeba ocelárny ArcelorMittal nebo Třinecké železárny.

V případě hnědého uhlí nová surovinová politika respektuje zachování limitů pro těžbu hnědého uhlí z roku 2015. Vláda tehdy rozhodla, že posune ekologické limity na dole Bílina, který provozují Severočeské doly patřící pod energetickou firmu ČEZ. Naopak u dolu ČSA, který vlastní společnost Severní energetická, jíž vlastní miliardáři Pavel Tykač a Jan Dienstl, limity pro těžbu zachovala. Jejich zásoby ale koncepce považuje za strategickou zásobu státu pro případ rozsáhlé a dlouhotrvající energetické krize.

Jako kritickou surovinu zároveň koncepce uvádí fluorit (kazivec), který u nás zpracovává společnost Fluorit Teplice. Ta do roku 2003 využívala i ložiska v Česku.

Spor o zlato a uran

Na těžbu v Česku má největší vliv ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které surovinovou politiku a využití nerostů prosazuje. Při počáteční fázi je ale důležitější ministerstvo životního prostředí (MŽP), protože uděluje průzkumné licence. Může tak jakýkoli geologický výzkum směřující k těžbě utnout v samotném počátku. V současnosti platí na území Česka celkem 77 licencí pro průzkum.

Obě ministerstva se během posledního roku nejvíce přetahovala v případě zlata a uranu. A teprve po splnění svých podmínek dalo MŽP zelenou pro takzvanou SEA, což je stanovisko pro posouzení vlivu surovinové politiky na životní prostředí.

U obou surovin je nyní těžba nereálná a ekonomicky se nevyplatí. Těžba uranu v posledním českém dole Rožná skončila koncem loňského roku. Otevření nových ložisek uranu koncepce nechystá, nadále ale uran považuje za strategickou surovinu, což znamená, že hodlá jeho ložiska chránit. Ministerstvo však ustoupilo od možnosti přípravy těžby na Jihlavsku, v ložisku Brzkov.

"To ovšem neznamená, že by ložiska strategických surovin neměla být alespoň elementárně ochráněna před jejich znepřístupněním," řekla Pavlína Sachová, tisková mluvčí státního podniku Diamo, který má český uran na starosti.

V případě zlata koncepce jeho těžbu nezavrhuje, ale pouze při splnění řady podmínek. Kromě ekologicky šetrné těžby (vyloučena je například metoda pomocí kyanidu) je to hlavně souhlas místních samospráv, bez něhož k těžbě dojít nemůže. Programové prohlášení vlády také vylučuje jakoukoli těžbu zlata během tohoto volebního období.

Státní peníze na průzkum?

Přijetí dokumentu neznamená, že Českem začnou okamžitě a systematicky pendlovat geologové a hledat nové nerosty. "Větší posun závisí na ochotě státu do průzkumu dále investovat," řekl Jaromír Starý z České geologické služby.

V minulosti stát každoročně vkládal do průzkumu zaměřeného na konkrétní nerosty stamiliony korun. Po roce 2000 se státem podporovaný geologický průzkum fakticky zastavil, na což měly vliv nejen přísnější ekologická pravidla, ale i ekonomická nevýhodnost těžby řady surovin. Zatímco ještě před dvaceti lety šlo z rozpočtu 113 milionů, předloni už ročenka České geologické služby uvádí na ložiskovou geologii necelý milion korun. Podle Starého se v blízké budoucnosti nedá čekat významnější změna.

Geologové doufají, že nová surovinová politika může opět nakopnut jejich obor, který již řadu let stagnuje, a to přes dlouholetou tradici a řadu úspěchů českých geologů v zahraničí. I proto chce stát využít jejich vynikající pověsti i při ekonomické diplomacii.

"Oblastí s opravdu velkým a přitom dosud nepříliš využívaným exportním potenciálem je české know-how v geologickém průzkumu, přípravě ložisek k těžbě nebo dodávkách důlní techniky," uvedl již dříve ředitel odboru surovinové politiky Pavel Kavina. V zahraničí aktuálně pracují na projektech i zaměstnanci České geologické služby, která tím pokrývá asi pět procent svého rozpočtu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy